Suplementace

Dobrý den,
v lekci o želatině jsem se dozvěděl, že je pro tělo výhodnější suplementovat hydrolyzovaný kolagen... v další lekci jsem se pak dozvěděl, že za pomocí některých aminokyselin a vitamínu C je tělo schopno si kolagen vyrobit samo... otázka tedy zní: Má suplementace kolagenu smysl?

Na situaci zkuste nahlížet následovně: Kolagen si tělo umí vytvářet samo, a to v dostatečném množství (pro běžný = normální provoz), kde základem pro jeho tvorbu jsou potřebné aminokyseliny. Tyto klíčové AMK jsou součástí vyvážené stravy, případně můžeme jejich příjem zvýšit pomocí potravin, které jsou jejich koncentrovaným zdrojem - typickým příkladem je želatina. Želatinu ale můžete vyměnit za kolagen, který je ještě více bohatším zdrojem těchto aminokyselin. Zvolíte-li hydrolyzovanou formu, zajistíte "pouze" rychlejší proces rozkladu a vstřebání AMK. Ve všech případech ale platí, že organismus musí vstupní zdroje bílkovin nejprve rozložit na dílčí AMK, které se za určitých podmínek použijí ke tvorbě nových proteinových struktur (včetně kolagenu). Je tak otázkou do debaty, zda nemalá finanční investice do přípravků s hydrolyzovaným kolagenem má větší smysl, protože neexistuje rovnítko mezi množstvím přijatého kolagenu a tvorbou nového v těle.

Dobrý den,
ráda bych Vás poprosila o názor na úryvek textu MUDr. Jana Pláteníka.:
Dietní suplementace antioxidanty je jednoznačně prospěšná jen v případě předchozího deficitu, jinak je buď neúčinná, anebo dokonce škodí. Recentní mimořádně rozsáhlá metaanalý- za celkové mortality v 68 studiích s podáváním antioxidačních potravních doplňků (232 606 účastníků, 385 publikací) dospěla k závěru, že karoten, vitamin A a vitamin E mortalitu signifikantně zvyšují, zatímco vitamin C a selen na ni nemají vliv //// Jsem z toho zmatená, doplňky užívám a trochu mě vyděsila ta úmrtnost ( deficitem myslím netrpím).
Děkuji

Tento názor podpořený citovanou studií je poměrně kvalitním důkazem toho, že konzumace izolovaných forem antioxidantů nemá na naše zdraví nijak velký pozitivní vliv. Důvodem je jejich izolovanost, ze které plyne prooxidační efekt, který má za následek zvýšenou produkci volných radikálů. U doplňků stravy je tak vhodné preferovat směsi, vždy přírodního původu (extrakty apod.).

Dobrý den pane Jelínku,
chtěla bych se zeptat, jak se díváte na problematiku vit.C a jejich různých forem a velikosti dávek. Zda je pro tělo lepší suplementovat třikrát denně menší množství (3×50mg), nebo stačí jednou denně 500mg z tablety s postupným uvolňováním. A dále by mě zajímalo, jak se díváte na výrobu kyseliny askorbové z kukuřice jako hlavního zdroje tohoto procesu výroby umělého vitamínu. Zda se zde může nějak negativně projevit to, že většina pěstované kukuřice není GMO Free a je extrémně zatížena pesticidy.
Děkuji za odpověď.

U látek rozpustných ve vodě obecně platí, že je výhodnější je přijímat v menších dávkách a opakovaně. Jejich aktuálně přijímaný přebytek je organismem vylučován, vyšší koncentrace se vyplácí většinou jen v rámci terapeutického přístupu. Systém postupného uvolňování má svůj smysl, určitě bych se k takovým doplňkům nestavěl zády. Syntetická výroba vitamínů je diskutabilní na mnoha úrovních - od původu použité suroviny až po potenciál vyrobené látky se v organismu "rozumně" metabolizovat. Protože je ale cena takto vyráběných látek mnohanásobně nižší, než jejich izolace či standardizace z přírodních zdrojů, je velmi obtížné hledat alternativy. Jako výhodné se například jeví použití syntetické látky v kombinaci s extrakty z vybraných rostlin, kde vazba vitamínu na fytochemické látky výrazně zvyšuje využitelnost celé směsi.

Hezký den, zdravím a prosím o radu. Problematika B12 je u veganů jednou z nejvíce diskutovaných. Důkladně jsem prošla řadu materiálů, vašich i jiných doporučení, ale stále jsem mírně zmatená a nenacházím vhodnou suplementaci B12, která by obsahovala míň než 40tinásobek doporučené denní dávky - tzn. 100 mikrogramů na jednu "porci" (den). Existuje vůbec suplement, který by obsahoval jen doporučenou denní dávku? Prosím, jak řešíte dostatek B12tky vy sám jakožto vegetarián a člověk, který nepoužívá žádnou suplementaci? Je případně v pořádku brát prakticky čistý B12 v tekuté formě (200 mikrogramů) jednou týdně, aby to bylo systematicky a pravidelně, nikoli každý den, jak doporučujete v reakci na můj předchozí dotaz, a pokryla se tím celková potřeba člověka? Věřím, že vaše odpověď mi konečně pomůže udělat si jasno.
Předem za ni děkuji a přeji krásný den

B12 u veganů je skutečný problém, snaha o jeho řešení skrze suplementaci v posledních letech nejde zrovna ukázkovým směrem. V podstatě se jedná o učebnicový příklad toho, jak funguje moderní vědecký přístup v nutriční terapii, který je postaven na zarputilé snaze kráčet cestou navyšování příjmu jedné izolované látky, aniž by tento směr vykazoval měřitelné výsledky (dalším příkladem může být suplementace kyselinou listovou s cílem snížit výskyt rozštěpů patra a páteře u novorozenců, případně fortifikace potravin jodem jako prevence vzniku dysfunkcí štítné žlázy). Jakmile suplementujete jednu složku, máte možnost sledovat její metabolismus a hodnotit tak výsledky, což např. u komplexu živin s cílem využít potenciál synergismu nikdy exaktně nevyhodnotíte.
Faktem ale je, že metabolismus B12 je poměrně dobře popsán a není doposud známa žádná synergická interakce s dalšími živinami, proto převažuje snaha navyšovat dávky, případně experimentovat s různými chemickými formami dané látky.
Standardní doporučené dávky B12 najdete většinou dnes už jen v multivitamínech, specializované produkty zastupují vysoké násobky DDD, kdy by si uživatel měl položit otázku, kam až je ochoten v dávkování zajít (zkušenosti z praxe ukazují, že předávkování B12 - často ještě podpořené megadávkami přítomných dalších vitamínů B komplexu - zrychlují celkovou tvorbu energie v Krebsově cyklu a mohou vyústit v předimenzování funkcí některých orgánů - nejčastěji slinivky a štítnice, setkávám se s tím poměrně často).
V současné době se zatím neví, proč je suplementace B12 v běžných (a v podstatě i vysokých) dávkách neúčinná ve srovnání se standardním příjmem této látky z živočišných zdrojů. Znám řadu veganů, kteří B12 nesuplementují a ani po 10 či 20 letech tohoto životního stylu nevykazují žádné výraznější projevy nedostatku této látky, statisticky se ale jedná o výjimky, naprostá většina veganů deficitem této složky skutečně trpí (zjistí to ale až s určitým odstupem času, než se zásoby této látky v těle vyčerpají, což trvá několik let).
Jsem toho názoru, že je výhodnější se v rámci suplementace držet principů synergismu, tzn. neužívat izolovaný B12, ale B komplex (fakt, že se tyto látky označují jako vitamíny B komplexu, má svůj důvod), navíc nejlépe přírodního původu (např. získané extrakcí k kvasnic).
Rád bych do odpovědi zakomponoval i svoje osobní zkušenosti, potíž je v tom, že s B12 nemám žádný problém. Sice už 10 let nejím maso, ale nejsem na veganské stravě - celý život na sobě provádím nutriční experimenty, nejčastěji ve spojení se sportovní aktivitou, několikrát to byly i pokusy o veganství, které ale trvaly 6-12 měsíců. I přes snahu trénovat v tomto období 4 hodiny denně se mi tímto procesem zrychlování metabolismu zřejmě nepodařilo vyčerpat zásoby B12, jelikož tělo nevykazovalo žádné náznaky jeho deficitu.
Je třeba si u této problematiky klást otázku, zda se do metabolismu B12 nezapojují mechanismy, o kterých zatím na vědecké bázi nic nevíme (např. aktivita střevní mikrobioty či přebytek antinutričních faktorů tolik typický pro rostlinnou stravu). Určitě ale sdílím vaši obavu o užívání extrémně vysokých dávek - nemyslím si, že je to dobrý směr.

Dobrý den,
ráda bych se zeptala, jak je to s vitamínem D u veganů. Je jedinou možností v zimním období tento vitamín suplementovat? Jisté množství se nachází v houbách, ale asi to zřejmě není dostatečný zdroj v tomto období?!
Děkuji za odpověď

V houbách je přítomen vitamín D2, jehož množství není dostačující jako plnohodnotný zdroj ze stravy. U veganů je klíčové zaměřit se na produkci kalciferolu ze slunečních paprsků, což je v zimním období nereálné - zbývá tedy suplementace, kterou není dobré zanedbávat.

Dobrý den,
jaký máte názor na suplementaci glutaminu (pro sportovce)?
Děkuji.

Nejsem skalním příznivcem užívání aminokyselin, což ale neznamená, že bych se k nim úplně stavěl zády. Vidím v nich smysl jen v situacích, kdy sportovec má v každodenním jídelníčku základy nastavené skutečně kvalitně, pohybuje se ve sportovním odvětví, kde AMK (případně konkrétně zmiňovaný glutamin) dávají smysl a současně cílí na podávání maximálního soutěžního výkonu.
V principu jde o to, že sportovní doplňková výživa nabízí nepřeberné množství různých látek a pokud chcete s metabolismem manipulovat systematicky a dlouhodobě, je nutné vytvořit systém podmínek a preferencí i pro volbu suplementů. Neplatí tady pravidlo "čím více, tím lépe". Naopak je výhodné si důkladně rozmyslet, kterému dáte přednost a jaký limit v celkově užívaném počtu si nastavíte.

Hezký den,
zajímá mě zmínka o vitamínu B12 v úvodníku Anatomie trávení, kde je u tlustého střeva zmíněno, že mikroorganismy produkují některé vitamíny (B12 a K). Děje se tak v místě, kde již B12 nevstřebáváme? Proto je tedy nutné jeho suplementace v případě veganství? Děkuji

Střevní mikrobiota sice umí produkovat analogy B12, problém je ale s jejich využitelností a místem vzniku. Aby se B12 vstřebával, musí být navázán na intrinsický faktor (= glykoprotein produkovaný v žaludku), díky kterému se B12 vstřebává skrze sliznici tenkého střeva. Z těchto důvodů se prezentuje nutnost podpůrné suplementace u jedinců vyhýbajících se konzumaci živočišných zdrojů potravin.

Dobrý den,
chtěla bych se zeptat, zda je možné získat dostatek B12 pouze z rostlinné stravy, nebo je třeba ho suplementovat.
Předem děkuji za odpověď.

Rostlinné zdroje obsahují tzv. analogy vitamínu B 12, o kterých se prezentuje, že vykazují minimální biologickou aktivitu v těle. Z toho důvodu se uvádí, že konzumace ryze rostlinné stravy způsobuje nedostatek této důležité látky, veganská část populace by tak měla vitamín B12 suplementovat.

Dobrý den pane Jelínku,
chtěla bych se zeptat - mám klienta, který po infarktu užívá léky Brilique (na ředění krve) a Godasal (proti krevním sraženinám) a bylo mu lékařem řečeno, že má přestat suplementovat Omega 3- jak jste psal už dříve v poradně sekci Omega 3 mastné kyseliny - rozumím tomu, že Omega3 suplemnetace zvyšuje účinek antikoagulační léčby, může být zdravotně nebezpečné = zvýšená krvácivost - Nicméně se chci zeptat, jestli když klientovi doporučím úpravy jídelníčku tak, aby upravil poměry omega 6/omega 3 - tzn. aby navýšil příjem potravinú/ zdrojů omega 3 jako jsou semínka lněná, konopná, chia a/ nebo oleje z nich, tučné ryby jako je losos, tuňák, makrela -jestli i tím může významně zvýšit účinek antikoalugační léčby případně , jak tyto poměry při takové léčbě stanovovat ? nedávalo by smysl je stravovu vůbec neupravovat - bere tyto léky téměř rok .....
Děkuji za odpověď a přeji pěkný den

Úprava jídelníčku smysl dává, jen je třeba ji realizovat opatrně. Pokud je cílem úprava O3:O6, zaměřte se nejprve na dosažitelné omezení O6. Při navyšování O3 není nezbytně nutná suplementace, začněte se zařazením zdrojů ALA, ze kterých si tělo vyrobí minimální potřebnou dávku DHA a EPA, to se jeví jako bezpečný postup. Pokud zařadíte ryby, je přijem O3 trochu diskutabilní, protože jejich množství se výrazně liší u stejných druhů ryb s ohledem na podmínky, ve kterých žily. Rozdíly mohou být i násobné, strava se tak obtížně koriguje s ohledem na požadavky lékařů. U řízené kontroly koagulačních faktorů je bezpečnější, když je příjem antikoagulačních látek dlouhodobě stabilní (= bez výraznějších výkyvů), lékařům se tak lépe nastavuje dávkování léků.

Dobrý večer,
ráda bych se s Vámi poradila ohledně nedostatku vápníku v jídelníčku. Vím, že v lekcích často zmiňujete, že pokud člověk dodržuje pravidlo pestrosti, nebude mít s pokrytím denní dávky vápníku problém a také že často lidé trpí spíše nedostatkem hořčíku. Nevím, kde dělám chybu, ale ve většině úkolů ZOF mám ten problém, že vápník sice jakžtakž splním, hořčík se ale procentuálně pohybuje na mnohem vyšších procentech a poměr tak není optimální. A to i přesto, že se snažím řadit potraviny podle zastoupení (snažím se často hlídat i poměry).
Mimo úkoly mi jde ale samozřejmě i o zasazení do mého běžného dne, protože mi přijde, že můj jídelníček se nese v podobném duchu, musela bych tedy pro navýšení vápníku zvýšit některé potraviny, i navzdory tomu, že se např. jedna porce mléčných výrobků považuje za optimál? (Samozřejmě to není jen o nich, ale zdá se mi, že stejně tak není vhodné řešení jíst cíleně každý den porci máku). Ptám se také především proto, že posiluji, proto bych vápník měla mít ještě na vyšší úrovni, než je průměr.
Samozřejmě věřím, že to jde i jinak než suplementací, ale minimálně mám pocit, že se skladba mých jídelníčků řídí obecnými doporučeními z lekcí, nějaké větší zásahy a výrazné změny bych proto vnímala jako násilné.
Mohl byste se, prosím, podělit o nějaká aplikovatelná doporučení, popřípadě shledáváte v tomto případě suplementaci vápníku jako optimální postup?
Předem děkuji za odpověď.

Hořčík se vám v úkolech pohybuje na vyšších hodnotách proto, že vás nutím pracovat s přirozenými (ne ultrazpracovanými) potravinami a současně vám diktuji počet zástupců z jednotlivých kategorií potravin. Výsledkem pak je přesně opačná situace, než se kterou budete konfrontováni v praxi. Současně kalkulujte i s tím, že klíčovým zdrojem vápníku ve stravě s velmi vysokou biologickou využitelností jsou mléčné výrobky. Zdrojem hořčíku jsou naopak celozrnné produkty, u nichž využitelnost hořčíku výrazně snižují přítomné antinutriční látky (vláknina, fytáty...), papírově je tak výhodné mít mírně vyšší zastoupení tohoto prvku.
Pokud máte dojem, že v reálném životě disponujete nedostatkem vápníku, je nejprve na místě si položit otázku, zda je to fakt nebo opravdu jen pocit. Skutečná potřeba vápníku není tak vysoká, jak prezentují plošně nastavená pravidla, smysl má cílit pozornost především na to, kolik tohoto prvku se ve skutečnosti dostane v těle do oběhu (tzn. není až tak důležité, kolik jej přijmete, ale kolik se vstřebá a následně využije). Do tohoto procesu se zapojuje řada faktorů - pohybová aktivita, diverzita střevní mikrobioty, stresové faktory, zdravotní stav (funkčnost trávicího traktu), množství antinutričních látek, obsah vit D3, hormonální regulace, podíl bílkovin ve stravě...řeste proto i tyto výzvy a ne jen absolutní podíl jednoho prvku, dlouhodobě se vám to vyplatí.

Dobry den, pane Jelinku,
chtela bych se zeptat ohledne suplementace proteinu u ektomorfu pro nabrani svalu. Docetla jsem se, ze je vhodne davat po probuzeni syrovatkovy protein (proti katabolismu pri nocnim pustu) a pak kaseinovy protein pred spanim, pomale traveni a tim zajisteni dostatku AMK pri nocnim pustu. Je to vhodny postup?
Moc dekuji

Tento postup je standardně prezentovaný u silových sportů na výkonnostní a vrcholové úrovni. U amatérského sportovce mi přijde nejen zbytečné, ale často i kontraproduktivní proteiny užívat, protože i při snaze nabrat svalovou hmotu není absolutně žádný problém zajistit běžnou stravou dostatek bílkovin (minimálně do úrovně 2 g / 1 kg tělesné hmotnosti, což je více než dostačující). Běžně se v praxi stává, že při použití proteinových koncentrátů dojde k předávkování bílkovinami, což zbytečně zatíží játra a ledviny, buďte na tyto postupy prezentované fitness scénou opatrní.

Dobrý den,
zajímalo by mně, jak se dá stravou a vhodnou suplementací podpořit shojení únavové zlomeniny prstu? Jde o výkonnostní 11-letou sportovní lezkyni a gymnastku v jedné osobě.
Předem moc děkuji za nasměřování.

U sportovců jsou tyto situace bohužel stále častější, převažují u ženské populace. Příčinou jejich vzniku je kombinace přetížení organismu (přetrénování) s nedostatečnou výživou (nejčastějí deficit bílkovin, nedostatek vápníku s hořčíkem, občas i přebytek fosforu z colových nápojů). V dospívání a na začátku dospělosti do celého procesu výrazně vstupuje faktor užívání hormonální antikoncepce. Připravte se na to, že řešení situace je zdlouhavé - řádově v měsících. Stravu upravte následovně:
1. Energetická bilance by neměla být záporná (je třeba se vyhnout převažujícím katabolickým stavům).
2. Bílkoviny kolem 2 g / 1 kg hmotnosti.
3. Vápník by neměl klesnout pod 800 mg za den (cilte kolem 1000 mg).
4. Sledujte poměr Ca:Mg (cca 3:1).
5. Sledujte poměr Ca:P (minimálně 1,5:1).
6. Tělo udržujte v pohybu kvůli metabolickým pochodům, ale vyvarujte se jakéhokoli zatěžování postižené části.
7. Kontrolujte příjem vlákniny - nad 20 g denně.
8. Z doplňků pomůže konjugovaná kyselina linolová.

Dobrý den,
klientka trpí (dle lékařů) dědičnou formou primárního lymfedému. Lze úpravou stravy či zavedením suplementace pomoci? Příznaky otoky nohou, nyní se objevují i otoky paží.
Děkuji

Vzhledem k tomu, že primární lymfedém je vrozený problém (je způsoben nedostatečným vývojem lymfatického systému), nečekejte od úpravy stravy žádné výraznější dopady. Největší vliv má sledování poměru mezi sodíkem a draslíkem, kde přebytek sodíku přetěžuje lymfatický systém a zvyšuje zadržování vody. Upravte tedy stravu tak, aby příjem soli nepřekračoval doporučené množství a snažte se přirozeně (stravou) navyšovat podíl draslíku.

Dobrý den,
zajímalo by mě, jak doplňovat vápník při laktózové intoleranci, pokud člověk vůbec nebude jíst mléčné výrobky. Je reálné vápník načerpat ze stravy nebo je nutné ho suplementovat?
Děkuji za odpověď.

I přesto, že se živočišné mléčné výrobky prezentují jako nejefektivnější zdroj vápníku, nejsou zdaleka jediné. Zajímavá množství tohoto prvku najdete v mnoha jiných potravinách - nejvíce v kostech (použitím masokostních vývarů), dále jsou velmi bohaté ořechy a semena, v menší míře pak maso, vejce a některé druhy zeleniny. Ve výukové aplikaci ZOF máte možnost řadit potraviny v jednotlivých kategoriích i na základě obsahu vybraných živin, při tvorbě jídelníčků ji určitě využijte.

Dobrý den, pane Jelínku,
pakliže z jakéhokoliv důvodu uvažujeme o suplementaci pro dospělé nebo děti O3 MK. Můžete, prosím, shrnout základní parametry, které by měl obsahovat efektivní doplněk stravy.
Děkuji

Potřebujete doplněk, který obsahuje klíčové druhy o3, standardem jsou kyselina dokosahexaenová (DHA) a eikosapentaenová (EPA), nejčastěji v celkovém množství kolem 400 - 500 mg v jedné dávce. Je fér se zajímat i o to, jaký zdroj výrobce použil - nejde tak ani o druh živočicha (výjimečně řas), ale především jejich původ (prostředí, ze kterého pocházejí, vždy rozhoduje o výsledné kvalitě produktu). Tyto informace nemá výrobce zákonnou povinnost uvádět, na stranu druhou každá firma se ráda pochlubí, pokud má čím. V neposlední řadě je dobré, aby v průběhu životnosti výrobku nepodléhaly obsažené mastné kyseliny oxidaci. Je tedy slušností, aby součástí produktu byly složky zabraňující degradaci (používají se různé antioxidanty - nejčastěji vitamín E, u kterého nadále rozlišujte mezi přírodní a syntetickou formou, případně astaxanthin nebo směsi polyfenolů).