Úvod / Co se u nás studuje / Aditiva v potravinách
Po dlouhá staletí člověk svoji stravu ochucuje, konzervuje a přibarvuje. Ani v současné době se výroba potravin bez drobných pomocníků neobejde, používají se proto přídatné látky neboli aditiva s cílem zlepšit nejen vzhled, ale také chuť a v neposlední řadě i trvanlivost. Faktem je, že pomáhají zboží lépe prodat, byť někdy jen díky tomu, že simulují vlastnosti, které ve skutečnosti potravina nemá.
Tyto látky se označují písmenem E a číselným kódem, toto značení je mezinárodně platné. Seznam aditiv je poměrně široký, standardně se rozdělují do několika základních kategorií:
Prodlužují trvanlivost potravin tím, že zabraňují oxidaci některých složek potravin, díky které může docházet i ke ztrátě vitamínů nebo ke vzniku toxických látek. Jsou široce používanými aditivy, najdeme nejčastěji v potravinách s vysokým obsahem tuků – oleje, masné výrobky, čokolády, burské oříšky, různé cereální výrobky aj. Rozdělují se do dvou skupin:
- První tvoří látky (některé kyseliny a jejich sloučeniny), které působí proti změnám barvy (např. v masných výrobcích). Patří sem např. kyselina askorbová (E300) a kyselina citronová (E330).
- Druhou skupinu antioxidantů tvoří látky, které zabraňují oxidaci v tucích a olejích (taková oxidace vede ke žluknutí, potraviny se pak stávají nepřitažlivé až nepoživatelné). Řadíme sem tokoferoly (E306-E309), aditiva s označením E 310-312, E320, E321 a lecitin (E322).
Tyto látky brání množení různých mikroorganismů, které jsou příčinou zkažení potravin. Nepřidávají se jen do konzervovaných potravin, ale prakticky do všech, které mají mít určitou trvanlivost (dny až roky).
Patří sem:
Vzhledem k tomu, že barva samotné potraviny hraje významnou roli při výběru a volbě u zákazníka, přidávají se do širokého spektra různých potravin.
Patří sem barviva:
Pomáhají stabilizovat směs tuků a bílkovin (např. v tavených sýrech), takové potraviny se pak lépe roztírají. Příkladem jsou fosforečnany (E339).
Tyto látky jsou mnohem sladivější než řepný cukr (sacharóza) a současně dodávají méně energie (používají se v mnohem menším množství při stejném sladivém efektu). Používají se z důvodu potřeby snížit energetickou hodnotu potravin, nebo cíleně do potravin pro diabetiky. Náhradní sladidla se přidávají do limonád a slazených nápojů, pro velmi malé děti jsou tyto nápoje ve větší míře nevhodné. Mezi náhradní sladidla patří např. acesulfam K (E950), aspartam (E951), sacharin (E954).
Jedná se o látky, které zvýrazňují již existující chuť nebo vůni potraviny. Nejčastěji diskutovanou látkou z této kategorie je glutaman sodný, používaný do polévek a masných pokrmů.
Patří sem látky, které pomáhají zvýšit viskozitu (hustotu) některých potravin (mléčné produkty, omáčky, polévky, zálivky aj). Patří sem:
Zvyšují objem potraviny, aniž by ovlivnily její energetickou hodnotu (např. v nízkokalorických potravinách, žvýkačkách). Příkladem může být mikrokrystalická celulóza (E460).
Emulgátory jsou látky, které umožňují smísit dvě navzájem nemísitelné kapaliny - např. při výrobě margarínů je třeba navzájem smísit (emulgovat) vodu a olej, tedy látky za normálních okolností nemísitelné.
Stabilizátory pak způsobí, že se vzniklá směs znovu nerozdělí. Tato aditiva nejčastěji najdeme v margarínech, pomazánkových tucích, majonézách apod.
Řadíme sem látky, jako např. kyseliny, zásady, soli a estery, nosiče a rozpouštědla, protispékavé látky, látky leštící aj.
V současné době je známo přes 3 800 těchto doplňkových látek. Je u nich diskutována zdravotní nezávadnost, protože u některých byly zjištěny různé nežádoucí účinky – alergické reakce, astmatické záchvaty, poruchy chování (častá je hyperaktivita u dětí), některé mohou mít karcinogenní účinky popř. nežádoucí účinky na reprodukci a vývoj plodu.
Pokud už hodnotíme vliv kterékoli přídatné látky na náš organismus, je třeba vzít v úvahu její množství a především vzájemné kombinace zastoupených, které je schopno vyvolat nežádoucí reakci. V každém případě nejde o přirozenou součást stravy, proto je vhodnější se mnohým z nich vyhýbat preferencí přirozených (průmyslově nezprocesovaných) potravin. Obzvlášť to platí pro děti, protože pro vyvíjející se organismus může mít chemická zátěž mnohem horší dopad.
Při hodnocení potenciální (ne)bezpečnosti aditiv můžeme vycházet mj. i ze způsobu jejich výroby a zdroje použitých surovin. Zdroje aditiv používaných v potravinářství:
1. Přídatné látky přírodního původu.
Jsou získávané z ovoce (pektin, anthokyany, kyselina citronová), zeleniny (karoteny), mořských řas (agar) a dalších přírodních surovin.
2. Přídatné látky identické s přírodními.
Vyrábí se synteticky nebo pomocí mikroorganismů (kyselina askorbová, kyselina citronová, tokoferoly, karoteny).
3. Přídatné látky získávané modifikací přírodních látek.
Např. sladidla (sorbitol), zahušťovadla (modifikované škroby), emulgátory (z jedlých olejů a organických kyselin).
4. Přídatné látky vyráběné synteticky.
Sladidla (sacharin), barviva (tartrazin) apod.
Existují i potraviny, u kterých legislativa zakazuje používání jakýchkoli aditiv. Patří mezi ně:
MUDr. Renáta Hluchníková
Jako lékařka jsem se výživu na teoretické úrovni učila už několikrát - jako studentka medicíny a dále pak k atestacím z vnitřního a tělovýchovného lékařství. Po absolvování kurzu "Výživa dětí" musím ale konstatovat, že teorie a praxe jsou dvě naprosto odlišné věci. Díky výukové aplikaci ZOF jsem si vyzkoušela, jak je někdy obtížné teoretické znalosti implementovat do praxe, tedy vytvořit jídelníček pro konkrétní osobu s předem daným nutričním zadáním. Aplikace ZOF mi poskytla spoustu informací o potravinách - ať už z hlediska zastoupení makro či mikroživin, tak představu o energetické bilanci a konkrétně např. to, jak snadné je překročit denní doporučený příjem soli i přesto, že se člověk vyhne průmyslově zpracovaným potravinám. Díky tomuto kurzu jsem si uvědomila, jak velké rezervy mám ve svém vlastním jídelníčku a i když jsem si myslela, že se stravuji zdravě a racionálně, je neustále co zlepšovat. Moc děkuji panu Jelínkovi a jeho kolektivu, kteří se na celém projektu podílejí. Jejich práce mi dává velký smysl.
Milena Suchá
Jako diabetik a člověk trpící potravinovými intolerancemi, který dlouhodobě nenacházel odpovědi v ordinacích lékařů, jsem začala pátrat po uceleném souboru informací na internetu. Kurz Poradce pro výživu a suplementaci byl pro mě jasnou volbou z hlediska referencí absolventů a navíc cenově dostupný. Poskytl mi však ve výsledku mnohem více informací, než jsem očekávala. Velmi pozitivně hodnotím i možnost vyzkoušet si tvorbu jídelníčků v aplikaci ZOF. Online kurz nebyl zdaleka jen o čtení informací, ale byl doplněn o přednášky pana Mgr. Jelínka a o komunikaci s ním. Kdykoliv jsem potřebovala něco dovysvětlit nebo s něčím poradit, pan Jelínek v krátké chvíli a vždy trpělivě reagoval prostřednictvím e-mailu. Oceňuji také, že přestože jde o kurz poradenství v oblasti suplementace, poskytnuté informace žádným způsobem nepropagovaly konkrétní značky doplňků stravy. Užitečný byl pro mě také způsob pravidelného testování získaných znalostí, který mě v pozitivním slova smyslu donutil informace nejenom číst, ale snažit se je také zapamatovat. Děkuji :-)
Markéta Rožanská
Před pár lety jsem dosáhla střednědobého věku, kdy se tělo mění a tato změna je často spojená s nekontrolovatelným nárůstem tukové hmoty. Toto se stalo také mému tělu, a i přes to, že jsem vždy hodně sportovala a myslela si, že se stravuji „zdravě“, nárůst tukové hmoty se nedařilo zastavit. Po pár měsících hledání, jak rozumně upravit stravování, aniž bych musela držet diety, jsem natrefila na pojem „vyvážená strava“, který zněl věrohodně. Zásady vyváženého stravování jsem začala praktikovat a tvorba tukové hmoty se nejen zastavila, ba dokonce všechen přebytečný tuk z mého těla postupně zmizel. Nahlédnutí do neuvěřitelného vesmíru naší střevní mikroflóry mě zaujalo natolik, že jsem se rozhodla tomuto tématu věnovat profesionálně a hledala nějaké vhodné kurzy, kde bych si nabyté vědomosti potvrdila. Děkuji osudu, že jsem našla kurzy ATAC pana Martina Jelínka, ve kterých jsem si vědomosti nejen potvrdila, ale neuvěřitelným způsobem také rozšířila. Původní profesí jsem analytický chemik a přes 20 let pracuji ve farmaceutickém průmyslu. Na těla klientů nahlížím podobně, jako na farmaceutickou továrnu - aby bylo možno vyrobit kvalitní léky, musí se do továrny neustále dodávat různé kvalitní suroviny ve správných množstvích. A stejně tak je to i s lidským tělem - také mu musíme dodávat kvalitní živiny ve správných množstvích, jinak nemůže správně a zdravě fungovat. Na rozbory jídelníčků svých klientů velice ráda využívám aplikaci ZOFapp, díky které mohu nahlédnout na množství a druhy přijímaných živin opravdu detailně a klientům pak velice konkrétně doporučit, co jim ve stravě chybí nebo naopak přebývá. Velkou výhodou také je, že se mohu stále vracet k jednotlivým lekcím kurzů ATAC a čerpat z nich. Spolupráce s jednotlivými klienty a často se opakující stejné problémy a stejné dotazy mě vedly k rozhodnutí sepsat e-book „Základy vyváženého stravování aneb 8 přehledných rad, jak upravit stravování napořád (a svému tělu přitom naslouchat)“. Své vzdělání jsem si následně rozšířila o profesní kvalifikaci „Lektor dalšího vzdělávání“ - smysluplné a logické zásady vyvážené stravy a jejího přímého vlivu na zdraví dále předávám také prostřednictvím různých kurzů či seminářů.
