Jak přistupujeme k vědeckým výzkumům

Odborníci i laici na celém světě neustále diskutují o tom, jak by měl vypadat správně nastavený stravovací režim. Ti „moudřejší“ se shodnou na tom, že by měl odpovídat individuálním požadavkům každého člověka. Každý člověk by se tedy měl stravovat odlišným způsobem. Na teoretické úrovni toto tvrzení zní dobře, horší je to už s jeho aplikací do reálné praxe.

Nejzásadnější problém spočívá v tom, jakým způsobem máme vlastně vyhodnocovat tyto individuální potřeby těla. V zásadě tady existují dva diametrálně odlišné přístupy:

Ten první, historicky zakořeněný a takzvaně „přirozený“, je postaven na dlouhodobém pozorování chování organismu v různých situacích, které se pak snažíme svým specifickým způsobem interpretovat. Kromě toho, že je k takové činnosti potřeba určitých znalostí lidské anatomie a fungování metabolismu, a současně praktických zkušeností, není na něm nic složitého ani náročného. Podle kvality stolice, nervosvalové koordinace, stresových projevů, kvality vlasů, nehtů a kůže a mnoha dalších ukazatelů můžeme usuzovat, co se v těle děje na úrovni metabolických pochodů a současně jak těmito způsoby reaguje organismus na kvalitu stravování.
Tento systém je tedy založen na pozorování, pocitech (intuici), zkušenostech a odhadech. Úroveň přesnosti je tady proto silně diskutabilní. To je ale relativní názor, protože zastánci těchto metod mají v rukávu pomyslné eso v podobě faktu, že biologické pochody probíhající v živých organismech jsou dynamické, pružné, adaptabilní a fakticky jako celek nekvantifikovatelné. A v tomto směru mají pravdu, protože cokoli v živém organismu změříme na základě jakékoli analytické metody, je jen odrazem aktuálního stavu fungování jeho dílčí části. Každým okamžikem má tendenci se měnit, navíc každá část těla se ve svém chování a projevech v naprosté většině případů podřizuje pravidlům celku. Takto například už dlouhá tisíciletí fungují systémy ájurvédy nebo tradiční čínské medicíny. A v praxi skutečně fungují.

I tak se ale není co divit nemalé části populace za to, že má přirozenou tendenci zaměřovat svoji pozornost směrem k přesnějším diagnózám a od nich vyplývajících systémů stravování. Druhý přístup vyhodnocující metabolické pochody se tak snaží být co nejpřesnější. Je typicky analytický, označuje se jako moderně vědecký. Vychází z principů, které si stanovila dnešní věda jako základ pro svoje fungování. Tedy z citátu, který pronesl francouzský filozof René Descartes - „Pochybuji, tedy myslím, myslím, tedy jsem“. Moderní věda si stanovila určitá pravidla, kde mezi základní patří:

1. Vědění
Tedy schopnost skutečně prokázat, že to, co zkoumáme, stavíme na vědění, ne domněnkách. Vědec je člověk, jehož úkolem je skrze racionální poznávání neustále pronikat hlouběji k podstatě problému, který zkoumá. Tyto objektivní poznatky pak formuluje pomocí logiky do konkrétních pojmů, teorií a zákonů. Dle pravidel vědy tedy není prostor na jakékoli subjektivní domněnky.

2. Zpochybňování
Proces zpochybňování je hnacím motorem pro postup vpřed, protože cokoli zpochybňujeme - byť se může jednat o nově objevenou skutečnost - pomáhá odkrýt další úhly pohledu na danou problematiku. Věda sama o sobě vznikla z filozofie, která je platformou pro úvahy umožňující proces zpochybňování a kladení si otázek, které posouvají úroveň poznání o kus dál.

Vědecký přístup sám o sobě je nezbytný, protože dokáže odhalovat skutečnosti vedoucí k poznání. Ve snaze aplikovat vědecké poznatky pomocí vědeckého přístupu na chování biologických systémů (tedy na projevy metabolismu, zdraví či vztah stravování- zdraví) ale naráží na zásadní problém v podobě neschopnosti najít klíč, který by umožnil obrovské množství dílčích informací spojit do funkčního celku. Důvodů je několik:

Na úrovni ryze teoretické vědy je to nepřehlednost daná stále rostoucím počtem nově objevených skutečností (informací) – dochází tak ke stavu, který velmi trefně popisuje přísloví „Pro samé stromy nevidíme les“.
V praxi pak realitu „deformují“ špatné interpretace vědců, jejich egoistické snahy prosadit svoji teorii či nekompromisní ekonomické zákony nabídky a poptávky, skrze které je práce většiny vědců financována s konkrétním (často skrytým) záměrem ze strany investora.

Řečeno jednodušeji existuje nemalý rozdíl mezi tím, co jsou vědci schopni objevit a definovat, a tím, jakým způsobem se tato poznání uvádí do reality. Typickým příkladem (navíc obludných rozměrů) je systém fungování farmaceuticko-medicínského komplexu a jeho zoufalé neschopnosti řešit zdravotní problémy chronického rázu, se kterými si naopak dokáží elegantně poradit nevědecky pracující alternativní směry.

V rámci studia, který poskytujeme, tak řešíme, jaké informace a z jakých zdrojů studentům prezentovat. Nejenom že existuje nepřeberné množství informací týkající se složení a vlastností stravy a jejich vlivu na chování jednotlivých buněk, tkání, orgánů i systémů, ale také obrovská spousta jejich možných interpretací:
Pokud budeme zaujímat ryze vědecký přístup, jsme toho názoru, že budeme zájemce o celostní pohled na výživu silně omezovat v jejich rozhledu a zčásti i mystifikovat, a současně poroste stupeň nepochopení a nedorozumění, protože:

1. Poskytneme příliš mnoho informací.

2. Je problém vybrat ty „správné“ informace. Tedy odkazovat na konkrétní studie, o kterých můžeme být přesvědčeni, že mají tzv. „pravdu“.

Zdaleka ne všechna vědecká bádání zabývající se určitou problematikou mají tendenci se shodovat. Často bývá opak pravdou - jedna vědecká studia popírá svými výsledky a tvrzeními studie jiné.
Běžně se děje, že nás studující žádají, abychom k jednotlivým lekcím v našich kurzech přidali i odkazy na konkrétní studie, které jednotlivá tvrzení dokazují. Technicky to sice možné je, v minulosti jsme ale při těchto pokusech zjistili, že zbytečně odvádí pozornost od celého systému studia a výrazně se snižuje efektivita při praktické tvorbě konkrétních stravovacích režimů. Naším cílem je vychovávat praktiky. Ne teoretiky, kteří budou neustále hledat pravdu, která na obecné úrovni neexistuje.

V kurzech se proto snažíme prezentovat informace způsobem, který vede k přemýšlení a hledání vlastní cesty. Některým lidem se to nelíbí, protože nechtějí pochopit, že neexistuje jeden unifikovaný systém ani přístup ke stravování. Život je ale ve svém projevu nekonečně rozmanitý a to naštěstí platí i o přístupu ke stravování, který v této podobě respektujeme.

Mgr. Martin Jelínek

Vyberte si z našich kurzů

Co říkají o studiu naši absolventi

Jakub Přibyl

www.vyzivapro.cz

Když jsem se na začátku své kariéry výživového poradce rozhodoval, jaký kurz z té nepřeberné „výživářské komerce“ vybrat (tak abych z toho nakonec nevyšel s pouhým „papírem“ ale získal i něco navíc v podobě kvalitních informací), dostal jsem tehdy doporučení na kurzy Atac. Protože jsem analyticky založený člověk, už od začátku jsem v „Atacu“ viděl jednu velkou nevýhodu v podobě faktu, že celým kurzem na rozdíl od jiných školících firem provádí jen jeden učitel. Velmi rychle jsem zjistil, že právě toto je velká výhoda, protože tím lektorem je osoba Martina Jelínka. Podle mě jednoho z nejkomplexnějších výživových expertů u nás a troufám si tvrdit, že dost možná vůbec ten nejlepšího školitele a učitele vůbec. Vážím si ho za jeho obrovský profesní nadhled a jsem vděčný za možnost se dál vzdělávat.

Mgr. et Mgr. Zdeňka Trummová

Kolem zdravého životního stylu a kvalitní výživy se pohybuji zhruba deset let. V počátečních fázích tohoto období se mi podařilo zbavit třiceti kilogramů, které jsem nasbírala během školní docházky. Věděla jsem, že mám kus práce za sebou, ale ještě větší kus před sebou – znovu nepřibrat, cítit se dobře, mít radost z jídla, nevyčítat si ho, a především najít takový životní styl, který je udržitelný. V minulosti jsem vyzkoušela mnoho přístupů ke stravování, ale vždy mi chyběl nějaký smysluplný průnik nastřádanými informacemi. Kurz výživa dětí jsem začala primárně z profesních důvodů, ale z povinnosti se stala radost, nové i minulé informace začaly zapadat do sebe a už teď vím, že tímto kurzem nekončím. Způsob vedení kurzu je metodicky velmi dobře propracovaný, poskytované informace a odpovědi na otázky jsou kompletní. Pan Jelínek ochotně vysvětlí vše, na co jsou ohledně studovaného položeny dotazy. Velkým pozitivem celého kurzu je plnění dílčích úkolů ve výukové hře ZOF. Student si hned může vyzkoušet teoretické informace prakticky a dozví se, jaký vliv má připravený pokrm na nejrůznější pochody v lidském těle.

Ing. Václav Solanský

Dlouho jsem hledal kurz, který by sjednotil a utřídil mé dosavadní nabyté znalosti v oblasti zdraví a výživy. V dnešní době dochází často k rozhodovací paralýze – internet a další zdroje chrlí kvanta informací, ve kterých je obtížné se pragmaticky vyznat. Hledal jsem ale nejen celistvé informace, hlavně jsem pátral po té správné osobě, člověku z dlouholeté praxe, lektorovi, který to, co říká, taky sám dělá. Pan Mgr. Martin Jelínek, který osobně kurz vede, je přesně tou osobou, která tyto parametry splňuje. Setkání s ním dalece přesahuje mantinely tohoto kurzu, protože ukončením kurzu nic nekončí, ale teprve začíná spolupráce na cestě k lepšímu a zdravějšímu životu nás všech. Rozhodnete-li se jít touto cestou, budou to jedny z nejlépe investovaných prostředků ve Vašem životě.

Další ohlasy absolventů

Vyberte si z našich kurzů

Zpět do sekce Vše o studiu