Powered by Smartsupp
Kurzy ATAC

Poradna

Vybrané dotazy z on-line poradny, která je nedílnou součástí námi pořádaných kurzů.

Lepek

Lepek je směs dvou proteinů - gliadinu a gluteninu, které se nacházejí v obilovinách, jako je pšenice, ječmen a žito. Je to klíčová složka, která dodává chlebu a těstovinám jejich typickou pružnost a elasticitu. Lepek je také často přidáván do různých potravin pro zlepšení jejich textury a chuti.

Z hlediska zdraví a výživy je lepek pro většinu lidí neškodný. Nicméně, některé osoby mohou mít na lepek citlivost nebo intolerance, jako je celiakie, která je autoimunitním onemocněním, při kterém konzumace lepku poškozuje střevní sliznici. Další poruchou je ne-celiakie lepková citlivost, kdy jedinci vykazují symptomy po konzumaci lepku, ale nemají diagnózu celiakie. Pro tyto jedince je důležité dodržovat bezlepkovou dietu. Lepek může také způsobovat zánětlivé procesy v těle, což může vést k různým zdravotním problémům.

Dobrý den, pane Jelínku,
jak je to s lepkem u zdravých lidí (ne-celiaků), měli by i oni raději volit bezlepkové obilniny (potraviny) a nebo je lepek z nějakého důvodu pro pestrý jídelníček důležitý?
Děkuji.

Každá složka v potravinách má svůj význam, platí to i o lepku. Lidský trávicí trakt včetně imunitního systému jsou na příjem určitého množství lepku za několik tisíc let jeho konzumace poměrně dobře adaptováni, u zdravého jedince je tak vcelku zbytečné přecházet na bezlepkové stravování - pokud je množství lepku v celodenní stravě "přiměřené", nic zásadního takovou změnou stravování nezískáme. Jiná situace je v případech, kdy je množství lepku příliš vysoké, což je v praxi poměrně běžné. Neexistuje žádné oficiální doporučení na četnost konzumace zdrojů lepku či přímo tzv. "doporučené denní dávky", v rámci snahy o zajištění či udržení rovnováhy je ale vhodné kombinovat lepkové i bezlepkové obiloviny, výsledkem bude snížení celkového podílu lepku a současně posílení pestrosti stravování.

Dobrý den,
zajímá mě, jaký máte pohled na lepek a autoimunitní onemocnění. Setkala jsem se mnohokrát s tvrzeními, že onemocnění např. štítné žlázy je spojeno s nesnášenlivostí k lepku.

Lepek nejenom může být, v praxi i bývá příčinou vzniku různých chorob. Není ale úplně šťastné takové situace paušalizovat, vzniká pak dojem, že lepek je příčinou všeho zla, což pak jedince vede k ne úplně ideálním manipulacím se stravou.
Aby mohl ve vztahu ke konzumaci lepku vzniknout zdravotní problém, je třeba naplnit spektrum určitých podmínek (soubor genetických a epigenetických faktorů), které u individuality nejsou predikovatelné. Většina populace je na příjem zdrojů lepku adaptovaná a tato bílkovina jim nezpůsobuje žádné problémy. Zbytek má "smůlu" a je jen otázkou individuality, jaký orgán či systém v těle bude reagovat odklonem od rovnováhy (u poruch funkce štítnice např. víme, že u celiaků častěji vzniká Hashimotova thyreoiditida).
Obecně ale platí, že:
1. Příjem lepku u zdravého jedince by neměl vyvolávat žádné potíže,
2. Je výhodnější preferovat fermentované zdroje lepku (snadněji se tráví a jsou menší zátěží i pro imunitu),
3. Zdravotní komplikace nevyvolává lepek samotný, ale v kombinaci s dalšími složkami ve stravě - i toto je individuální, nejčastěji se ale prezentuje dlouhodobý přebytek cukru, převaha ultrazprocesovaných potravin v jídelníčku a vliv některých aditiv v potravinách. V celkovém součtu jsou tyto faktory natolik velkou zátěží pro imunitní systém, že vedou ke vzniku autoimunitních reakcí.

Dobrý den,
některé druhy tempehu obsahují fermentovanou pšenici, ale není uvedena jako alergen. To znamená, že ve fermentované pšenici není lepek?
Děkuji za odpověď.

U tempehu se pšenice objevuje v situacích, kdy je jeho součástí fermentovaná sójová omáčka. Protože potravina prošla kompletní fermentací, při které došlo k úplnému rozložení (enzymatické hydrolýze) struktury lepku, tento v potravině není obsažen.

Dobrý den,
Už jsem začínala jásat, že mám konečně mezi celiakií a alergií na lepek jasno. Dnešní lekce mi to opět trochu zamotala. O Alergii jsme si řekli, že je podmíněna imunitními reakcemi a intolerance je způsobena metabolickou poruchou (nejčastěji deficitem enzymů). Je tedy celiakie = potravinová intolerance, i když na rozdíl od ostatních potravinových intolerancí se na jejím vzniku podílí imunitní systém?
Dále jsem se chtěla zeptat, jestli je celiakie opravdu nevyléčitelným onemocněním? Jako dítě jsem měla diagnostikovanou celiakii, ale v dnešní době (a to asi už od 10 let věku) nemám s lepkem žádný problém. Jednalo se tedy o chybně stanovenou diagnózu?
Děkuji.

Celiakie je geneticky podmíněná porucha slizniční imunity, která abnormálně reaguje na lepek a prolaminy. Jedná se o nesnášenlivost (= metabolickou poruchu), do které je zapojena imunita. Moderní medicína ji definuje jako nevyléčitelnou, tedy celoživotní chorobu. V praxi jsem byl svědkem několika situací, kdy se postižený této diagnózy zbavil, a to v situacích, kdy diagnóza byla provedena standardním (komplexním) způsobem (= s malou pravděpodobostí diagnostického omylu). Nejsem ale schopen svědomitě říct, zda se jednalo o statisticky bezvýznamnou výjimku či zásah ze strany homeostatických samoozdravných systémů v těle. Tyto případy bývají běžně medicínou zařazeny do šuplíku s označením "spontánní remise"...

Na dotazy odpovídá

Mgr. Martin Jelínek
lektor kurzů

Výživový poradce, autor sedmi úspěšných knih. Zakladatel vzdělávací společnosti ATAC pořádající kurzy, které spojují moudra východních filozofií s poznatky moderní vědy. Jeho cílem je předávat celostní poznání v oblasti výživy a zdraví všem skupinám populace. Vede kurzy výživového poradenství on-line, podílel se na pořadu České televize Pod pokličkou, je autorem výukového systému ZOF.

Více o Martinu Jelínkovi