Co se během studia naučíte

Během studia nezískáváte jen další informace o výživě. Učíte se v nich orientovat, hledat mezi nimi souvislosti, hodnotit jídelníček jako celek a převádět teoretické znalosti do konkrétní práce se stravou. Výsledkem má být schopnost posoudit situaci v širším kontextu a své závěry srozumitelně zdůvodnit.

Samotná znalost faktů nestačí

Výživa zahrnuje velké množství informací o potravinách, živinách, metabolismu, zdravotním stavu nebo životním stylu. Znát jednotlivé údaje je důležité, skutečnou hodnotu ale získávají až ve chvíli, kdy je dokážete správně použít.

Během studia se proto postupně učíte přecházet od otázky „Co o tomto tématu vím?“ k otázkám „Co z toho vyplývá?“, „S čím tato informace souvisí?“ a „Jak ji využiji v konkrétní situaci?“

Právě schopnost pracovat se získanými znalostmi je jedním z hlavních výsledků studia.

Lepší orientace v informacích o výživě

Dnes máme k dispozici obrovské množství informací o výživě. Jednotlivá doporučení přitom mohou působit protichůdně, protože se vztahují k rozdílným lidem, podmínkám nebo cílům.

Studium vám pomáhá vytvářet si systém, díky kterému dokážete nové informace lépe zařadit do souvislostí a posoudit jejich význam.

Postupně se učíte:

• rozlišovat podstatné informace od méně důležitých,
• vnímat tvrzení v širším kontextu,
• nevyvozovat závěry z jednoho izolovaného údaje,
• porovnávat nové informace s tím, co už o tématu víte,
• rozpoznat, kdy pro správné rozhodnutí potřebujete další informace.

Cílem je získat pevnější orientaci v tématu, která vám umožní pracovat i s informacemi, se kterými se budete setkávat až v praxi po skončení kurzu.

Hledání souvislostí

Jednotlivé oblasti výživy spolu vzájemně souvisejí. Změna jedné části jídelníčku může ovlivnit jeho energetickou hodnotu, zastoupení živin, skladbu potravin i další vlastnosti.

Při studiu se proto učíte neposuzovat potraviny, živiny nebo doporučení odděleně, ale postupně sledujete vztahy mezi:

• skladbou jídelníčku,
• potřebami konkrétního člověka,
• jeho zdravotním stavem,
• pohybovou aktivitou,
• životním režimem,
• cílem, kterého chce dosáhnout.

Stejná informace tak může mít v různých situacích rozdílný význam. Právě schopnost tyto rozdíly rozpoznat umožňuje pracovat s výživou smysluplněji než prostřednictvím jednoduchých univerzálních pravidel.

Hodnocení jídelníčku jako celku

Při posuzování stravy nestačí zaměřit se na jedinou potravinu, živinu nebo číselný údaj.

Během studia se učíte posuzovat jídelníček jako celek a vnímat, jak se jeho jednotlivé části navzájem ovlivňují.

Při hodnocení tak pracujete s:

• výběrem potravin,
• jejich množstvím,
• zastoupením jednotlivých živin,
• rozložením jídel během dne,
• způsobem přípravy potravin,
• požadavky konkrétního člověka.

Důležité je přitom sledovat nejen jednotlivé parametry, ale také to, jak se jejich změny promítají do jídelníčku jako celku.

Převod teorie do praxe

Teoretická znalost sama ještě neurčuje, jaké řešení bude vhodné v konkrétní situaci.

V praxi je potřeba rozhodovat, kterou část jídelníčku upravit, jakým způsobem a proč. Každé takové rozhodnutí může současně ovlivnit několik dalších parametrů.

Během studia se proto učíte přemýšlet nad otázkami:

• Co je v dané situaci potřeba změnit?
• Proč právě tuto část?
• Jaký dopad bude změna mít?
• Ovlivní současně i jiné vlastnosti jídelníčku?
• Odpovídá výsledné řešení původnímu cíli?

Tento způsob uvažování procvičujete už během studia na úkolech ve výukové aplikaci ZOF.

Práce s individuálními rozdíly

Ve výživě nelze automaticky použít stejné řešení pro každého člověka.

Rozdíly mohou vycházet z věku, zdravotního stavu, pohybové aktivity, denního režimu, stravovacích preferencí nebo cíle, kterého chce člověk dosáhnout.

Při práci s konkrétní situací se proto učíte klást si několik základních otázek:

Pro koho je doporučení určeno? Za jakých podmínek? Jaký má cíl? A jak zapadá do celkového způsobu stravování?

Tento způsob uvažování pomáhá vyhnout se mechanickému používání obecných doporučení bez ohledu na okolnosti.

Schopnost svá rozhodnutí zdůvodnit

Důležitou součástí práce s výživou je schopnost vysvětlit, proč jste se pro určité řešení rozhodli.

Nestačí pouze určit, že je něco „vhodné“ nebo „nevhodné“. Podstatné je rozumět důvodům, které k danému závěru vedou.

Během studia se proto učíte své rozhodování opírat o znalosti a souvislosti, které jste získali v jednotlivých tématech.

Schopnost vlastní postup zdůvodnit zároveň pomáhá odhalit situace, kdy některá část úvahy ještě není dostatečně podložená nebo je potřeba se k tématu vrátit.

Rozsah získaných znalostí závisí na konkrétním kurzu

Jednotlivé kurzy se liší rozsahem i zaměřením.

Komplexní kurzy pracují s širším spektrem témat a situací, zatímco specializované kurzy rozvíjejí znalosti především v určité oblasti výživy. Společný je ale způsob, jakým se získanými informacemi pracujete - postupně je propojujete, ověřujete jejich pochopení a učíte se je využívat při řešení konkrétních situací.

Co by vám tedy mělo po studiu zůstat?

Hodnotu studia nelze měřit pouze množstvím faktů, která si zapamatujete.

Důležité je především to, zda se dokážete:

• orientovat v informacích o výživě,
• hledat souvislosti mezi jednotlivými tématy,
• vyhodnotit konkrétní situaci nebo jídelníček,
• rozhodnout, jaké řešení dává v daném kontextu smysl,
• vysvětlit, proč jste k takovému závěru dospěli.

Právě tyto schopnosti umožňují využívat získané znalosti i v situacích, které nebyly přímo součástí konkrétní lekce nebo praktického zadání.