Metabolismus

Dobrý den pane Jelínku,
prosím jak reaguje vegetativní nervový systém v případě dlouhodobého nedostatku živin (myšleno příjem energie pod hodnotou BMR)? Jakým způsobem pak metabolismus znovu "rozběhnout"?
Děkuji moc za odpověď.

Pokud klesnete příjmem pod hodnoty BMR, metabolismus na toto reaguje jako na krizovou energetickou situaci, v rámci které se (zjednodušeně řečeno) "přepíná" do úsporného energetického režimu. Tzn. začnou převažovat katabolické děje, které sportovec subjektivně vnímá snížením vitality a prodloužením pozátěžové regenerce. Současně se oslabuje imunitní systém, takže se zvyšuje riziko onemocnění. Protože organismu chybí nejen energie, ale i mnohé živiny, riskuje sportovec zranění. ANS funguje v podstatě ve stejném režimu, je ale zásadně ovlivňována katabolickými pochody, kdy organismus bere nemalou část energie i živin z vlastních zásob. V takové situaci je jediným schůdným řešením navýšit energetický příjem a snažit se optimalizovat nutriční hodnoty jídelníčku.

Dobrý den,
chtěla bych se zeptat, jak v praxi poznáme, že klient má rychlý, střední, pomalý metabolismus?
Děkuji za odpověď.

Na první pohled toto nepoznáte. Určit metabolický typ je složité, protože neexistuje jen jedna metoda, je třeba kalkulovat s řadou faktorů. V praxi je třeba se smířit s tím, že tato nejednoznačnost komplikuje snahu o cílenou a přesnou manipulaci s metabolismem pomocí stravování, což je ale v pořádku, protože to odráží sofistikovanou komplexnost chování živých systémů, které se vyvíjely po stamiliony let.
K určení metabolického typu (včetně jejich dílčích projevů, tedy i rychlosti) se proto běžně používá kombinace různých metod. U snahy určit rychlost metabolismu je třeba rozlišovat, o jakou rychlost se jedná. V základu se hodnotí:
1. Rychlost tvorby energie (např. na základě analýzy prvků z vlasů dle poměru Ca/P, případně analýzou střevní mikrobioty zjištěním zastoupení klíčových kmenů mikroorganismů fermentujících více tuky nebo naopak sacharidy),
2. Efektivita trávicího traktu (produkce enzymů, střevní peristltika, vstřebávání živin),
3. Nervosvalová koordinace (u analýzy prvků např. poměr Ca/Mg),
4. Aktivita žláz s vnitřní sekrecí (včetně fuknce štítné žlázy - u analýzy prvků např. Ca/K, standardně pak endokrinologická vyšetření).
Do hodnocení navíc vstupuje faktor genetiky (včetně somatotypu) i epifenetických vlivů.
V praxi je důležité používat metody, které jsou dobře dostupné, a současně zbytečně neřešit fakt, že výsledek hledání nebude stoprocentně vypovídající (= přesný).

Přeji hezký den,
lze nějak zrychlit/ovlivnit bazální metabolismus?

Samozřejmě, a to poměrně jednoduše. Největší dopad má pohybová aktivita, která jej zrychluje (= zvyšuje hodnoty). Dále je to podíl svalové hmoty v těle, který je ovlivněn (vedle fyzické činnosti) příjmem bílkovin - s rostoucím množstvím svalové hmoty hodnoty BMR rostou. V neposlední řadě mohou hodnoty BMR klesat jako následek vedlejších účinků některých léků (to jsou ale výjimečné případy).

Dobrý den pane Jelínku,
prosím jak reaguje vegetativní nervový systém v případě dlouhodobého nedostatku živin (myšleno příjem energie pod hodnotou BMR)? Jakým způsobem pak metabolismus znovu "rozběhnout"?
Děkuji moc za odpověď.

Pokud klesnete příjmem pod hodnoty BMR, metabolismus na toto reaguje jako na krizovou energetickou situaci, v rámci které se (zjednodušeně řečeno) "přepíná" do úsporného energetického režimu. Tzn. začnou převažovat katabolické děje, které sportovec subjektivně vnímá snížením vitality a prodloužením pozátěžové regenerce. Současně se oslabuje imunitní systém, takže se zvyšuje riziko onemocnění. Protože organismu chybí nejen energie, ale i mnohé živiny, riskuje sportovec zranění. ANS funguje v podstatě ve stejném režimu, je ale zásadně ovlivňován katabolickými pochody, kdy organismus bere nemalou část energie i živin z vlastních zásob. V takové situaci je jediným schůdným řešením navýšit energetický příjem a snažit se optimalizovat nutriční hodnoty jídelníčku.

Dobrý večer,
snad se nejedná o hloupý dotaz, ale z jakého důvodu se při zpomalování/zrychlování metabolismu hraje se snižováním/zvyšováním bílkovin, když právě sacharidy metabolismus zrychlují? Měla jsem za to, že většinou vycházíme z bílkovin jako základu pro stanovení zbytku maker, tzn. bílkovin a tuků, proto mě mate, že by se bílkoviny cíleně snižovaly/zvyšovaly, když by se spíše nabízelo pohybovat s podílem sacharidů.
Předem moc děkuji za odpověď.

U manipulace s rychlostí metabolismu je třeba rozlišovat, kterou část metabolismu chcete ovlivňovat:
Změna v poměrech energetických substrátů má primárně vliv na změnu rychlosti energetického metabolismu, tedy rychlosti tvorby energie.
Změna v množství příjmu bílkovin zasahuje především do rovnováhy anabolických a katabolických dějů, ovlivňuje tedy rychlost metabolismu jiným způsobem než sacharidy a tuky, navíc i v jiných systémech organismu.

Dobrý den.
Rád bych se zeptal, jaká specifika metabolismu či složení stravy odpovídají různým druhům sedmitypové klasifikace konzistence stolice. Neboli co mi o kvalitě trávicích pochodů poví informace o tvrdých oddělených bobcích, různých variantách jitrnic, apod.
Děkuji.

Jak už zaznělo v lekci, jedná se spíše vizuální pomůcku než dignostický nástroj. Z této pozice je dobré přistupovat k hodnocení s určitou rezervou, vždy se bude jednat jen o rámcový odhad vztahu konzistence vs. strava vs. kvalita trávicích pochodů. Nejvíce vypovídající hodnotu má tuhost, která (ve vztahu k dalším ukazatelům - barva, zápach...) poukazuje na:

1. Podíl vlákniny ve stravě.
Příliš nízký vede k extrémům typu průjmovité stolice nebo naopak příliš vysoké tuhosti. Příliš mnoho vlákniny zrychluje peristaltiku, stolice tak může být řidší, případně nedrží tvar a vizuálně vykazuje vyšší zastoupení nestrávených zbytků.

2. Zastoupení tuků ve stravě.
Příliš mnoho tuků zatěžuje činnost jater a žlučníku, stolice bude mít vždy řidší tvar.

3. Množství bílkovin ve stravě.
Přebytek bílkovin má tendenci (při současném nedostatku vlákniny) vést stolici k řidší konzistenci, současně je stav doprovázen typickým zápachem.

4. Aktivitu střevní mikrobioty.
Vzhledem k tomu, že má zásadní vliv na formování stolice v tlustém střevě z důvodu svojí fermentační aktivity, může současně poukazovat na přebytek nebo nedostatek některých živin (cukry, bílkoviny, tuky, vláknina) a kvalitu konzumovaných potravin (střevní mikroorganismy poměrně citlivě reagují na mikrobiologickou i chemickou kontaminaci jídla - reakce bývají většinou rychlé v podobě řidší stolice).

Tento přístup ke sledování daného ukazatele společně s dalšími tak podá zajímavou informaci o tom, co (zřejmě) probíhalo v době mezi příjmem a vylučováním, na základě toho je možné usuzovat na kvalitu stravy a případné změny v jídelníčku.

Dobrý den,
mám dotaz na počet porcí, vztahující se k metabolickému typu. Mělo by to být tak, že jedinec, který má pomalejší metabolismus, déle tráví se vystačí např. se třemi porcemi a člověk, kterému metabolismus pracuje rychleji bude mít porcí 5? Nebo naopak se budeme snažit člověku s pomalým metabolismem zařadit více menších porcí, aby se metabolismus tzv. "nastartoval"?
Ještě naváži na můj předchozí dotaz v poradně - týká se bílkovin a týdenního stravovacího režimu. Pokud zařadím např. 2x týdně rybu, 1-2x týdně jiný druh masa, v ostatní dny, kdy maso v jídelníčku nebude (mluvím zde o všežravcích, protože vím, že to je otázka, která je pro ně často velmi důležitá -jak doplní bílkoviny bez masa?) je vždy nutné mít během dne nějaké luštěniny nebo např quinou? Nebo můžeme volit dny bez luštěnin i masa, pokud zde máme např. vejce nebo ořechy a semena nebo sýry...jde mi hlavně o komplexnost bílkovin.
Moc děkuji za všechny vaše odpovědi.

Úpravami stravování máme možnost manipulovat s chováním metabolismu, platí to i pro počty porcí v průběhu dne. Pokud je např. metabolismus jedince příliš pomalý, vyplatí se jej podpořit zařazením většího počtu porcí za den včetně snížení podílu tuků a úpravou poměru Ca:Mg a Ca:P, tyto možnosti prostě máme a je jen na nás, zda je využijeme.
Komplexnost bílkovin řešte primárně u specifických situací, které to vyžadují. Typickými příklady jsou veganské stravování případně vrcholoví sportovci, kde nároky na množství i kvalitu bílkovin ve srovnání s průměrnou populací výrazně rostou. Neznamená to, že za každou cenu musí každá porce s obsahem bílkovin vykazovat aminokyselinovou plnohodnotnost, cílem je pouze zvýšená pozornost a snaha upřená tímto směrem. Každý jídelníček by měl být především prakticky realizovatený, od toho vždy odvíjejte svoje úvahy při převádění teorie do praxe.