📅 21. 3. 2022 Mgr. Martin Jelínek 🔈 Přehrát audio verzi článku
Demence je duševní onemocnění, které postihuje některé funkce mozku a projevuje se poruchou intelektu, paměti a osobnosti. Nejčastější příčinou jejího vzniku je Alzheimerova choroba, mezi hlavní rizikové faktory patří věk. O tomto problému se hovoří stále hlasitěji, protože s rostoucím počtem seniorů v populaci stoupá i počet výskytů.
K léčbě demence se přistupuje komplexně. Nefarmakologické postupy zahrnují především trénink kognitivních funkcí, farmakologická léčba stojí na podávání látek zlepšujících vnímání, učení a paměť (často jsou to prekurzory acetylcholinu, jako je lecitin), u kterých se ukázalo, že úspěšně zmírňují příznaky a zpomalují postup nemoci. [1]
Demence také způsobuje vyšší produkci volných kyslíkových radikálů v mozkové tkáni, které ji poškozují. Součástí podpůrné léčby je proto i navyšování příjmu antioxidantů, které pomáhají snižovat oxidační zátěž. [2]
Zajímavé zjištění vztahu výživy a rozvoje demence přinesl výzkum vědců z japonské University of Tsukuba, kteří se zaměřili na vliv vlákniny. O této složce stravy je všeobecně známo, že je důležitá jako zdroj výživy pro probiotické mikroorganismy ve střevech, ovlivňuje fungování trávicího systému a umí snižovat hladinu cholesterolu v krvi. [3]
Japonská studie zjistila, že vyšší množství vlákniny ve stravě je spojeno s nižším rizikem rozvoje demence.
Jelikož je vláknina zastoupena rozpustnými a nerozpustnými složkami, sledoval se ještě rozdíl ve vlivu obou frakcí. Ukázalo se, že souvislost mezi příjmem vlákniny a demencí byla výraznější u rozpustné vlákniny. [4]
Předpokládá se, že důvodem tohoto vlivu jsou prebiotické účinky rozpustné vlákniny ovlivňující diverzitu a chování střevní mikrobioty, která skrze svoji aktivitu může potlačovat neurozánět hrající roli při nástupu demence.
Výsledky tohoto výzkumu mohou být dobrou argumentací pro snahu navyšovat příjem vlákniny ve stravě. Doporučený příjem vlákniny se u mužů pohybuje nad 35 g, u žen nad 30 g za den, její množství na celodenním talíři ale u většiny lidí v moderní společnosti nedosahuje ani polovičních hodnot.
Nejčastěji se jako významné zdroje vlákniny citují zástupci ovoce a zeleniny, ve skutečnosti jsou podstatně bohatším zdrojem celozrnné výrobky, ořechy a semena.
Jaké dobře dostupné zdroje vlákniny seniorům nejčastěji na talíři chybí?
50 g (1 krajíc)
Vláknina:
Vl. rozpustná:
Pečivo se v jídelníčku objevuje nejčastěji, je proto výhodné umět vybrat to správné. Výhodou žita je vysoký obsah celkové vlákniny i její rozpustné složky, kvásek zase přináší větší variabilitu fermentačního procesu a s ním i dopad na stravitelnost potraviny.
100 g (1/2 šálku)
Vláknina:
Vl. rozpustná:
Z bezlepkových potravin pohanka vyčnívá jako významný zdroj rozpustných forem vlákniny.
50 g (1/4 šálku)
Vláknina:
Vl. rozpustná:
Cizrna se jako zástupce luštěnin pyšní vysokým podílem rozpustné vlákniny, navíc ve srovnání např. s fazolemi nezpůsobuje tak velké problémy s nadýmáním.
50 g (1/4 šálku,2/3 kusu)
Vláknina:
Vl. rozpustná:
Cibule patří mezi významné zdroje inulínu (zástupce rozpustných forem vlákniny fungující jako velmi "oblíbené" prebiotikum). Existují sice bohatší zdroje (např. čekankový, pampeliškový nebo lopuchový kořen), cibule je ale mnohem dostupnější a v receptech má širší využití.
30 g (3 polévkové lžíce,1 kus)
Vláknina:
Vl. rozpustná:
Jablka jsou jedním z nejdostupnějších druhů ovoce v mírném pásmu. Čerstvá i sušená obsahují stejný podíl pektinů - rozpustných druhů vlákniny.
20 g (1 1/2 polévkové lžíce)
Vláknina:
Vl. rozpustná:
Chia semínka jsou v mnoha zemích sice exotickou potravinou, většinou ale dobře dostupnou. Vedle rekordního zastoupení omega-3 tuků poskytují i enormně vysokou koncentraci rozpustné vlákniny.