Výběr doplňků stravy

Existuje spousta názorů a od nich se odvíjejících přístupů k užívání doplňků stravy, ve sportu to platí dvojnásob. Faktem je, že vrcholový sportovec se bez podpůrné suplementace neobejde. Ne ani tak kvůli podpoře výkonnosti, což je kapitola sama o sobě.

Jsou dva podstatně důležitější důvody:

1. Prvním je nutnost podpořit proces pozátěžové regenerace.

2. Druhým pak harmonizace funkcí imunitního systému jako prevence před vznikem onemocnění, které znemožní trénink či zkomplikují možnost podání optimálního výkonu v samotném zápase.

Na trhu je k dispozici nepřeberné množství různých druhů preparátů v různé kvalitě, u nichž se jejich výrobci a prodejci snaží prezentovat jen ty nejlepší možné účinky. Není se tak co divit, že situace neznalý zájemce má problém se zorientovat a vybrat pro sebe ten správný (či správné) a navíc tak, aby jejich celkové užívané množství nepřekročilo rozumnou míru.

Ne příliš příznivá zpráva je, že nikdo neví, co je "rozumná míra".

Naopak dobrou zprávou je, že je možné definovat několik základních pravidel, jejichž dodržováním vytěžíme ze suplementace maximum.

Takže nejprve pravidla:

1. Důležité je užívat takové látky, které sportovec skutečně potřebuje.
To obnáší:
A) Živiny, které není schopen z různých důvodů dodat stravou.
B) Látky splňující potřeby metabolismu v kontextu s tréninkovým cyklem, kterým prochází.
C) Držet emoce na uzdě a za každou cenu nechtít užívat "všechno".

2. Je třeba volit takové přípravky, u kterých nehrozí riziko pozitivního dopingového nálezu.
Tato pravděpodobnost je v dnešní době poměrně malá, přesto existuje. Je rozumné se vyhýbat především některým stimulantům a preferovat výrobky seriozních firem (kde samozřejmě vzniká otázka, jak je poznat...).

3. Nemá smysl experimentovat (platí to pro přípravu na důležitou soutěž), ale naopak jít "na jistotu".
Je výhodnější dát tělu nezbytný základ, ze kterého vytěží v součtu více, než z krátkodobé manipulace pomocí nevyzkoušených látek.

4. Je nutné naučit se rozlišovat kvalitu u jednotlivých produktů.
Toto je široké a bohužel ne vždy jednoznačné téma. Pokud si je uživatel zbytečně nekomplikuje, je schopen najít shodu mezi vlastní představou a skutečným účinkem.

5. Je rozumné se smířit s faktem, že nemalou roli (ne-li zásadní) u účinků vybraných a užívaných preparátů hraje psychika sportovce.
Víme, že látky působí nejen biologicky, ale i psychologicky (typický je příklad placebo efektu). Je tak běžné, že i méně kvalitní či účinné preparáty mohou vykazovat zajímavý efekt. Stejné "zesílení" účinku ale můžeme dosáhnout i u vysoce kvalitních doplňků.

Většina sportovců k doplňkům přistupuje - k jejich velké škodě - přesně opačně. Nejčastěji podlehnou buď osobnímu doporučení ve svém okolí nebo marketingové kampani ze strany prodejce, kdy výsledkem je bezkoncepční užívání nesourodé směsi různých preparátů.

Faktem je, že Lucka si v minulosti prošla nezbytnou "testovací" fází v podobě užívání kvanta preparátů, které u jejího sportu nejsou nezbytně nutné, naopak často se ukazují jako kontraproduktivní. 

V aktuální fázi přípravy se z mnoha důvodů snažíme držet se suplementací "při zemi", tzn. pozornost zaměřujeme jen tím nejdůležitějším směrem. Postupujeme následovně:

1. Nejprve řešíme látky, o kterých víme, že je Lucka nezbytně potřebuje.
Krevní testy ukazují na nedostatek železa, vedle úpravy stravy proto situaci zlepšujeme i suplementací. U přípravků se železem je výhodnější preferovat organickou formu, která vykazuje mnohem lepší využitelnost a současně nezatěžuje trávicí trakt.

2. Následují živiny, o kterých víme, že je ve stravě nezajistíme v dostatečně vysokém množství.
Tady postupujeme logicky:

- Vysoká fyzická i psychická zátěž je zdrojem nepřiměřeného oxidačního stresu, jehož vliv potlačujeme příjmem antioxidantů. Výběr padl na:

A) Vitamín C (1000 mg denně v několika dávkách), který mj. podporuje metabolizaci železa,

B) Vitamín E (200 IU denně).

- Další látkou je také vitamín, o kterém se v posledních letech mluví stále častěji, a to z důvodu jeho výrazného nedostatku u převažující většiny populace. Jedná se o kalciferol (vitamín D).
Vzhledem k tomu, že příležitost k titulovému zápasu přišla nečekaně a nebyl čas ověřit hladinu této látky v krvi, je jeho dávkování preventivního rázu (2000 IU denně).

- Kupodivu výčet vitamínů ještě nekončí.
Dalším krokem v úvahách je cílit na podporu tvorby energie, na které se spolupodílí vitamíny B komplexu.
Ani tyto není možné v potřebných dávkách a náležitou využitelností dostat na běžný talíř, suplementace se pohybuje kolem 300 % jejich referenčních hodnot.

Teoreticky bychom mohli výše popsané spektrum zajistit jednodušeji v podobě jednoho multivitamínu. Protože ale Lucka tráví na sportovišti 5-6 hodin denně, je spotřeba těchto živin příliš vysoká (multivitamíny toto běžně nepokryjí), navíc většina z výše uváděných látek se užívá v několika dávkách za den.

- Vysoká zátěž je zdrojem zvýšeného svalového tonusu, který u vícefázových tréninků často vede ke křečím.
Situaci jsme se nejprve snažili řešit jen úpravou stravy ve smyslu zvyšování příjmu hořčíku a úpravy jeho poměrů vůči vápníku (oba prvky ovlivňují nervosvalovou koordinaci), po vyčerpání potenciálu jídelníčku přišla řada na užívání samotného hořčíku (v organické formě, dávky držíme kolem 400 mg denně).

- Dále cílíme na podporu výživy kloubní a pojivové tkáně.
Tato oblast se řeší nejprve zajištěním dostatku bílkovin ve stravě a dostatečného příjmu vitamínu C, což je základem pro tvorbu kolagenu v těle. Teprve poté má smysl zařazovat účinná specifika. Zvolili jsme kombinaci glukosaminu s boswelií, která je podstatně výhodnější a v podstatě i smysluplnější než jakékoli formy a zdroje kolagenů. Výhodou boswelie je fakt, že vykazuje významné protizánětlivé účinky v kloubní tkáni. Příjem glukosaminu je standardní, pohybuje se kolem 1500 mg rozdělených do 2-3 dávek.

- Další látkou je karnitin.
I přes určité kontroverze, které jej už více než 20 let provází, jsme přesvědčeni, že jeho suplementace má význam především jako podpora redukce tukové tkáně. Dalším argumentem je fakt, že Lucka konzumuje maso, které je jeho nejbohatším zdrojem, v minimálním množství. Dávkování se pohybuje kolem 1000 mg před intenzívnějším tréninkem.

- Specifickou skupinou jsou adaptogeny.
Jejich nespornou výhodou je schopnost podporovat funkci systémů v těle, aniž by je vyčerpávaly. Existuje celá řada adaptogenních bylin s různým účinkem, naše volba padla na rozchodnici a sibiřský ženšen. Užíváme pravidelně, dávky směrem k termínu zápasu gradují.

- Jelikož boxerské tréninky jsou náročné, je občas potřeba tělo i hlavu trochu povzbudit. Vybrali jsme proto směs stimulantů, jejichž základem je kofein, synefrin a extrakty z některých bylin (kurkuma, pepř...).
U jejich užívání je důležité správně pochopit výraz "občas". Tělo má schopnost vytvářet vůči jejich účinku toleranci, v případě jejich pravidelného užívání tak ztrácí svůj efekt. Lucka je proto používá jen výjimečně, a to před náročnými sparringy.

- Posledním specifikem je tribulus.
Jedná se o extrakt z kotvičníku, který podporuje tvorbu testosteronu. S tímto se snažíme pracovat "chytře", a to tak, že jeho dávkování cyklujeme v souvislosti s intenzitou zátěže a současně gradujeme dávky směrem k termínu zápasu.

Tento výčet je prakticky kompletní. Spektrum produktů není úplně nejužší, na stranu druhou sportovci mají běžně tendenci užívat podstatně více doplňků. Jak už zaznělo, snažíme se držet jen toho nejzbytnějšího. V této oblasti neplatí pravidlo "více = lépe", protože nikdy nejsme schopni předpovědět, jak bude metabolismus reagovat na nepřiměřené spektrum různých látek s nepřiměřeně vysokou mírou jejich biologické využitelnosti. Cílem je nastavit udržitelný systém, podpořit výkonnost a regeneraci a současně vyladit formu k pevně danému termínu.

Co měla dnes Lucka k večeři?