Vybrané dotazy z on-line poradny, která je nedílnou součástí námi pořádaných kurzů.
Pokud klesnete příjmem pod hodnoty BMR, metabolismus na toto reaguje jako na krizovou energetickou situaci, v rámci které se (zjednodušeně řečeno) "přepíná" do úsporného energetického režimu. Tzn. začnou převažovat katabolické děje, které sportovec subjektivně vnímá snížením vitality a prodloužením pozátěžové regenerce. Současně se oslabuje imunitní systém, takže se zvyšuje riziko onemocnění. Protože organismu chybí nejen energie, ale i mnohé živiny, riskuje sportovec zranění. ANS funguje v podstatě ve stejném režimu, je ale zásadně ovlivňována katabolickými pochody, kdy organismus bere nemalou část energie i živin z vlastních zásob. V takové situaci je jediným schůdným řešením navýšit energetický příjem a snažit se optimalizovat nutriční hodnoty jídelníčku.
Na první pohled toto nepoznáte. Určit metabolický typ je složité, protože neexistuje jen jedna metoda, je třeba kalkulovat s řadou faktorů. V praxi je třeba se smířit s tím, že tato nejednoznačnost komplikuje snahu o cílenou a přesnou manipulaci s metabolismem pomocí stravování, což je ale v pořádku, protože to odráží sofistikovanou komplexnost chování živých systémů, které se vyvíjely po stamiliony let.
K určení metabolického typu (včetně jejich dílčích projevů, tedy i rychlosti) se proto běžně používá kombinace různých metod. U snahy určit rychlost metabolismu je třeba rozlišovat, o jakou rychlost se jedná. V základu se hodnotí:
1. Rychlost tvorby energie (např. na základě analýzy prvků z vlasů dle poměru Ca/P, případně analýzou střevní mikrobioty zjištěním zastoupení klíčových kmenů mikroorganismů fermentujících více tuky nebo naopak sacharidy),
2. Efektivita trávicího traktu (produkce enzymů, střevní peristltika, vstřebávání živin),
3. Nervosvalová koordinace (u analýzy prvků např. poměr Ca/Mg),
4. Aktivita žláz s vnitřní sekrecí (včetně fuknce štítné žlázy - u analýzy prvků např. Ca/K, standardně pak endokrinologická vyšetření).
Do hodnocení navíc vstupuje faktor genetiky (včetně somatotypu) i epifenetických vlivů.
V praxi je důležité používat metody, které jsou dobře dostupné, a současně zbytečně neřešit fakt, že výsledek hledání nebude stoprocentně vypovídající (= přesný).
Přeji hezký den,
lze nějak zrychlit/ovlivnit bazální metabolismus?
Samozřejmě, a to poměrně jednoduše. Největší dopad má pohybová aktivita, která jej zrychluje (= zvyšuje hodnoty). Dále je to podíl svalové hmoty v těle, který je ovlivněn (vedle fyzické činnosti) příjmem bílkovin - s rostoucím množstvím svalové hmoty hodnoty BMR rostou. V neposlední řadě mohou hodnoty BMR klesat jako následek vedlejších účinků některých léků (to jsou ale výjimečné případy).
Pokud klesnete příjmem pod hodnoty BMR, metabolismus na toto reaguje jako na krizovou energetickou situaci, v rámci které se (zjednodušeně řečeno) "přepíná" do úsporného energetického režimu. Tzn. začnou převažovat katabolické děje, které sportovec subjektivně vnímá snížením vitality a prodloužením pozátěžové regenerce. Současně se oslabuje imunitní systém, takže se zvyšuje riziko onemocnění. Protože organismu chybí nejen energie, ale i mnohé živiny, riskuje sportovec zranění. ANS funguje v podstatě ve stejném režimu, je ale zásadně ovlivňován katabolickými pochody, kdy organismus bere nemalou část energie i živin z vlastních zásob. V takové situaci je jediným schůdným řešením navýšit energetický příjem a snažit se optimalizovat nutriční hodnoty jídelníčku.
U manipulace s rychlostí metabolismu je třeba rozlišovat, kterou část metabolismu chcete ovlivňovat:
Změna v poměrech energetických substrátů má primárně vliv na změnu rychlosti energetického metabolismu, tedy rychlosti tvorby energie.
Změna v množství příjmu bílkovin zasahuje především do rovnováhy anabolických a katabolických dějů, ovlivňuje tedy rychlost metabolismu jiným způsobem než sacharidy a tuky, navíc i v jiných systémech organismu.
Jak už zaznělo v lekci, jedná se spíše vizuální pomůcku než dignostický nástroj. Z této pozice je dobré přistupovat k hodnocení s určitou rezervou, vždy se bude jednat jen o rámcový odhad vztahu konzistence vs. strava vs. kvalita trávicích pochodů. Nejvíce vypovídající hodnotu má tuhost, která (ve vztahu k dalším ukazatelům - barva, zápach...) poukazuje na:
1. Podíl vlákniny ve stravě.
Příliš nízký vede k extrémům typu průjmovité stolice nebo naopak příliš vysoké tuhosti. Příliš mnoho vlákniny zrychluje peristaltiku, stolice tak může být řidší, případně nedrží tvar a vizuálně vykazuje vyšší zastoupení nestrávených zbytků.
2. Zastoupení tuků ve stravě.
Příliš mnoho tuků zatěžuje činnost jater a žlučníku, stolice bude mít vždy řidší tvar.
3. Množství bílkovin ve stravě.
Přebytek bílkovin má tendenci (při současném nedostatku vlákniny) vést stolici k řidší konzistenci, současně je stav doprovázen typickým zápachem.
4. Aktivitu střevní mikrobioty.
Vzhledem k tomu, že má zásadní vliv na formování stolice v tlustém střevě z důvodu svojí fermentační aktivity, může současně poukazovat na přebytek nebo nedostatek některých živin (cukry, bílkoviny, tuky, vláknina) a kvalitu konzumovaných potravin (střevní mikroorganismy poměrně citlivě reagují na mikrobiologickou i chemickou kontaminaci jídla - reakce bývají většinou rychlé v podobě řidší stolice).
Tento přístup ke sledování daného ukazatele společně s dalšími tak podá zajímavou informaci o tom, co (zřejmě) probíhalo v době mezi příjmem a vylučováním, na základě toho je možné usuzovat na kvalitu stravy a případné změny v jídelníčku.
Úpravami stravování máme možnost manipulovat s chováním metabolismu, platí to i pro počty porcí v průběhu dne. Pokud je např. metabolismus jedince příliš pomalý, vyplatí se jej podpořit zařazením většího počtu porcí za den včetně snížení podílu tuků a úpravou poměru Ca:Mg a Ca:P, tyto možnosti prostě máme a je jen na nás, zda je využijeme.
Komplexnost bílkovin řešte primárně u specifických situací, které to vyžadují. Typickými příklady jsou veganské stravování případně vrcholoví sportovci, kde nároky na množství i kvalitu bílkovin ve srovnání s průměrnou populací výrazně rostou. Neznamená to, že za každou cenu musí každá porce s obsahem bílkovin vykazovat aminokyselinovou plnohodnotnost, cílem je pouze zvýšená pozornost a snaha upřená tímto směrem. Každý jídelníček by měl být především prakticky realizovatený, od toho vždy odvíjejte svoje úvahy při převádění teorie do praxe.
Na dotazy odpovídá
Mgr. Martin Jelínek
lektor kurzů
Výživový poradce, autor sedmi úspěšných knih. Zakladatel vzdělávací společnosti ATAC pořádající kurzy, které spojují moudra východních filozofií s poznatky moderní vědy. Jeho cílem je předávat celostní poznání v oblasti výživy a zdraví všem skupinám populace. Vede kurzy výživového poradenství on-line, podílel se na pořadu České televize Pod pokličkou, je autorem výukového systému ZOF.