Mungo polévka

Vlastnosti receptu

1. Pomineme-li hodnocení dnešní polévky z chuťového hlediska, což je otázka ryze individuální, zcela určitě nemůžeme být zklamáni z její nutriční výbavy. Jedním slovem bych si ji dovolil charakterizovat jako vyváženou. Poměr jednotlivých živin v jedné porci obohacený o kváskové pečivo nám skutečně dává obrázek harmonické dokonalosti.

2. Obsah bílkovin je víc než ukázkový, kombinace luštěni a obilovin nahrává na smeč jejich plnohodnotnosti.

3. Zastoupení sacharidů dominuje celé porci receptu, jsou dobře stravitelné a především s nízkým glykemickým indexem.

4. Mungo i žito jsou obecně známé minimálním zastoupením tuků, takže tato uvedená kombinace nahrává označení „dietní pokrm“, alespoň z pohledu přítomnosti vysokoenergetických tuků.

5. Nadprůměrně vysoký je i obsah vlákniny, který přispívá ke snížení GI celého pokrmu a podporuje tak peristaltiku střevního traktu.

6. Termicky je polévka mírně ohřívající, na „vině“ je především nemalé množství použitého česneku.

7. Energeticky se pokrm pohybuje v oblasti vyvážených poměrů jin a jang tendencí. I za toto bychom měli být vděčni, podobných příležitostí se v každodenním jídelníčku průměrné populace nenajde až tak mnoho.

8. Tepelná příprava pokrmu, vysoký poměr bílkovin a zastoupení česneku směřují acidobazicitu do mírně kyselinotvorných hodnot. Určitě se bude vyplácet jako druhý chod po polévce zařadit cokoli s opačnou charakteristikou, tedy tendencí k zásadotvorným parametrům.

9. Z důvodu vyššího množství použitého česneku by měli být opatrní s konzumací polévky především žlučníkáři.

10. Úroveň stravitelnosti polévky je velmi dobrá – vnímáno s ohledem na fakt, že na talíři máme luštěninu (která jako jedna z mála prakticky nenadýmá, tzn. obsah antinutričních látek je tady velmi nízký).