Půst

Zdravím,
když dávám na jaře 4 denní půst jen na vodě, tak vnímám asi jako to nejhorší zimu. Nefunguje mi prostě topení :-D (když dávám cca 36h každý úplněk, tak se to dá vydržet).
Nemáte na toto nějaký tip? Třeba bolest hlavy jsem vyřešil občasným přidáním soli do vody.
Díky

Tyto situace nejsou řešitelné, jedná se o typický projev půstu jako následek silných katabolických pochodů. Vždy je proto vhodnější půstovat v teplejším období (pozdní jaro), kdy organismus trpí méně. Obecně se ale vyplácí udržovat se v teple (několik vrstev oblečení), důležité jsou především končetiny a hlava. Má smysl se v průběhu dne opakovaně zahřívat i v teplé vodě (sprcha, vana), případně uvažovat o systematickém přístupu k adaptaci na chladové podmínky (otužování).

Hezký den,
zajímalo by mě, zda při autoimunitě je "k něčemu" přerušovaný půst alespoň 12 hodin? Píšete optimum 16/8, je pro buňky a imunitu 12/12 nebo 14/10 lepší než žádný půst? Děje se s imunitním systémem při takto kratším půstu alespoň něco pozitivního? Zároveň mě zajímá i nepravidenost a benefity PP. Protože mám nepravidelný rezim sportu (brzké rána, dopoledne i poledne, nebo později večer), mám PP nepravidelný, vždy se ale snažím dodržet min 12/12. Cítím se lépe! :-)

Tuto oblast není možné vnímat černobíle, je otázkou do širší diskuze a současně je nutné zohledňovat zdravotní stav jedince. Obecně platí, že moderní civilizaci trápí ve vztahu ke způsobu stravování 2 velké problémy stojící za vznikem zdravotních poruch:
1. První je přebytek spojený s neřízenou konzumací čehokoli, co je v dnešní době považováno za poživatelné.
2. Druhý pak kvalita toho, co jíme - ve stravě převažují vysoce průmyslově zpracované produkty, průběžně se zvyšuje i podíl xenobiotik majících zásadní vliv na chování buněk v těle.
V kontextu s tímto je myšlenka řízeného hladovění velmi atraktivní, protože umožní organismu zpracovat vše, co jsme mu dali, a navíc si i odpočinout. Toto vše má jasně pozitivní vliv na chování imunitního systému. Platí tak, že delší interval lačnění je výhodnější, než kratší. Na stranu druhou efektivita IF souvisí nejen s délkou postění, ale i kvalitou používaných surovin a energetickou bilancí. Pokud například bude bilance záporná, pořád bude zdraví profitovat i s kratšími úseky hladovění v průběhu IF.
Správný (= zdravý) přístup ke stravě by měl být takový, kdy nebude produkovat stres a současně z něj budete mít radost. S tím souvisí i posuny intervalů v průběhu IF, kde modely, které v kurzu prezentujeme, jsou sice optimalizované, ale každý zájemce by si je měl přizpůsobit k obrazu svému.
U autoimunitních poruch je vhodná určitá opatrnost při manipulaci s jakoukoli formou půstů, u některých chorob nejsou stavy lačnění výhodné, je rozumné tyto postupy konzultovat s ošetřujícím lékařem.

Dobrý den,
zajímalo by mě, jaký vliv má na půst ranní káva. První jídlo dne je oběd, ale když si dám ráno kávu (bez cukru i mléka), naruší to nějak přerušovaný půst?
Děkuji

V tomto případě záleží na tom, co znamená "naruší". Pokud přerušovaný půst realizujete s cílem redukce hmotnosti, tzn. cílíte na systematické "přepínání" metabolismu do ketogenního režimu, nejsou odborné studie v názoru na konzumaci kávy ráno na lačno názorově jednotné. Některé tvrdí, že stimulační látky v kávě podpoří aktivitu autonomní nervové soustavy, která zefektivní ketogenní pochody ve smyslu rychlejšího spalování tukových zásob. Praxe ukazuje, že tento efekt není nijak významný, je proto otázkou, zda má smysl zbytečně dráždit trávicí trakt stimulanty a zvyšovat tak stresové projevy.

Dobrý den,
není mi úplně jasné, jak je možné, že pro spuštění různých očistných pochodů a navození stavu ketózy může stačit pouhých 16 hodin po pozření posledního jídla, když se v případě ketogenních diet mluví o zhruba 2/3 dnech potřebných pro dosažení stejného cíle? Hraje zde roli právě ono posilování flexibility, tj. že tyto stavy často přichází až po nějaké době po zavedení půstu (když se tělo na toto přizpůsobí)?
Děkuji

Flexibilita metabolismu samozřejmě roli hraje, stejně jako nastavení energetické bilance a úroveň pohybové aktivity. Prezentovaných 16 hodin je poměrně dostačující doba k tomu, aby metabolismus (při rozumné skladbě posledního jídla, které by nemělo být typicky vysokosacharidové) začal ve větší míře využívat zásobní tuky. Pokud se držíte koncepce, kdy první jídlo je kolem odpoledních hodin, máte dostatek prostoru k tomu nastartovat metabolismu k vyšší aktivitě (mentální, fyzické), která proces vždy zrychlí. Mluvíme tady ale o převažujících katabolických pochodech, při kterých se ve větším poměru využívají jako zdroj energie mastné kyseliny, což není úplně stejné, jako stav ketózy.

Dobrý den,
prosím jaký je rozdíl mezi půstem a hladovkou?

Na první pohled žádný, protože se jedná o proces, v rámci kterého nejíte, či přijímáte živiny jen v omezením množství. Půst je v pravém slova smyslu aktem postaveným na konstruktivní práci s myslí (meditace apod.), která ovlivňuje produkci celé řady hormonálních látek majících pozitivní dopad na chování metabolismu. Díky tomu se zmírňuje negativní vliv silných katabolických pochodů, takže postní aktivity zvládáte snadněji, než hladovku, která je postavena jen na principu odmítání jídla.

Dobry den.
Rad bych se zeptal, jaka cetnost/pocet dni prerusovaneho pustu jsou bezne doporucovana jako smysluplna. Jiste je to velmi imdividualni, ale napr. 2 tydny v kuse, ci jeden tyden kazdy mesice? Mesic v kuse? Ci to lze i pojmout jako trvaly rezim?
Dekuji za odpoved.

Při snaze najít optimální režim vždy začínejte rozvahou nad tím, jaký je cíl vaší snahy. Pokud se např. jedná o krátkodobou snahu zredukovat pár nadbytečných kilogramů, systém přerušovaných půstů je schopen nabídnout zajímavý potenciál i v tomto časově omezeném režimu. Obecně je ale myšlenka PP postavena na přesvědčení, že je trvale použitelným stravovacím režimem.

Dobrý den,
chci se zeptat, pokud držím půst a tím pádem nekonzumuji žádné polysacharidy ani vlákninu netrpí přitom střevní bakterie? Nějak si s tímto nevím rady a nerad bych nechal střevní biom vyhladovět k smrti.
Děkuji

Střevní mikroorganismy se v průběhu půstu živí mucinem (hlenem produkovaným sliznicí střeva), současně ale mají tendence se požírat navzájem. U delších půstů se tak nikdy nevyhnete riziku určité decimace střevní mikrobioty, což ale neznamená, že je to úplně špatně, protože každý ekosystém je v rámci přirozeného řádu přírody atakován událostmi, které v konečném důsledku vedou k vytvoření nového prostředí (z evolučního hlediska s potenciálem nové diverzity a větší stability).

Dobrý den,
měla bych dotaz jestli existuje rozdíl mezi půstem a hladovkou? A jestli lze něco z těch dvou dělat tak, aby nedocházelo k úbytku svalů.

Jediným rozdílem mezi půstem a hladovkou je nastavení mysli v průběhu celého procesu. Vznik půstů se pojí k náboženským aktivitám, kdy se poustevníci z důvodu snahy o vnitřní očistu a posun v duchovním vývoji po určitou dobu izolovali od společnosti a postili se (= odmítali stravu a modlili se/meditovali). Tato práce s myslí byla vždy konstruktivní, tzn. byla postavena na produkci pozitivních mentálních vzorců a současné potlačování negativních myšlenek a emocí, které standardně vedou k produkci stresových hormonů. Taková aktivita vytváří v prostředí těla i mysli naprosto odlišné podmínky, než hladovka provázená strachem a stresem.
Jakmile ale přestanete přijímat stravu, tak bez ohledu na mentální nastavení vždy dochází k silným katabolickým pochodům provázeným úbytkem svalové tkáně, tomu se není možné vyhnout.