Kurzy ATAC

Úvod / Vše o studiu / Střevní peristaltika

Střevní peristaltika

Střevní peristaltika

Střevní peristaltikou se rozumí pohyb stěn tenkého a tlustého střeva, který slouží k posunování jejich obsahu. Tyto rytmické pohyby jsou ovládány:
 
1. Autonomní nervovou soustavou.
Tato zajišťuje automatický a nevědomý pohyb střev.
 
2. Aktivitou střevní mikrobioty.
Rychlost průchodu tráveniny střevem ovlivňuje i diverzita mikrobioty, jejíž součástí je i rovnováha mezi probiotickými a patogenními mikroorganismy.
 
3. Kvalitou stravy.
Tato má na peristaltiku dvojí dopad:
A) Přímý v podobě množství vlákniny, která řídí peristaltické pohyby výraznou měrou.
B) Sekundární skrze ovlivnění činnosti střevních mikroorganismů, kterým poskytujeme potřebné zdroje živin.
 
4. Zdravotním stavem.
Největší vliv mají potravinové intolerance a alergie, případně záněty ve střevním traktu (Crohnova choroba, ulcerózní kolitida apod.).
 
5. Emočním rozpoložením.
Obecně tady platí, že stresové faktory zrychlují peristaltiku.
 
6. Pohybovou aktivitou.
Pohyb (mechanicky) zrychluje průchod tráveniny trávicím traktem, naopak fyzická neaktivita vede k jejímu zpomalení (často bývá příčinou vzniku zácpy).
 
7. Užívanými léky.
Nejvíce antibiotiky (vedou k poškození střevní mikrobioty), dále pak některými antidepresívy a kortikoidy.

Rovnováha v oblasti stability pohybů střev bývá posunuta do dvou extrémů:
 
1. Zrychluje se.
Příčinami jsou:
- stres,
- některé užívané léky,
- střevní dysbióza vedoucí k zánětům,
- potravinové intolerance a alergie,
- dlouhodobý nedostatek vlákniny,
V extrému vznikají průjmy.
 
2. Zpomaluje se.
Příčinami jsou nejčastěji:
- nedostatek pohybu,
- střevní dysbióza způsobená např. užíváním antibiotik.
Výsledkem mohou být zácpy.

Vliv stravy na střevní peristaltiku

Úpravy jídelníčku je třeba provádět na základě dostupných informací týkajících se příčiny vzniku tohoto problému. Obecně platí, že je vždy výhodné analyzovat stávající způsob stravování a snažit se odhalit jakékoli nesrovnalosti, které mohou být potenciální příčinou situace. V praxi to nejčastěji bývá (u obou extrémů, tedy rychlých nebo zpomalených pohybů):
 
1. Nedostatek vlákniny.
Je žádoucí její příjem postupně navyšovat, kde cílem nemusí být hranice běžně doporučovaných denních dávek (25 - 35 g pro dospělé), ale hledání optima pro danou individualitu (to se klidně může posunout i na více než dvojnásobek běžně doporučovaného množství). Je třeba současně řešit i poměry mezi nerozpustnou a rozpustnou vlákninou.
 
2. Nedostatek probiotik.
Při poruše rovnováhy v diverzitě střevní mikrobioty je výhodné zajišťovat i probiotické kultury. Toho dosáhneme konzumací fermentovaných potravin, součástí jídelníčku by tak měly být např.kvašená zelenina, miso pasty, zakysané mléčné produkty.
 
3. Nedostatek mastných kyselin s krátkým řetězcem.
Souvisí přímo s aktivitou střevní mikrobioty. Mastné kyseliny s krátkým řetězcem (SCFA - z anglického Short Chain Fatty Acids) jsou produkovány prospěšnými střevními bakteriemi. Tvoří hlavní zdroj výživy pro buňky tlustého střeva, které jsou tak schopny plnohodnotně plnit svoji funkci. Ve stravě to znamená zajistit dostatek vlákniny, fermentovaných potravin, a udržovat vyváženost v poměru makroživin.
 
4. Nepoměr mezi vápníkem a hořčíkem.
Hořčík má uvolňující (= laxativní) účinky. Pokud dojde k výrazné převaze jeho aktivity, může na tuto dysbalanci reagovat i střevní peristaltika. V praxi k této situaci dochází buď u některých alternativních forem stravování (veganství), případně u nevhodné manipulace s doplňky stravy.
 

Poruchy střevní peristaltiky jsou v praxi velmi časté. V kurzech se proto učíme vytvářet na výukové aplikaci ZOF takové jídelníčky, které vedou ke stabilizaci střevních pohybů. Cílem je naučit studenty pracovat s dostupnými faktory, o kterých víme, že mají na pohyb střev přímý vliv, s určitou obezřetností. Veškeré úpravy měly být postupné s cílem sledovat reakce organismu na zaváděné změny. Současně je potřeba myslet na to, že o rychlosti pohybů ve střevech rozhoduje i kvalita jídelníčku, ne jen jeho nutriční složení. V praxi to znamená, že jedinec může trpět průjmem nebo zácpou v situacích, kdy poměr sledovaných živin v jeho jídelníčku bude odpovídat definovaným pravidlům, většina potravin ale bude výrazněji technologicky zpracovaná a s širším spektrem aditiv.
Manipulace se stravou vedoucí k úpravě střevní peristaltiky jsou v principu jednoduché, zaměřujeme se na ně ve všech kurzech. Největší pozornost je jim věnována v půlročním studiu Poradce pro výživu.

Mgr. Martin Jelínek

Mgr. Martin Jelínek

Co říkají o studiu naši absolventi

Zdeněk Červinka

Oceňuji možnost, že po absolvování kurzu mohu pokračovat ve vzdělávání v systému www.kurzyatac.cz dál a rozvíjet svoje schopnosti v tomto oboru. Mohu také aktivně spolupracovat s lektory, za což jsem velmi vděčný.

Andrea Popelková

Děkuji panu Mgr. Jelínkovi za odborně vedený kurz, ochotu vždy pomoci a poradit a za získané nové vědomosti. Kurz byl někdy náročný, ale velice se mi líbil. Naučila jsem se ještě mnohem víc, než jsem očekávala. Určitě doporučuji každému, kdo se o zdravý životní styl zajímá, kurzy Atac.

Bc. Hana Brabec

S kurzem Vegetariánství a veganství v praxi jsem byla moc spokojená, probrali jsme všechna témata, která mě zajímala. Věnovali jsme se „veřejně ožehavým tématům" jako výživa dětí, těhotných a kojících a sportovců. Až díky kurzu jsem si uvědomila, jak zásadní (a bohužel veřejně vcelku opomíjené téma) je problematika nadbytku vlákniny a antinutričních látek. Dalšími zásadními tématy pro vegetariány jsou také termika a energetické tendence - sama jsem měla osobní zkušenost se zimomřivostí, která se díky výběru potravin postupně zlepšuje. Díky výukové hře ZOF jsem si vše procvičila, často vyvstal problém, o kterém bych při pouhém čtení teorie ani nevěděla a musela jsem ho vyřešit. To mi dalo určitě nejvíce, zákonitosti se mi dostaly pod kůži, mohla jsem si procházet vlastnosti jednotlivých potravin a vztah k probíranému tématu.

Další ohlasy absolventů   Vyberte si z našich kurzů

Zpět do sekce Vše o studiu