Voda

Dobrý den,
pokud budeme vylévat vodu z předem namočených zrn (rýže, pohanka, kroupy, atd.), nevylijeme si i cenné látky? Zůstanou nějaké?
Děkuji

Cílem namáčení zrn je potřeba snížit množství antinutričních látek v potravině. Z malé části se do vody uvolňují i některé živiny, ale jedná se o skutečně zanedbatelné množství, v celkovém součtu je tak větším přínosem snížení podílu antinutričních faktorů.

Dobrý den,
chtěla bych se zeptat, jestli by třeba pomohlo nechat pár dní děti pít dle vlastní potřeby, že pak budou žíznivé a začnou víc pít i obyčejnou vodu? Mám děti 5 a 2 roky a kdybych je furt nenaháněla, tak za den vypijou ani ne 200ml. Něco jiného je, když jim udělám šťávu nebo džus, to vypijou sklenici na posezení. Nebo když mají horečnatý onemocnění nebo v létě, kupuju jim ochucené dětské vody (kubík, hello). To mám jistotu, že vypijou těch 700ml za den. Ale předpokládám, že ty konzumovat taky není úplná výhra.

Z důvodu sladké chuti děti vypijí vždy více slazených tekutin, než neslazených, je to podmíněno poměrně silným emočním vztahem ke sladké chuti a současně fyziologicky reakcemi na množství krevního cukru, který má vliv na mozkovou chemii. Dítě v rámci svého vývoje prochází dílčími fázemi, ve kterých sbírá zkušenosti, toto je naprosto důležité pro jeho budoucí život. Nemá proto smysl jej úplně izolovat od sladkostí, na stranu druhou je současně třeba jejich příjem systematicky kontrolovat. Jako rodiče neseme morální i právní odpovědnost za jejich výchovu a vzdělávání, k tomu patří i přístup v oblasti stravování. Z toho vyplývá, že je prostě potřeba kontrolovat alespoň základní věci, vždy ale tak, aby tento proces nevzbuzoval v dítěti zbytečný stres. Objem přijatých tekutin tak není nutné měřit úplně přesně. Pokud už součástí pitného režimu musí být i slazené nápoje, vždy preferujte ředěné lisované šťávy - máte u nich jistotu, že neobsahují aditiva a neriskujete přidaná sladidla navíc. V celkovém součtu by ale vždy měla převažovat čistá voda.
Vzhledem k tomu, že dítě nemá vyvinuté potní žlázy na stejné úrovni, ako dospělí, nereaguje se stejnou citlivostí na pocit žízně jako dospělý jedinec, na stranu druhou ani nedochází k větším ztrátám tekutin. Děti proto nechte pít takový objem tekutin, o který si samy řeknou, v případě nutnosti je občas vybídněte k vyššímu příjmu. Nikdy z toho ale nedělejte "strojový" systém, jakákoli forma nátlaku na dítě se do budoucna může vymstít (poukazuje se na neustále rostoucí počet adolescentů postižených poruchami příjmu potravy).

Dobrý den.
1) Jsou antinutriční látky v bramborách důvodem, proč se k jejich vaření doporučuje přidávat kmín?
2) Dále je zmíněno doporučení nekonzumovat vodu, ve které se brambory vařily - měly by se v tom případě brambory do polévek ideálně vařit zvlášť (a voda vylít)?
3) Jaký je obsah antinutričních látek u sladkých brambor (batátů) a v jaké míře platí tato pravidla i pro ně?

Děkuji.

1. Kmín (resp. látky v něm obsažené) nemá schopnost rozkládat alkaloidy (primárně solanin a chaconin zastoupený v hlízách). Kombinace kmínu s brambory je tradiční ze dvou důvodů:
- Zlepšení chuti brambor, která se v důvodu delšího skladování zhoršuje,
- Podpora trávicích pochodů (kmín potlačuje nadýmání).

2. Toto platí pro přípravu brambor, u kterých je pravděpodobnost vyššího obsahu solaninu. Za normálních podmínek toto v praxi není nezbytně nutné.

3. Batáty neobsahují tyto glykoalkaloidy (jsou typické především pro rod Solanum), jejich konzumace je v tomto směru zdravotně bezpečnější.

Dobrý den,
je pravda, že organismus vstřebává vodu z mléka, čajů apod. o dost složitěji než samotnou vypitou vodu? Jaký je rozdíl?
Děkuji

Rychlost vstřebávání vody z přijatých tekutin se odvíjí od jejich osmolality (hustoty). Nejrychleji dochází k hydrataci u čisté vody případně z čajů, podstatně pomaleji u nápojů s vyšší hustotou (= větší koncentrací obsažených látek), jako jsou např. mléko či lisované šťávy.

Dobrý den,
chtěla bych se zeptat, zda je z pohledu trávení vhodné během jídla pít, nebo zda je lepší se napít až po jídle. To vše za předpokladu, že je jídlo vždy dostatečně rozkousáno a napití tedy nenahrazuje proslinění sousta.
Děkuji.

Odpověď tady není jednoznačná, protože výsledek je ovlivňován hned několika zásadními faktory:
1. Obsahem soli v jídle - pokud máte na talíři slaný chod, velmi rychle se z důvodu obsahu sodíku, který váže vodu v mezibuněčném prostoru, zvýší potřeba po konzumaci tekutin. U sladkých variant tomu tak z pochopitelných důvodů není.
2. Stupneň hydratace organismu před jídlem - konzumace stravy v situaci, kdy tělu chybí tekutiny, vždy povede k potřebě pít v průběhu jídla.
3. Zdravotní stav - příjem tekutin v průběhu konzumace stravy bude vždy méně zatěžující u zdravého člověka. Problematické to bude především u jedinců s poruchami trávení (dyspepsie), protože příjem tekutin způsobí zředění trávicích a zažívacích enzymů, což v takových situacích může komplikovat zdravotní stav.

Dobrý den pane Jelínku,
zaujalo mě v teorii využití vody 2dcl za 15min? Není to málo?
Já osobně, když se pozoruji a jdu na trenink na kolo, tak když to dám do nádsazky ještě nejsem venku a už popíjím, např. i u futsalu jsem převlečen, jdu do haly a pořád popíjím, piju docela dost a pořád. Jak jsem se dočetl v lekci, tělo to stejně zpracovává postupně? Je to například v psychice apod. a měl bych se snažit třeba "ubrat"?
Děkuji moc za radu (tip).

Tyto hodnoty vychází z měření, která jsou ve svých hodnotách zprůměrovaná. Vždy záleží na tom, zda pijete nalačno nebo v průběhu jídla, jaký je podíl soli ve stravě, která váže vodu, roli hraje teplota prostředí, pohlaví, rychlost metabolismu atd. Pokud jste aktivní sportovci, neřešte konkrétní hodnoty, ale pozornost věnujte více subjektivnímu vnímání vlastní potřeby, tedy pocitu. Vyhněte se jen nárazovému příjmu vysokého množství tekutin, které organismus není schopen vstřebat a aktivuje mechanismy jejich vylučování, což ve vztahu ke snaze o efektivní trénink není výhodné.