Kurzy ATAC

Poradna

Vybrané dotazy z on-line poradny, která je nedílnou součástí námi pořádaných kurzů.

Doplňky stravy

Doplňky stravy jsou produkty určené k doplnění běžné stravy s obsahem koncentrovaného množství živin nebo jiných látek s výživovým nebo fyziologickým účinkem. Vyrábí se v různých formách - jako tablety, kapsle, tekutiny, prášky apod. Jsou vyráběné tak, aby poskytovaly živiny, které nemusí být dostatečně zastoupeny v běžné stravě jedince.

Dobrý den, pane Jelínku,
jaké množstvi česneku denně je vhodné pro človeka s nízkým tlakem? A co byste prosím doporučil na zvýšení tlaku?
Děkuji

V tomto případě záleží na tom, v jaké kvalitě (= obsahu aktivních živin) i formě (syrový x tepelně upravený x doplněk stravy...) česnek konzumujete. Tepelná úprava ničí naprostou většinu látek snižující krevní tlak, u doplňků stravy zase rozhoduje způsob technologického zpracování výrobku, tzn. jaké množství aktivních složek výrobce v produktu garantuje. V praxi je tak běžné, že některé suplementy nemají prakticky žádný vliv, jiné naopak ovlivní tlak výrazným zpsobem.
Krevní tlak nejlépe zvýšíte stresem nebo fyzickou aktivitou (druhá varianta je ve vztahu ke zdraví podstatně výhodnější :-).

Dobrý den,
chápu správně, že kvercetin nelze ve stravě ujíst v množství, které je u suplementace? Dejme tomu že v běžné 50 mg, ve specializované více, ale ne 500 mg? A že v tomto případě má suplementace vždy smysl?

V podstatě není možné za normálních podmínek přijmout na denní bázi tak vysoké množství kvercetinu, suplementace tady má svůj jasný význam. Jedná se o jeden z typických příkladů toho, jakou roli ve kvalitě výživy mohou hrát doplňky stravy.

Dobrý den,
můžete prosím napsat, která echinacea splňuje obě kritéria, protože u preparátů dostupných na trhu neuvádí obsah obou látek.
Díky

Pokud budete vybírat preparát s obsahem třapatky, vždy s ohledem na jeho kvalitu hledejte na etiketě informace o obsahu těchto dvou látek (kyseliny cichorové a alkamidů). Pokud nebudou uvedené, je jasné, že produkt neobsahuje standardizovaný extrakt, nemá tak smysl doplněk vůbec kupovat. Echinace patří mezi nejprodávanější byliny na světě, tato výjimečnost bohužel přináší ze strany výrobců doplňků stravy i podvodné manipulace s kvalitou. Analýzy dokonce ukazují, že jsou běžné situace, kdy výrobce garantuje obsah standardizovaného extraktu, tento se ale ve skutečnosti vůbec nenachází. V oblasti doplňkové výživy jsou taková jednání častá a spotřebitel má v podstatě dvě možnosti, jak získat kvalitní produkt:
1. První je volba na základě certifikací, nejlépe od nezávislých společností (pokud je výrobce/prodejce má, vždy se jimi chlubí).
2. Druhá pak průběžné testování vybraných výrobků.

Dobrý den,
ráda bych se tedy zeptala, jaké doporučujete dávky jednotlivých vitamínů pro profesionálního sportovce (příklad kolektivní sport, žena, 25 let a trénink 7-9x týdně a 1-2x utkání)..? Je vůbec možné v tomto případě získat veškeré vitaminy ze stravy nebo je nutné užívat doplňky stravy?
Děkuji a přeji hezký den

V tomto případě nejde ani tak o to, co bych doporučil já, ale co ve skutečnosti sportovec potřebuje. Obecně (= pro poluplaci) se prezentuje, že s rostoucí fyzickou a psychickou zátěží roste i (s)potřeba mikroživin. Je ale potřeba se vyhýbat jakékoli paušalizaci, protože každý sportovec disponuje odlišnými požadavky, které se odvíjí nejen od jeho metabolického profilu, ale i rozsahu zátěže. Navíc existují rozdíly mezi vitamíny rozpustnými ve vodě a v tucích - hydrofilní látky si organismus nevytváří do větších zásob jako je tomu u lipofilních složek, je možné je proto bezpečně užívat ve vyšších koncentracích (ve vztahu k jejich referenční hodnotě). Kalkulace s referenčními hodnotami a jejich násobky je ale ošemetná, protože u každé látky se navíc definuje její bezpečná mez, současně se ještě rozlišuje mezi doporučenou a terapeutickou dávkou. Ideální je vždy zajistit takové množství každé živiny, která odpovídá skutečným požadavkům jedince, což ale naráží na problém v podobě volby analýzy, která by stanovení potřebného množství byla schopna.
Zcela určitě ale počítejte s tím, že v režimu vícefázových tréninků nebude sportovec schopen zajistit všechny vitamíny v potřebném množství jen ze stravy, protože jejich skutečná potřeba se většinou pohybuje v nižších násobích jejich RI. Vždy je proto vhodná podpůrná suplementace, u které se navíc řeší, zda je vhodnější multivitamín nebo příjem jednotlivých látek skrze samostatné produkty, což umožní lepší manipulaci s dávkováním.

Hezký den,
chtěla bych se zeptat na Váš názor na doplňky stravy: vitamíny a minerály.
Myslím, že nedokážu pohlídat jejich každodenní příjem nad 100% v rámci stravy, je proto podle Vás vhodnou volbou některé základní vitamíny a minerály doplňovat? Např.: Vitamín C, B12, jód (v podobě aronie), Omega-3 a magnezium?

Děkuji :)

Pokud bude vaše strava vykazovat základní charakteristiky pestrosti, budete preferovat přirozené, tedy průmyslově nezprocesované potraviny, a současně nebudete experimentovat s redukčními dietami ve výrazném energetickém mínusu, neměla byste mít problém se zajištěním základních dávek mikroživin. Obecně platí, že s rostoucí stresovou a fyzickou zátěží roste i potřeba vyššího příjmu těchto látek, v takových situacích pak podpůrná suplementace svůj smysl má.

Dobrý den,
prosím, jaké doplňky stravy doporučit ženě vegetariánce ke snížení hladiny prolaktinu v krvi? Vysoká hodnota jí byla zjištěna z laboratorních testů. Má velmi nepravidelný a dlouhý menstruační cyklus, který by ráda srovnala. Zatím jsem jí doporučila drmek, macu a gingko bilobu. Je to správná volba? Je výhodné je kombinovat, nebo raději užívat zvlášť? A má smysl snažit se stav ovlivnit např. navýšením sóji v jídelníčku?
Moc děkuji za odpověď.

Poruchy hormonální regulace se pomocí úprav stravy a suplementace řeší obtížně. Existují situace, kdy mohou výrazně pomoci, bez zjištění příčiny problému se ale výrazně snižuje pravděpodobnost úspěchu. Zvýšení produkce prolaktinu může způsobovat i stres, případně hladovění. Často se u vegetariánů, kteří nesledují nutriční hodnoty svého jídelníčku, stává, že jsou ve výraznějším energetickém mínusu, což může mít souvislost.
To ale považujte za teoretickou spekulaci, protože na zvýšení hladiny prolaktinu se podílí i užívaná antikoncepce, psychofarmaka, antihypertenziva, dochází k ní při poruše funkce hypofýzy nebo některých nádorových onemocnění.
Zvýšená konzumace sóji zvýší příjem fytoestrogenů - pokud by byla příčina stavu ve zvýšené produkci estrogenu, může vyšší příjem fytoestrogenů působit protiestrogenně. Na stranu druhou ale obecně platí, že vegetariáni mají poměrně dostatečný příjem fytoestrogenů ve srovnání se všežravou populací. Suplementace drmku smysl má, ostatními jmenovanými doplňky neublížíte.

Dobrý den,
chtěla jsem se zeptat, zda lze řadit mezi doplňky stravy i homeopatika? Nebo se spíše řadí mezi léčiva i když to lékaři neslyší moc rádi. Dále se v dnešní době hodně diskutuje o špatném vlivu doplňků stravy na lidský organismus. Jak poznat který doplněk je opravdu účinný?
Děkuji

Homeopatika jsou v podstatě vlastně definovanou třídou. Z hlediska svého účinku je možné je vnímat jako léčivo, legislativa k nim ale tak nepřistupuje. Každá země na světě je na tomto poli vnímá jinak, v ČR stojí bohužel trochu "bokem". Vše je otázkou přístupu a úhlu pohledu, protože záleží na tom, zda k jejich účinku přistupujeme z pozice víry, nebo naopak vědění (ortodoxní věda se k nim staví odmítavě a je přesvědčena, že se jedná pouze o placebo efekt).
Účinný doplněk poznáte jedině tak, že jej vyzkoušíte. Seriózní výrobci se snaží předkládat co nejvíce informací, aby přesvědčili zákazníka, že právě jejich produkt opravdu stojí za to. V praxi má smysl se orientovat na tato tvrzení, protože často nelžou. Navíc je to mnohdy jediná cesta, jak se dobrat informací o kvalitě materiálů, z nichž jsou vyráběny. V oblasti účinku (konkrétního vlivu na metabolismus) ale nikdy nenahradí vlastní zkušenost.

Dobrý den,
chtěla bych se zeptat ohledně užívání doplňků stravy s obsahem jodu. Pokud je ve složení uveden jodid draselný nebo jodičnan sodný, znamená to, že jsou syntetického původu a není to tedy nejlepší volba? Jaký zdroj jodu by v rámci doplňků stravy byl nejvhodnější?
Děkuji.

Tyto minerály nejsou syntetického původu, jedná se o běžně používané anorganické soli. O těchto se obecně tvrdí, že mají nižší biologickou využitelnost než organické soli, rozdíl ale není možné číselně vyjádřit, jelikož do procesu vstupuje celá řada faktorů, jejichž rozsah i dopad se liší s individualitou jedince. Jedinou výhodou těchto doplňků je fakt, že množství jódu v nich je deklarované, uživatel tak ví, kolik dané látky (ve vztahu k její referenční hodnotě) přijímá. Pokud se chcete orientovat na příjem organických forem jódu, je výhodné používat v kuchyni arónii nebo mořské řasy. V případě řas je koncentrace jódu enormně vysoká, je proto rozumné konzumovat pouze malá množství. Obavy o předávkování jódem v této podobě jsou u zdravého jedince zbytečné, protože organismus skrze homeostatické systémy vylučuje přebytek látek rozpustných ve vodě, kam patří i jód.

Dobrý den,
ráda bych se zeptala, která forma doplňku hořčíku se Vám zdá jako nejvhodnější - pro dospělého člověka. Zda shledáváte nějaký zásadní rozdíl v efektu užívání tablet, nebo např. rozpustné sáčky v ústech a zda je důležité konkrétní formy užívat k jídlu, nebo ne.
Předem děkuji za odpověď a přeji hezký den.

To je otázka do složitější debaty, protože o efektivitě podpůrné suplementace rozhoduje hned několik faktorů a je obtížné rozhodnout, který z nich má větší váhu. V základu se řeší to, v jaké formě se hořčík v doplňku nachází. Trh nabízí z organických forem malát, citrát, bisglycinát, laktát, treonát, laurát apod., z anorganických např. oxid hořečnatý, uhličitan hořečnatý nebo síran hořečnatý. Obecně platí, že organické formy se lépe vstřebávají, proto se argumentace vede v jejich prospěch.
Jiným kritériem pro volbu může být obsah elementárního hořčíku v jedné dávce. Jeho množství je v průměru výrazně vyšší u anorganických forem, které se ale pyšní (obecně prezentovanou) nižší vstřebatelností (v rozdílu až jednoho řádu). Toto se ale stává diskutabilní v situaci, kdy výrobce doplňku s obsahem anorganické formy (která je výrazně levnější) přidá k hořčíku vybrané rostlinné materiály (extrakty, koncentráty), kde přítomnost fytochemických látek (tedy organického zdroje) má potenciál navyšovat biologickou dostupnost hořčíku v těle. A právě v tomto okamžiku vzniká výzva, kterým směrem se vydat - zda farmakologicky ověřenou cestou měřitelného výsledku, nebo naopak respektovat holistický řád přírody a neřešit jednosměrný pohled.
Mě osobně je bližší synergie přírodních zákonitostí, odpovědět si tady ale musí každý sám.

Dobrý den,
v souvislosti s celiakií bych se ráda zeptala, jak je to se vstřebáváním živin v tenkém střevě ze suplementů? Myslím si, že když se živiny z potravin nevstřebávají, nebudou se vstřebávat ani z doplňků stravy a zbytečně jimi zatěžujeme organismus. Je tedy jednou z možností, že se živiny dodají intravenózně?
Děkuji za odpověď a přeji krásný den

Živiny se v tenkém střevě postiženém celiakií vždy vstřebávají, pouze s ohledem na stupeň a rozsah poškození sliznice v omezeném množství, což je ale otázkou individuality jedince. Vznikají tak situace, kdy zhoršená úroveň vstřebávání živin může způsobit nutriční deficienci, v praxi se toto děje nejčastěji v kontextu dlouhodobého trvání takového zdravotního stavu. V dané situaci pak má smysl jít cestou suplementace, protože látky z doplňků se vždy vstřebávají efektivněji (= ve větším množství), než ze stravy. Pokud se doplňky nepředávkujete, je zbytečné mít jakékoli obavy z nežádoucí zátěže na organismus.

Dobrý den,
chtěla bych se zeptat, doplňky stravy se nemají zapíjet kávou, což je zřejmé. Většina lidí zapíjí doplňky vodou, ale např. ke snídani mají i kávu. Má to na využitelnost doplňků vliv? Měl by být tedy zde nějaký časový rozestup?
Děkuji

Časový odstup je výhodnější především u doplňků s obsahem látek rozpustných ve vodě, které má tělo po konzumaci močopudných prostředků, kam káva patří, tendenci ve zvýšené míře vylučovat. Konkrétní časový odstup je ale relativní, neexistuje tady žádná paušální metrika - obecně za "bezpečný" odstup považujte desítky minut.

Dobrý den,
chtěla bych se zeptat, zda užívání doplňků stravy, které přímo podporují funkci imunitního systému (beta-glukany, colostrum či jiné) mohou snižovat účinek očkování, pokud jsou dlouhodobě užívány? Nebo až takový vliv nemají?
Děkuji

Tyto doplňky stravy ve vztahu k očkování nepředstavují žádný problém. Obecně tady platí, že suplementy podporují činnost nespecifické části imunitního systému, kdežto očkování je zaměřeno na stimulaci specifické protilátkové imunity. Můžete je tak užívat bez obav.

Dobrý den,
chtěla bych se zeptat na Váš názor na aditivum v doplňcích stravy - magnesium stearate. Někde se píše, že je to pro tělo přirozená látka, kterou běžně přijímáme v potravě, někde jsem zase četla, že může vytvářet film a znesnadňovat vstřebávání některých živin - je to vůbec fyzikálně možné, aby látka přijímaná v malém množství v doplňku stravy mohla něco takového způsobit?
Děkuji.

Stearan hořečnatý se používá nejčastěji jako protispékavá látka a plnidlo u výroby doplňků stravy. Považuje se za zdraví bezpečnou látku. Protože je ve vodě nerozpustný, objevují se občas názory, že v trávicím traktu při vyšších dávkách může komplikovat vstřebávání některých živin, toto ale nebylo potvrzeno.

Na dotazy odpovídá

Mgr. Martin Jelínek
lektor kurzů

Více o Martinu Jelínkovi