Úvod / Co se u nás studuje / Aditiva v potravinách
Po dlouhá staletí člověk svoji stravu ochucuje, konzervuje a přibarvuje. Ani v současné době se výroba potravin bez drobných pomocníků neobejde, používají se proto přídatné látky neboli aditiva s cílem zlepšit nejen vzhled, ale také chuť a v neposlední řadě i trvanlivost. Faktem je, že pomáhají zboží lépe prodat, byť někdy jen díky tomu, že simulují vlastnosti, které ve skutečnosti potravina nemá.
Tyto látky se označují písmenem E a číselným kódem, toto značení je mezinárodně platné. Seznam aditiv je poměrně široký, standardně se rozdělují do několika základních kategorií:
Prodlužují trvanlivost potravin tím, že zabraňují oxidaci některých složek potravin, díky které může docházet i ke ztrátě vitamínů nebo ke vzniku toxických látek. Jsou široce používanými aditivy, najdeme nejčastěji v potravinách s vysokým obsahem tuků – oleje, masné výrobky, čokolády, burské oříšky, různé cereální výrobky aj. Rozdělují se do dvou skupin:
- První tvoří látky (některé kyseliny a jejich sloučeniny), které působí proti změnám barvy (např. v masných výrobcích). Patří sem např. kyselina askorbová (E300) a kyselina citronová (E330).
- Druhou skupinu antioxidantů tvoří látky, které zabraňují oxidaci v tucích a olejích (taková oxidace vede ke žluknutí, potraviny se pak stávají nepřitažlivé až nepoživatelné). Řadíme sem tokoferoly (E306-E309), aditiva s označením E 310-312, E320, E321 a lecitin (E322).
Tyto látky brání množení různých mikroorganismů, které jsou příčinou zkažení potravin. Nepřidávají se jen do konzervovaných potravin, ale prakticky do všech, které mají mít určitou trvanlivost (dny až roky).
Patří sem:
Vzhledem k tomu, že barva samotné potraviny hraje významnou roli při výběru a volbě u zákazníka, přidávají se do širokého spektra různých potravin.
Patří sem barviva:
Pomáhají stabilizovat směs tuků a bílkovin (např. v tavených sýrech), takové potraviny se pak lépe roztírají. Příkladem jsou fosforečnany (E339).
Tyto látky jsou mnohem sladivější než řepný cukr (sacharóza) a současně dodávají méně energie (používají se v mnohem menším množství při stejném sladivém efektu). Používají se z důvodu potřeby snížit energetickou hodnotu potravin, nebo cíleně do potravin pro diabetiky. Náhradní sladidla se přidávají do limonád a slazených nápojů, pro velmi malé děti jsou tyto nápoje ve větší míře nevhodné. Mezi náhradní sladidla patří např. acesulfam K (E950), aspartam (E951), sacharin (E954).
Jedná se o látky, které zvýrazňují již existující chuť nebo vůni potraviny. Nejčastěji diskutovanou látkou z této kategorie je glutaman sodný, používaný do polévek a masných pokrmů.
Patří sem látky, které pomáhají zvýšit viskozitu (hustotu) některých potravin (mléčné produkty, omáčky, polévky, zálivky aj). Patří sem:
Zvyšují objem potraviny, aniž by ovlivnily její energetickou hodnotu (např. v nízkokalorických potravinách, žvýkačkách). Příkladem může být mikrokrystalická celulóza (E460).
Emulgátory jsou látky, které umožňují smísit dvě navzájem nemísitelné kapaliny - např. při výrobě margarínů je třeba navzájem smísit (emulgovat) vodu a olej, tedy látky za normálních okolností nemísitelné.
Stabilizátory pak způsobí, že se vzniklá směs znovu nerozdělí. Tato aditiva nejčastěji najdeme v margarínech, pomazánkových tucích, majonézách apod.
Řadíme sem látky, jako např. kyseliny, zásady, soli a estery, nosiče a rozpouštědla, protispékavé látky, látky leštící aj.
V současné době je známo přes 3 800 těchto doplňkových látek. Je u nich diskutována zdravotní nezávadnost, protože u některých byly zjištěny různé nežádoucí účinky – alergické reakce, astmatické záchvaty, poruchy chování (častá je hyperaktivita u dětí), některé mohou mít karcinogenní účinky popř. nežádoucí účinky na reprodukci a vývoj plodu.
Pokud už hodnotíme vliv kterékoli přídatné látky na náš organismus, je třeba vzít v úvahu její množství a především vzájemné kombinace zastoupených, které je schopno vyvolat nežádoucí reakci. V každém případě nejde o přirozenou součást stravy, proto je vhodnější se mnohým z nich vyhýbat preferencí přirozených (průmyslově nezprocesovaných) potravin. Obzvlášť to platí pro děti, protože pro vyvíjející se organismus může mít chemická zátěž mnohem horší dopad.
Při hodnocení potenciální (ne)bezpečnosti aditiv můžeme vycházet mj. i ze způsobu jejich výroby a zdroje použitých surovin. Zdroje aditiv používaných v potravinářství:
1. Přídatné látky přírodního původu.
Jsou získávané z ovoce (pektin, anthokyany, kyselina citronová), zeleniny (karoteny), mořských řas (agar) a dalších přírodních surovin.
2. Přídatné látky identické s přírodními.
Vyrábí se synteticky nebo pomocí mikroorganismů (kyselina askorbová, kyselina citronová, tokoferoly, karoteny).
3. Přídatné látky získávané modifikací přírodních látek.
Např. sladidla (sorbitol), zahušťovadla (modifikované škroby), emulgátory (z jedlých olejů a organických kyselin).
4. Přídatné látky vyráběné synteticky.
Sladidla (sacharin), barviva (tartrazin) apod.
Existují i potraviny, u kterých legislativa zakazuje používání jakýchkoli aditiv. Patří mezi ně:
Ing. Marta Veselá
Po absolvování rekvalifikačního kurzu "Poradenství pro výživu" jsem hledala kurz, s jehož pomocí bych si doplnila chybějící znalosti. Hlavním kritériem pro mne byl pohled na výživu člověka holistickým způsobem, respektování individuality člověka a využívání zkušeností Tradiční čínské medicíny a Ájurvédy. To vše jsem v lekcích kurzu našla. Přihlásit se na distanční studium kurzu "Poradenství pro výživu a suplementaci" pořádaném panem Jelínkem byla jedna z nejlepších věcí, které jsem letos učinila. Některé lekce bych sice uvítala rozsáhlejší nebo podrobnější a chybělo mi i více praxe, celkově ale hodnotím kurz jako skvělý. Přístup pana Jelínka, jeho znalosti a schopnost vysvětlit vše, co jsme potřebovali, jsou naprosto úžasné. Možnost využívat online poradnu i po skončení kurzu je k nezaplacení. Každému, kdo se o zdravou výživu trochu zajímá, kurz doporučuji.
Marie Maříková
Co mě vedlo k tomu, že jsem hledala ten nejlepší kurz zaměřený na výživu? Proč jsem se rozhodla právě pro společnost ATAC a Mgr. Jelínka? Každý na sociálních sítí má pro Vás radu, jak žít zdravě, co jíst a jaké doplňky jsou vhodné. Já si kladla otázku, zda mi ta rada pomůže, a nebo ublíží. Už mě přestalo bavit být odkázána na rady, kde jsem neměla jistotu, že jsou odborné a ověřené. Vzala jsem odpovědnost do svých rukou a rozhodla se studovat. Vlastně mě k tomu vedl i zdravotní problém a váha mého syna. Společnost ATAC mě oslovila, protože nabízela celostní pohled na výživu, doplňky stravy a tělo. Mgr. Jelínek působil velmi lidsky a zároveň profesionálně. Ocenila jsem také cenu, která byla pro mě zaplatitelná a po absolvování kurzu jsem toho nelitovala, právě naopak. Co jsem si odnesla? Poznala jsem nové lidi a ve skupině jsem se cítila bezpečně. Mnoho zodpovězených otázek, a bylo jich opravdu mnoho, Mgr. Jelínek měl trpělivost a na každou mi odpověděl. Nikdy jsem neměla pocit, že otravuji a nebo že moje otázka je hloupá. Získané znalosti i praktické zkušenosti využívám denně pro svůj život. Umím si nastavit jídelníček, aby vyhovoval mým potřebám. V každé lekci jsem se učila prakticky jídelníček vytvořit a zacházet s aplikací ZOF, kterou využívám stále. Vím co mám nakupovat, abych podporovala svoje zdraví a zdraví rodiny. Už nejsem ovlivnitelná reklamou na doplňky stravy, protože jsem se naučila vybrat ty kvalitní a takové, které potřebuji preventivně nebo akutně. Fungování lidského těla a jeho moudrost je nedílnou součástí těchto znalostí - mikrobiom, imunita apod. Stavím na tomto kurzu další svoje studium. Kdybych se měla rozhodnout znovu, vyberu si opět tuto společnost a Mgr. Jelínka, protože .......přesvědčte se sami! Děkuji.
MUDr. Renáta Hluchníková
Jako lékařka jsem se výživu na teoretické úrovni učila už několikrát - jako studentka medicíny a dále pak k atestacím z vnitřního a tělovýchovného lékařství. Po absolvování kurzu "Výživa dětí" musím ale konstatovat, že teorie a praxe jsou dvě naprosto odlišné věci. Díky výukové aplikaci ZOF jsem si vyzkoušela, jak je někdy obtížné teoretické znalosti implementovat do praxe, tedy vytvořit jídelníček pro konkrétní osobu s předem daným nutričním zadáním. Aplikace ZOF mi poskytla spoustu informací o potravinách - ať už z hlediska zastoupení makro či mikroživin, tak představu o energetické bilanci a konkrétně např. to, jak snadné je překročit denní doporučený příjem soli i přesto, že se člověk vyhne průmyslově zpracovaným potravinám. Díky tomuto kurzu jsem si uvědomila, jak velké rezervy mám ve svém vlastním jídelníčku a i když jsem si myslela, že se stravuji zdravě a racionálně, je neustále co zlepšovat. Moc děkuji panu Jelínkovi a jeho kolektivu, kteří se na celém projektu podílejí. Jejich práce mi dává velký smysl.
