Úvod / Jak se u nás studuje / Jak přistupujeme k vědeckým výzkumům
Odborníci i laici na celém světě neustále diskutují o tom, jak by měl vypadat správně nastavený stravovací režim. Ti „moudřejší“ se shodnou na tom, že by měl odpovídat individuálním požadavkům každého člověka. Každý člověk by se tedy měl stravovat odlišným způsobem. Na teoretické úrovni toto tvrzení zní dobře, horší je to už s jeho aplikací do reálné praxe.
Nejzásadnější problém spočívá v tom, jakým způsobem máme vlastně vyhodnocovat tyto individuální potřeby těla. V zásadě tady existují dva diametrálně odlišné přístupy:
Ten první, historicky zakořeněný a takzvaně „přirozený“, je postaven na dlouhodobém pozorování chování organismu v různých situacích, které se pak snažíme svým specifickým způsobem interpretovat. Kromě toho, že je k takové činnosti potřeba určitých znalostí lidské anatomie a fungování metabolismu, a současně praktických zkušeností, není na něm nic složitého ani náročného. Podle kvality stolice, nervosvalové koordinace, stresových projevů, kvality vlasů, nehtů a kůže a mnoha dalších ukazatelů můžeme usuzovat, co se v těle děje na úrovni metabolických pochodů a současně jak těmito způsoby reaguje organismus na kvalitu stravování.
Tento systém je tedy založen na pozorování, pocitech (intuici), zkušenostech a odhadech. Úroveň přesnosti je tady proto silně diskutabilní. To je ale relativní názor, protože zastánci těchto metod mají v rukávu pomyslné eso v podobě faktu, že biologické pochody probíhající v živých organismech jsou dynamické, pružné, adaptabilní a fakticky jako celek nekvantifikovatelné. A v tomto směru mají pravdu, protože cokoli v živém organismu změříme na základě jakékoli analytické metody, je jen odrazem aktuálního stavu fungování jeho dílčí části. Každým okamžikem má tendenci se měnit, navíc každá část těla se ve svém chování a projevech v naprosté většině případů podřizuje pravidlům celku. Takto například už dlouhá tisíciletí fungují systémy ájurvédy nebo tradiční čínské medicíny. A v praxi skutečně fungují.
I tak se ale není co divit nemalé části populace za to, že má přirozenou tendenci zaměřovat svoji pozornost směrem k přesnějším diagnózám a od nich vyplývajících systémů stravování. Druhý přístup vyhodnocující metabolické pochody se tak snaží být co nejpřesnější. Je typicky analytický, označuje se jako moderně vědecký. Vychází z principů, které si stanovila dnešní věda jako základ pro svoje fungování. Tedy z citátu, který pronesl francouzský filozof René Descartes - „Pochybuji, tedy myslím, myslím, tedy jsem“. Moderní věda si stanovila určitá pravidla, kde mezi základní patří:
1. Vědění.
Tedy schopnost skutečně prokázat, že to, co zkoumáme, stavíme na vědění, ne domněnkách. Vědec je člověk, jehož úkolem je skrze racionální poznávání neustále pronikat hlouběji k podstatě problému, který zkoumá. Tyto objektivní poznatky pak formuluje pomocí logiky do konkrétních pojmů, teorií a zákonů. Dle pravidel vědy tedy není prostor na jakékoli subjektivní domněnky.
2. Zpochybňování.
Proces zpochybňování je hnacím motorem pro postup vpřed, protože cokoli zpochybňujeme - byť se může jednat o nově objevenou skutečnost - pomáhá odkrýt další úhly pohledu na danou problematiku. Věda sama o sobě vznikla z filozofie, která je platformou pro úvahy umožňující proces zpochybňování a kladení si otázek, které posouvají úroveň poznání o kus dál.
Vědecký přístup sám o sobě je nezbytný, protože dokáže odhalovat skutečnosti vedoucí k poznání. Ve snaze aplikovat vědecké poznatky pomocí vědeckého přístupu na chování biologických systémů (tedy na projevy metabolismu, zdraví či vztah stravování- zdraví) ale naráží na zásadní problém v podobě neschopnosti najít klíč, který by umožnil obrovské množství dílčích informací spojit do funkčního celku. Důvodů je několik:
Na úrovni ryze teoretické vědy je to nepřehlednost daná stále rostoucím počtem nově objevených skutečností (informací) – dochází tak ke stavu, který velmi trefně popisuje přísloví „Pro samé stromy nevidíme les“.
V praxi pak realitu „deformují“ špatné interpretace vědců, jejich egoistické snahy prosadit svoji teorii či nekompromisní ekonomické zákony nabídky a poptávky, skrze které je práce většiny vědců financována s konkrétním (často skrytým) záměrem ze strany investora.
Řečeno jednodušeji existuje nemalý rozdíl mezi tím, co jsou vědci schopni objevit a definovat, a tím, jakým způsobem se tato poznání uvádí do reality. Typickým příkladem (navíc obludných rozměrů) je systém fungování farmaceuticko-medicínského komplexu a jeho zoufalé neschopnosti řešit zdravotní problémy chronického rázu, se kterými si naopak dokáží elegantně poradit nevědecky pracující alternativní směry.
V rámci studia, který poskytujeme, tak řešíme, jaké informace a z jakých zdrojů studentům prezentovat. Nejenom že existuje nepřeberné množství informací týkající se složení a vlastností stravy a jejich vlivu na chování jednotlivých buněk, tkání, orgánů i systémů, ale také obrovská spousta jejich možných interpretací:
Pokud budeme zaujímat ryze vědecký přístup, jsme toho názoru, že budeme zájemce o celostní pohled na výživu silně omezovat v jejich rozhledu a zčásti i mystifikovat, a současně poroste stupeň nepochopení a nedorozumění, protože:
1. Poskytneme příliš mnoho informací.
2. Je problém vybrat ty „správné“ informace. Tedy odkazovat na konkrétní studie, o kterých můžeme být přesvědčeni, že mají tzv. „pravdu“.
Zdaleka ne všechna vědecká bádání zabývající se určitou problematikou mají tendenci se shodovat. Často bývá opak pravdou - jedna vědecká studia popírá svými výsledky a tvrzeními studie jiné.
Běžně se děje, že nás studující žádají, abychom k jednotlivým lekcím v našich kurzech přidali i odkazy na konkrétní studie, které jednotlivá tvrzení dokazují. Technicky to sice možné je, v minulosti jsme ale při těchto pokusech zjistili, že zbytečně odvádí pozornost od celého systému studia a výrazně se snižuje efektivita při praktické tvorbě konkrétních stravovacích režimů. Naším cílem je vychovávat praktiky. Ne teoretiky, kteří budou neustále hledat pravdu, která na obecné úrovni neexistuje.
V kurzech se proto snažíme prezentovat informace způsobem, který vede k přemýšlení a hledání vlastní cesty. Některým lidem se to nelíbí, protože nechtějí pochopit, že neexistuje jeden unifikovaný systém ani přístup ke stravování. Život je ale ve svém projevu nekonečně rozmanitý a to naštěstí platí i o přístupu ke stravování, který v této podobě respektujeme.
Marie Holeňová
Při výběru studia výživy byl pro mě Kurz ATAC jasnou volbou. Mezi nabídkou kurzů na trhu si troufám říct, že nemá konkurenci. Obsah kurzu a individuální přístup mé správné rozhodnutí utvrdilo. Když budu konkrétnější, tak největší přínos pro mě bylo nahlížení na zdraví jako komplex. Komplex mám na mysli zejména znalost nejen západní, ale i východní medicíny. Tyto znalosti jsou pro mě největším benefitem pro využití v praxi. Nesmím také opomenout přístup do studentské sekce, který zůstává studentům i po skončení studia. Tuto výhodu vidím až dnes, kdy při práci s klienty využívám materiály z kurzu. Jednoduše si dle názvu vyhledám téma, které aktuálně řešíme a s informacemi pracuji jak při sestavování osobních výživových plánů, tak při konzultaci. Pro tvorbu jídelníčků, receptů a plánování stravování neznám nic lepšího, než je aplikace ZOF. Kdo vyzkouší, tak se jen tak s nějakými kalorickými tabulkami nespokojí. Hravě ZOF strčí ,,KALORICKÉ TABULKY" do kapsy. Profesní kvalifikaci z výživy jsem absolvovala také u firmy ATAC a rozhodně nelituji. Původně jsem kurzem chtěla proplout pouze pro získání infomací bez završení státní zkouškou jako většina studentů. Postupem času jsem ale zjistila, že se chci živit tím, co mě naplňuje. Tím chci podpořit ty, kteří zvažují, zda kurz završit státní zkouškou..tedy profesní kvalifikací z výživy. Nikdy nevíte, kdy se vám tento certifikát bude hodit. Co musím na závěr podotknout je, že běžně nejsem přikloněna recenzím, nicméně tato zkušenost si kladné hodnocení zaslouží.
Pavel Škůrek
Bylo potěšením s Vámi spolupracovat. V dnešní době mě nejvíc zaujal právě Váš holistický přístup a z mého pohledu zdravý pohled na aktuální situaci stravování v populaci. Velice se mi líbil Váš profesionální přístup k informacím, které k nám tekly. Beru také v potaz, že vím, že jste vegetarián a přiznám se, že jsem se obával, že tento fakt "prosákne" i do výkladu látky. Jak se ukázalo, obavy byly zbytečné. Tím vším jste získal u mě tu největší důvěru v tomto oboru. Fakt, klobouk dolů!
Jindra Němcová
Dobrý den, chtěla bych Vám moc poděkovat za absolutně úžasný ALL IN kurz o výživě. V minulosti jsem snila o vlastně takovém konceptu kurzu a tu náhle jsem ten ono koncept našla pro sebe do sebevzdělání. Kurz byl pro mne trochu náročnější v tom, že mám obecně velmi napnutý program během dne a jsem matkou pracující na plný úvazek. Také jsem se vzdala kvůli tomu na pul roku cvičení v posilovně. Člověk vždy musí něco obětovat. I když studia nebylo třeba až tolik na každý den, potom následné vytvoření mapy zajmovalo docela dost místa-ale tahle část mě hrozně bavila. Za takovou hromadu nových a užitečných informací jsem nesmírně ráda a upřímně bych řekla že kurz by mohl stát i více peněz, jsem naprosto spokojená. Musím rozhodně souhlasit s tím, že myšlenkové mapy jsou potřebné k lepšímu zapamatování a pochopení učiva a vřele je doporučuju všem dělat. Ted se budu chtít soustředit na to, abych převedla vše do praxe a začala tím tak pomáhat osobám ve svém okolí, protože procent lidí s nemocemi a obezitou ve světě stále roste nahoru, tudíž dobří poradci a lidé, které baví výživa a chtějí pomáhat jiným jsou určitě mile vítáni. Ještě jednou moc děkuji pane Jelínku.
