Kurzy ATAC

Výživa a zdraví

Premenstruační syndrom

Autor: Mgr. Martin Jelínek
Odborné zaměření: výživa, vzdělávání ve výživě
Poslední odborná revize: 3. 9. 2024

Premenstruační syndrom

Premenstruační syndrom (PMS) je porucha, která postihuje velké množství žen (až 70 %) v období jednoho nebo dvou týdnů před začátkem menstruace. Jedná se o soubor několika poměrně nepříjemných příznaků postihujících fyzickou i psychickou složku, které ženám umí velmi znepříjemnit život, nejčastěji jsou to:

  • únava,
  • deprese,
  • nadýmání,
  • bolesti hlavy,
  • bolesti v podbřišku,
  • prudké změny nálady,
  • bolestivé napětí v prsou.

Tyto příznaky, které se každý měsíc opakují, jsou u každé ženy trochu jiné a liší se svým průběhem a celkovou závažností. Většina žen trpí pouze některými z nich nebo jim působí jen mírné potíže. Pro některé ženy je však premenstruační syndrom tak závažný, že narušuje jejich schopnost normálně žít a pracovat.

Za jednu z hlavních příčin PMS je považována nerovnováha ženských hormonů – estrogenu a progesteronu – v druhé polovině menstruačního cyklu, po ovulaci. Nadbytek estrogenu v kombinaci s nízkým množstvím progesteronu se může projevit ve změnách rovnováhy chemických látek ovlivňujících pochody v mozku, což může vést ke změně nálady. Tyto procesy mohou ovlivnit i zvýšení produkce hormonu prolaktinu, který způsobuje zvýšenou citlivost prsů. Takové hormonální výkyvy pak vedou k zadržování tekutin, které ovlivňují krevní oběh a dochází tak ke snížení množství kyslíku přiváděného do dělohy, vaječníků a mozku.

Vliv stravy na premenstruační syndrom

Strava má nemalý vliv na průběh PMS, v základu platí následující pravidla:

1. Úprava množství a kvality bílkovin.
Přebytek živočišných bílkovin (maso, sýry, tvarohy, vejce) zastupuje velké množství kyseliny arachidonové, která zvyšuje tvorbu eikosanoidů typu 2 (podporují vznik křečí).

2. Vyrovnaný příjem vápníku a hořčíku.
Oba prvky řídí nervosvalovou koordinaci. Je výhodné udržovat jejich optimální poměr, který je (Ca:Mg) přibližně 2-2,5:1. Odklon od této rovnováhy (častější bývá nedostatek hořčíku) podporuje vznik křečí i dysbalancí na psychicko-emoční úrovni.

3. Snížení podílu cukrů.
Přebytek cukrů a technologicky zpracovaných sacharidů podporuje prozánětlivé prostředí. To může podpořit nerovnováhu v produkci eikosanoidů, která vyústí ve vznik křečí.

4. Úprava množství a kvality tuků.
Klíčové je zajistit:
- správný poměr nasycených vs. nenasycených tuků (přibližně 1:2),
- správný poměr omega-3 vs. omega-6 (1:3-5),
- dostatek kyseliny gama-linolenové, která působí jako prekurzor prostaglandinů, díky kterým se zmírňuje citlivost prsů a snižuje bolestivost.

5. Zvýšení příjmu vitamínů B komplexu.

6. Práce s bylinami.
V podobě čajů nebo přímo suplementů (prášky, extrakty). Nejčastěji se citují třezalka, kozlík, meduňka, řebříček aj.

O autorovi

Mgr. Martin Jelínek

Mgr. Martin Jelínek
Zakladatel ATAC, lektor a autor vzdělávacího systému v oblasti výživy. Výživovému vzdělávání se systematicky věnuje od roku 1999. Je autorem výukové aplikace ZOF a odborných publikací zaměřených na výživu a zdravý životní styl.