Kurzy ATAC

Úvod / Co se u nás studuje / Aditiva v potravinách

Aditiva v potravinách

Aditiva v potravinách

Po dlouhá staletí člověk svoji stravu ochucuje, konzervuje a přibarvuje. Ani v současné době se výroba potravin bez drobných pomocníků neobejde, používají se proto přídatné látky neboli aditiva s cílem zlepšit nejen vzhled, ale také chuť a v neposlední řadě i trvanlivost. Faktem je, že pomáhají zboží lépe prodat, byť někdy jen díky tomu, že simulují vlastnosti, které ve skutečnosti potravina nemá.

Tyto látky se označují písmenem E a číselným kódem, toto značení je mezinárodně platné. Seznam aditiv je poměrně široký, standardně se rozdělují do několika základních kategorií:

1. Antioxidanty (E300 - E321).

Prodlužují trvanlivost potravin tím, že zabraňují oxidaci některých složek potravin, díky které může docházet i ke ztrátě vitamínů nebo ke vzniku toxických látek. Jsou široce používanými aditivy, najdeme nejčastěji v potravinách s vysokým obsahem tuků – oleje, masné výrobky, čokolády, burské oříšky, různé cereální výrobky aj. Rozdělují se do dvou skupin:

- První tvoří látky (některé kyseliny a jejich sloučeniny), které působí proti změnám barvy (např. v masných výrobcích). Patří sem např. kyselina askorbová (E300) a kyselina citronová (E330).

- Druhou skupinu antioxidantů tvoří látky, které zabraňují oxidaci v tucích a olejích (taková oxidace vede ke žluknutí, potraviny se pak stávají nepřitažlivé až nepoživatelné). Řadíme sem tokoferoly (E306-E309), aditiva s označením E 310-312, E320, E321 a lecitin (E322).

2. Konzervační činidla (E200 - E290).

Tyto látky brání množení různých mikroorganismů, které jsou příčinou zkažení potravin. Nepřidávají se jen do konzervovaných potravin, ale prakticky do všech, které mají mít určitou trvanlivost (dny až roky).
Patří sem:

  • sorbany (E200-E203),
  • benzoany (E210-E213),
  • dusitany a dusičnany (E249 - E252).

3. Barviva (E100 - E182).

Vzhledem k tomu, že barva samotné potraviny hraje významnou roli při výběru a volbě u zákazníka, přidávají se do širokého spektra různých potravin.

Patří sem barviva:

  • Přírodní.
    Jsou získána z přírodních zdrojů – rostlin, živočichů nebo nerostů –  chlorofyly E140karoteny E160akaramel E150 apod.
  • Přírodně identická.
    Po chemické stránce stejná jako přírodní, ale vyrábí se chemicky.
  • Syntetická.
    Vyrábí se z ropných produktů.

4. Tavící soli.

Pomáhají stabilizovat směs tuků a bílkovin (např. v tavených sýrech), takové potraviny se pak lépe roztírají. Příkladem jsou fosforečnany (E339).

5. Náhradní sladidla.

Tyto látky jsou mnohem sladivější než řepný cukr (sacharóza) a současně dodávají méně energie (používají se v mnohem menším množství při stejném sladivém efektu). Používají se z důvodu potřeby snížit energetickou hodnotu potravin, nebo cíleně do potravin pro diabetiky. Náhradní sladidla se přidávají do limonád a slazených nápojů, pro velmi malé děti jsou tyto nápoje ve větší míře nevhodné. Mezi náhradní sladidla patří např. acesulfam K (E950), aspartam (E951), sacharin (E954).

6. Látky zvýrazňující chuť a vůni.

Jedná se o látky, které zvýrazňují již existující chuť nebo vůni potraviny. Nejčastěji diskutovanou látkou z této kategorie je glutaman sodný, používaný do polévek a masných pokrmů.

7. Zahušťovadla.

Patří sem látky, které pomáhají zvýšit viskozitu (hustotu) některých potravin (mléčné produkty, omáčky, polévky, zálivky aj). Patří sem:

  • modifikované škroby,
  • celulózy,
  • rostlinné gumy.

8. Plnidla.

Zvyšují objem potraviny, aniž by ovlivnily její energetickou hodnotu (např. v nízkokalorických potravinách, žvýkačkách). Příkladem může být mikrokrystalická celulóza (E460).

9. Emulgátory a stabilizátory.

Emulgátory jsou látky, které umožňují smísit dvě navzájem nemísitelné kapaliny - např. při výrobě margarínů je třeba navzájem smísit (emulgovat) vodu a olej, tedy látky za normálních okolností nemísitelné.
Stabilizátory pak způsobí, že se vzniklá směs znovu nerozdělí. Tato aditiva nejčastěji najdeme v margarínech, pomazánkových tucích, majonézách apod.

10. Ostatní aditiva.

Řadíme sem látky, jako např. kyseliny, zásady, soli a estery, nosiče a rozpouštědla, protispékavé látky, látky leštící aj.

Bezpečnost aditiv

V současné době je známo přes 3 800 těchto doplňkových látek. Je u nich diskutována zdravotní nezávadnost, protože u některých byly zjištěny různé nežádoucí účinky – alergické reakce, astmatické záchvaty, poruchy chování (častá je hyperaktivita u dětí), některé mohou mít karcinogenní účinky popř. nežádoucí účinky na reprodukci a vývoj plodu. 
Pokud už hodnotíme vliv kterékoli přídatné látky na náš organismus, je třeba vzít v úvahu její množství a především vzájemné kombinace zastoupených, které je schopno vyvolat nežádoucí reakci. V každém případě nejde o přirozenou součást stravy, proto je vhodnější se mnohým z nich vyhýbat preferencí přirozených (průmyslově nezprocesovaných) potravin. Obzvlášť to platí pro děti, protože pro vyvíjející se organismus může mít chemická zátěž mnohem horší dopad.

Při hodnocení potenciální (ne)bezpečnosti aditiv můžeme vycházet mj. i ze způsobu jejich výroby a zdroje použitých surovin. Zdroje aditiv používaných v potravinářství:

1. Přídatné látky přírodního původu.
Jsou získávané z ovoce (pektin, anthokyany, kyselina citronová), zeleniny (karoteny), mořských řas (agar) a dalších přírodních surovin.

2. Přídatné látky identické s přírodními.
Vyrábí se synteticky nebo pomocí mikroorganismů (kyselina askorbová, kyselina citronová, tokoferoly, karoteny).

3. Přídatné látky získávané modifikací přírodních látek.
Např. sladidla (sorbitol), zahušťovadla (modifikované škroby), emulgátory (z jedlých olejů a organických kyselin).

4. Přídatné látky vyráběné synteticky.
Sladidla (sacharin), barviva (tartrazin) apod.

Existují i potraviny, u kterých legislativa zakazuje používání jakýchkoli aditiv. Patří mezi ně:

  • cukr,
  • káva s výjimkou ochucené instantní kávy a kávových extraktů,
  • máslo, plnotučné, polotučné a odtučněné mléko, pasterované nebo sterilované včetně ošetřeného vysokou teplotou a neochucená smetana,
  • med,
  • nearomatizovaný čaj,
  • neemulgované tuky a oleje,
  • neochucené kysané mléčné výrobky s živou kulturou, neochucené podmáslí,
  • nezpracované potraviny,
  • přírodní minerální voda a balená pramenitá voda,
  • sušené těstoviny kromě bezlepkových těstovin nebo těstovin určených pro nízkoproteinové diety.

Protože používání aditiv souvisí přímo s problematikou kvality potravin, věnujeme tomuto tématu pozornost ve všech kurzech. Důležitou pomůckou usnadňující orientaci v aditivech je výuková aplikace ZOF, na které se studenti učí hledat nutriční rovnováhu ve stravování.

Co říkají o studiu naši absolventi

Mgr. Veronika Mičianová, PhD.

Ak má človek z niečoho strach mal by sa o tom čo najviac učiť. To bol prvý krok u mňa k prevencii zdravia. Ako celiatička som počúvala o rakovine tráviacho traktu zo všetkých strán a začal sa vo mne objavovať strach...vtedy som začala rozmýšlať o tom ako sa zdravo stravovať pri bezlepkovej diéte a či to má vôbec zmysel. Na druhej strane ako doktorandka biológie, som hľadala kvalitné informácie, ktoré by mi ponúkli niečo čo ešte neviem a hlavne ucelený pohľad na výživu, v ktorej sa v človek v dnešnej dobe ľahko stratí. S čistým svedomím môžem povedať, že kurz Poradca pre výživu a suplementáciu je absolútne bezkonkurečný. V prvom rade odporúčam dištančnú formu kurzu, kde je vždy priestor na diskusiu a naučenie sa praktických vecí z oblasti výživy. Učebný plán je veľmi komplexný a celkový obsah kurzu zahŕňa všetky výživové smery. Veľmi mi vyhovovala systematickosť a podrobnosť lekcií. Moja osobná vďaka a rešpekt patrí lektorovi Mgr. Martinovi Jelínkovi za neustále odpovedanie na všemožné otázky a za prístup, ktorý má ku každému bez rozdielu.

Iveta Glončáková

Účast na kurzu poradce pro výživu a suplementaci a absolvování státní zkoušky pod vedením Martina Jelínka bylo pro mě zlomovým okamžikem. Tento komplexní a prakticky zaměřený kurz mi pomohl ucelit a prohloubit všechny mé dosavadní znalosti o výživě, které jsem získala během studia biochemie. Oceňuji především profesionální a současně velmi lidský přístup Martina Jelínka, jeho schopnost předat rozsáhlé znalosti srozumitelnou formou a jeho neutuchající podporu i po skončení kurzu. Díky tomuto vzdělání nyní mohu efektivněji pomáhat svým klientkám na jejich cestě ke zdravějšímu životnímu stylu. Jako výživová poradkyně pomáhám ženám dosáhnout vysněné postavy přirozenou cestou, bez drastických diet a odříkání. Sama jsem si prošla dlouhým obdobím věčného držení diet, neustálého omezování se a frustrací z jo-jo efektu. Znám ten pocit beznaděje, když se ručička na váze ne a ne pohnout správným směrem, i když si myslíte že děláte "všechno správně". Právě díky vlastní zkušenosti dnes vím, že diety a extrémní omezování v jídle nikdy nemohou vést k trvalým výsledkům. Naopak - přinášejí jen další zklamání, výčitky a ztrátu sebedůvěry. Věřím, že hubnutí může být příjemné a udržitelné bez hladovění a neustálých chutí na nezdravá jídla. Mým posláním je ukázat, že zdravý životní styl neznamená trápení a omezování, ale radost, harmonický vztah k jídlu, příliv nové energie, lepší spánek a především cestu ke spokojenějšímu životu. Chci vám pomoci najít cestu, jak se cítit skvěle ve svém těle, mít energii na všechno, co máte rády, a přitom si život skutečně užívat. Každá žena si zaslouží cítit se ve svém těle dobře, být sama sebou a žít život naplno - bez výčitek a bez omezení.

Sabina Polenkovičová

Jako zdravotní sestra vidím následky špatného životního stylu každý den. Moderní medicína tohle řeší jen podáním k tomu určené medikace. Pro lidi jsem chtěla dělat mnohem více a to zejména v prevenci. O stravování jsem se vždy zajímala a lidé si ke mně (nevím proč) chodili pro rady. Tak jsem se rozhodla své znalosti prohloubit a přidat jim hodnotu v kurzu Poradce pro výživu a suplementaci - on-line. Půlroční kurz je opravdu rozsáhlý, rozhodně z něj nevyjdete, jako tzv. "rychlokvaška" naučená pouze teoreticky. Získáte v něm přehled o různých výživových směrech. Což jako člověk, preferující rostlinou stravu, velmi oceňuji. S každou další lekcí se dozvíte nové a nové informace, mezi kterými začnete hledat souvislosti, až se postupem času vypracujete ke komplexnímu pohledu na stravování. Především bych chtěla vyzdvihnout velmi zajímavou a zábavnou formu lekcí, a to i tu praktickou: pracování s myšlenkovými mapami a hrou ZOF.