Kurzy ATAC

Úvod / Co se u nás studuje / Syndrom dráždivého tračníku

Syndrom dráždivého tračníku

Syndrom dráždivého tračníku

Syndrom dráždivého tračníku (anglicky IBS - Irritable Bowel Syndrome) je funkční porucha tlustého střeva. Mezi nejběžnější projevy patří:

  • bolesti břicha až křeče,
  • nadýmání,
  • plynatost,
  • nutkání na stolici,
  • střevní obtíže - průjem, zácpa,
  • pocit nedostatečného vyprázdnění po návštěvě toalety,
  • příměs hlenu ve stolici.

Přesná příčina vzniku tohoto syndromu není známa, panuje ale přesvědčení, že má spojitost s:

1. Trávícími problémy. 
​U syndromu dráždivého tračníku dochází ke změnám ve střevní peristaltice, trávenina tak prochází zažívacím ústrojím buď příliš rychle, nebo napak pomalu. Při příliš rychlém pohybu potraviny zažívacím ústrojím vznikne průjem, protože není dostatek času ke vstřebání vody z potravy.

2. Zvýšenou citlivostí střeva. 
Někteří jedinci mohou být přecitlivělí na signály, které vysílá trávicí trakt do mozku (ohledně hladu, pocitu nasycení nebo nutkání na stolici). Tato přecitlivělost se pak projeví mírnými zažívacími obtížemi.

3. Emočním stresem.
Intenzívní emoční stavy (stres, úzkost...) mají schopnost vyvolat chemické změny, které narušují normální činnost trávicího systému.

4. Kvalitou stravy.
Mezi nejčastěji citované problematické potraviny patří:

  • alkohol,
  • čokoláda,
  • nápoje s obsahem kofeinu (čaj, káva, colové nápoje a energy drinky),
  • nápoje sycené oxidem uhličitým,
  • tučné potraviny,
  • fast food (sušenky, chipsy....),
  • laktóza,
  • potravinové alergeny.

Vliv stravy na syndrom dráždivého tračníku

Projevy syndromu dráždivého tračníku se korigují úpravami stravy, které se zaměřují na:

1. Omezení netolerovaných potravin.
Je třeba sledovat, které potraviny mají na vyvolání projevů syndromu vliv. Pokud si postižený jedinec vede evidenci, je jednoduché postupně vyřazovat nevhodné potraviny či látky. Nejčastěji se jedná o:

  • mléko,
  • smažené potraviny,
  • cibule,
  • česnek,
  • kořeněné pokrmy,
  • zdroje fruktózy (sladidla, slazené nápoje).

V praxi se v kontextu s řešením IBS stále častěji pracuje s low FODMAP dietou, která vykazuje zajímavé výsledky.

2. Zvýšení příjmu vlákniny.
Platí v situacích, kdy jídelníček vykazuje její dlouhodobý deficit. Dostatek vlákniny stabilizuje střevní peristaltiku, ovlivní metabolismus vody ve střevech a poskytne výživu střevní mikrobiotě. Je potřeba dávat pozor na příliš nárazové zvýšení objemu vlákniny, které může vyvolat větší peristaltickou odezvu. Současně se řeší i vztah k FODMAP, kdy je třeba respektovat omezení příjmu oligosacharidů jako zdroje rozpustných frakcí vlákniny.

3. Úpravu činnosti střevní mikrobioty.
S ohledem na individuální potřerby jedince se cílí na:

  • dostatek prebiotik ve stravě,
  • přísun probiotik,
  • používání symbiotik (doplňky s obsahem probiotik a prebiotik).

I tady je třeba zdůraznit vztah k FODMAP, tzn. řešit formu diety a následně vhodnost potenciální suplementace.

O syndromu dráždivého tračníku se hovoří stále častěji. Jelikož se jedná o syndrom, moderní medicína jej není schopna efektivně a jednoduše řešit. O to více se pozornost upíná k úpravě stravování. Touto problematikou se zabýváme v kurzu Poradce pro výživu, kde se studenti na výukové aplikaci ZOF učí pracovat s výběrem vhodných potravin a sestavovat z nich nutričně vyvážené stravovací plány.

Co říkají o studiu naši absolventi

Zdeňka Čubrová

Rekvalifikační kurz "Poradce pro výživu" jsem si zvolila po důkladném prostudování všech nabídek na trhu. Líbil se mi hlavně celostní přístup, léta se zajímám o přírodní medicínu a je mi blízký holistický pohled na člověka a jeho zdraví. Tomu odpovídala i náplň kurzu - všichni tři lektoři nám předali poznatky a informace z různých hledisek, nejen ty obvykle uváděné, propojení nejrůznějších aspektů do souvislostí a zároveň nadhled, aby se z toho člověk nezbláznil : ). Otevřely se mi nové pohledy na celou šíři této oblasti a proto jsem se rozhodla pokračovat ve studiu dál v půlročním kurzu "Poradce pro výživu a suplementaci". Děkuji tedy Mgr. Martinu Jelínkovi, MUDr. Pavlu Dvorskému a Ing. Martinu Škábovi za přínosné přednášky a v neposlední řadě i paní Jitce Pořízkové za skvělý organizační servis.

Ing. Radka Ondrušková

Kurz Výživa dětí on-line vnímám jako opravdu intenzivní, za krátký čas mi poskytl množství důležitých základních informací, některé jsem si jen oživila, jiné pro mě byly nové. Nejvíc oceňuji, že Váš pohled na výživu je mnohovrstevný a nedogmatický a zároveň poskládaný do logického celku. Výuková hra ZOF mi nabídla možnost vyzkoušet si, jak by se teoretické poznatky mohly uplatnit v praktickém vaření a stravování. Po absolvování kurzu se cítím mnohem jistější ve své současné práci v oblasti školního stravování a ráda bych v budoucnosti prošla některým z Vašich rozsáhlejších kurzů.

Veronika Tvrdá

V oblasti zdravého životního stylu a výživy jsem se amatérsky pohybovala několik let ještě předtím, než jsem objevila kurzy Mgr. Martina Jelínka. Oslovily mne především proto, že tento člověk nejenom učí nauce o zdraví, on sám tím žije a prochází si jednotlivými etapami svých kázání na vlastní kůži. Rovněž o tom svědčí několik zajímavých knih, psaných osobitým stylem jemu vlastním. Studium kurzů pana Jelínka doporučuji každému, kdo si chce osvojit základy racionálního stravování, kdo chce zlepšit kvalitu života svého, své rodiny i blízkého okolí. Každému, kdo má zájem nahlédnout pod pokličku záludnostem dnešní doby v tomto odvětví. Svým obsahem a provedením uspokojí jak začátečníka, tak i pokročilého a náročnějšího studenta. Díky kurzům Martina Jelínka se i já dnes mohu věnovat tomu, co mne baví a dává mi smysl. A to je pomáhání lidem.