V naprosté většině případů konzumujeme potraviny určitým způsobem upravené – buď technologicky v rámci jejich zpracování a výroby, nebo přímo v kuchyni při tepelné úpravě. Tímto měníme strukturu potraviny, obsah látek v nich a samozřejmě i samotnou chuť. Pokud je cílem stravovat se pokud možno co nejzdravěji, je potřeba znát základní pravidla i v oblasti úpravy potravin. Zaměříme-li pozornost na úpravu jídla v domácích podmínkách, je nejčastější formou tepelné zpracování. Potraviny při vyšších teplotách mění svoje vlastnosti – nejvíce strukturu a chuť.
Upravujeme-li rostliny, dochází především ke třem velkým změnám:
Změní se struktura vlákniny, která se tak stane mnohem stravitelnější,
Sníží se obsah některých látek (nejvíce ze skupiny fytochemikálií, vitamínů a antinutričních látek),
Zvýší se hodnota glykemického indexu celé potraviny.
Upravujeme-li živočišné potraviny, dochází především ke změně struktury bílkovin.
Podle toho, jakou formu tepelné úpravy zvolíme, se odvíjí i rozsah změn v potravině:
Používáme ji nejčastěji u zeleniny. Jedná se o poměrně citlivou úpravu, která mění vlastnosti potraviny nejméně, je tedy velmi šetrná.
Při tomto postupu ponoříme potravinu na krátký okamžik do horké vody, teprve poté ji upravujeme různými způsoby dál. Výhodou je především likvidace mikroorganismů, které mohou podporovat zkažení potraviny, a současně zachování většiny zastoupených živin, jenž touto krátkou úpravu zůstanou nedotčeny. Použijeme-li blanšírování u některých druhů ovoce (rajčata, papriky, broskve), snadněji tak sloupneme tuhou slupku, která je náročně stravitelná.
Při vaření rostlinných potravin dochází k uvolňování některých látek (například vitamínů nebo antioxidantů) do vody. Je proto výhodné vodu použít společně s připravovanou potravinou. Vařením masa měníme strukturu bílkovin, kdy potravina postupně měkne a stává se lépe poživatelnou.
Při pečení se používá mnohem vyšší teplota než je tomu u předchozích postupů. Změny v potravině jsou tak mnohem většího rázu. Například vláknina bude stravitelnější, sacharidy více zvýší glykemický index. Na stranu druhou vzniknou ale i některé zdraví škodlivé látky. Protože dochází k silnému vysoušení potraviny, je vhodné v průběhu pečení potraviny podlévat vodou, aby se nepřipálily.
Grilování je velmi rychlá tepelná úprava, která výrazně zasáhne do chuti potraviny. Současně ale vznikají při přepálení látky, které mají i rakovinotvorné účinky. Tento způsob proto nepatří mezi zdraví prospěšné, je proto rozumné jej do kulinářských úprav zařazovat co nejméně.
Patří mezi nejméně žádoucí formy úpravy jídla. Jakmile smažíme jakoukoli potravinu v trojobale (směs strouhanky, mouky a vejce), dochází při vysokých teplotách v oleji k přepálení všech složek. Obsah zdraví škodlivých látek je tak často mnohem vyšší než například při šetrném grilování. Navíc zvyšujeme množství nezdravých (přepálených) tuků v upravované potravině. Smažení je proto nejméně vhodným způsobem vůbec.
Mikrovlnné trouby jsou velmi oblíbenou pomůckou, která nemálo urychluje přípravu jídel. Formy záření, které tyto přístroje vyzařují, mohou rychlým rozkmitáním molekul v potravině poškodit strukturu živin. Obecně se ale prezentuje, že tato forma úpravy není zdravotně závadná, její výhodou je především jednoduchost a dobrá dostupnost.
Zavařování je jeden z nejčastěji používaných způsobů úpravy potravin určených především k jejich delšímu uchování. Výhodou je fakt, že není potřeba používat žádné chemické konzervanty, takže z tohoto úhlu pohledu se jedná o poměrně zdravý postup. Při zavařování rostlinných potravin se při vysokých teplotách a tlaku mění struktura vlákniny a zvyšuje se glykemický index. Při zavařování je rozumné se vyhýbat používání cukrů, které o to více zvyšují hodnoty glykémie i obsah energie v potravině.
Kromě tepelných forem úprav potravin je možné zpestřit jídelníček i jinými, silně atraktivními způsoby:
Fermentace (kvašení) je proces přeměny potravin působením některých mikroorganismů. Dochází ke změně struktury i složení potraviny, celkově se tak zlepšuje její kvalita – stravitelnost, zvýšení obsahu některých zdraví prospěšných látek a snížení zastoupení některých nežádoucích živin. Takto upravené potraviny jsou právem považovány za zdravé a měly by být nedílnou součástí každodenní stravy. Typickými zástupci fermentovaných potravin jsou kvašená zelenina, kvašené nápoje (nejlépe nealkoholické), mnohé mléčné výrobky (jogurty, kefíry, podmáslí, kyšky, acidofilní mléka), tempeh nebo sójové omáčky.
Proces klíčení je naprosto jedinečný přírodní fenomén, jehož výhody se vyplácí do kuchyně přenášet co nejčastěji. V principu se jedná o situaci, kdy jakékoli semínko v teplém a vlhkém prostředí začne vyvíjet aktivitu, v rámci svého růstu velmi rychle zvětšuje obsah živin a současně mění jejich strukturu. Ve výsledku tak dostáváme potravinu, která je doslova nabitá živinami – ne nadarmo se klíčky označují jako superpotraviny.
Klíčit je možné jakákoli semínka, nejčastěji se používají obiloviny (pšenice, žito, ječmen, oves, pohanka, rýže…), luštěniny (hrách, cizrna, mungo, adzuki, čočka…), velmi oblíbené jsou například vojtěška, dýňová semínka nebo řeřicha. Klíčené potraviny konzumujeme syrové, sušené i tepelně upravené - všechny tyto formy mají svoje výhody.
Je výhodné zařazovat klíčené potraviny do stravy každý den, protože jsou zdrojem mnoha důležitých živin (vitamínů, minerálů, antioxidantů…).
Zajímáme-li se o výživu a chceme umět převádět teorii do praxe, nevyhneme se výzvě v podobě vytvoření jídelníčku, který kromě správně nastavených nutričních hodnot bude splňovat prakticky tu nejdůležitější charakteristiku - chuť. Zdaleka ne každý má vlohy ke kulinářskému umění, základní pravidla přípravy jídel jsou ale schopni se naučit všichni. Protože je naším cílem předávat v kurzech know-how, které bude uplatnitelné i v běžném životě, učí se studenti na výukové aplikaci ZOF vytvářet ke konkrétním situacím takové jídelníčky, které kromě požadovaných nutričních parametrů odpovídají i gastronomickým pravidlům. Jednotlivé možnosti úpravy jídel jsou tak nedílnou součástí studia u nás.
Zuzana Bazalová
Myšlenkové mapy a zdůrazněná hlavní témata jsou fakt skvělá - kdyby nás na studiích navedli na správnou formu učení, vyvarovala bych se spousty zbytečných chyb a neúspěchů. V průměru mi jedna mapa trvá déle než bych chtěla, ale zrychluji a zlepšuji se. Neocenitelné je pro mě hlavně schopnost zapamatování tématu.
Petra Glogarová
Velké poděkování patří panu Mgr. Jelínkovi za odborně vedený kurz, profesionalitu, ochotu a vstřícný přístup ke všem klientům. Všem, kteří se zajímají o problematiku zdravého životního stylu, návštěvu kurzu a čtení knih vřele doporučuji.
Miluše Heryšerová
Jelikož jsem vystudovaný chemický technolog a zároveň se profesně věnuji notifikaci doplňků stravy, pak studování a posuzování jednotlivých složek v potravinách či doplňcích stravy je mi zábavou tak i denním chlebem. I když vím, proč jsou určité látky do jídla přidávány a jaké vlastnosti mu dávají, tak můj hlavní cíl byl se těmto složkám v jídle vyhýbat. Chtěla jsem však svou znalost rozšířit a pochopit, jak lidské tělo hospodaří s jednotlivými makro i mikro složkami a jaký to má na naše tělo dopad. Dlouho jsem tedy hledala rozšiřující vzdělání, které by mi pomohlo pochopit vztah mezi tím co jíme a lidským zdravím. Zároveň jsem chtěla být schopna sestavit vyrovnaný jídelníček pro lidi s individuálními požadavky. Jsem velmi ráda, že jsem se rozhodla absolvovat distanční kurz Poradce pro výživu a suplementaci, který mi přiblížil, jak jídlo vnímat z pohledu východní i západní kultury, a hlavně mi pomohl pochopit jak a proč obohatit svůj jídelníček o určité potraviny ve vztahu k lidským nemocem či potravinovým intolerancím. Chtěla bych moc poděkovat p. Jelínkovi, že vytvořil kurz, který naprosto splnil má očekávání, celou organizaci, náplň kurzu, přehlednost jednotlivých témat a moderního pojetí celého kurzu. Zároveň oceňuji možnost vyzkoušet si připravit jídelníčky v praxi pomocí ZOF hry. Určitě se chci i nadále vzdělávat v dalších tématech a pokračovat i v dalších kurzech vedených p. Jelínkem.
