Kojení

Dobrý den,
jaká je z pohledu tohoto kurzu optimální doba kojit dítě? Názory se různí od 1 roku až do 4 let zhruba. Zajímala by mne taková ta minimální doba, do kdy je to žádoucí.

V tomto případě nejde o názor z tohoto kurzu, ale fakta, se kterými je třeba pracovat. V podstatě uvádíte rozpětí, o kterém se diskutuje i na odborné platformě. Doba jednoho roku se jeví jako minimální, protože mateřské mléko obsahuje spektrum látek, které z jiných zdrojů nezískáte a které především mají naprosto zásadní význam pro psychomotorický vývoj dítěte. Z pozice těchto úvah se proto řeší, kam až posouvat časová doporučení pro kojení od jednoho roku dále. Pokud nebudete podléhat společenským konvencím současné doby, které většinově vychází z desítek let starých modelů a drží se přežitého standardu 6-12 měsíců kojení, má svůj smysl upevňovat nutriční i emoční vztah s dítětem co nejdéle.

Dobrý den,
jak je to s příjmem bílkovin u kojících žen? Kojení je dost energeticky náročně, je potřeba vyšší příjem?

Kojení je energeticky náročný proces, vyšší příjem energie v tomto období je proto na místě. Nárůst tělesné hmotnosti v průběhu těhotenství je záměr přírody, skrze který si matka vytváří energetickou rezervu postupně spotřebovávanou při kojení. Ve vztahu k modernímu pojetí výživy je proto možné tvrdit, že kojení je pro matku přirozeným procesem redukce hmotnosti. To samozřejmě platí v situaci, kdy kojící žena nijak dramaticky nezvyšuje příjem energie.
Z nutričního hlediska je ale v období kojení vhodné mírně zvednout podíl bílkovin ve stravě, standardně se doporučuje o 20-30 % více než v době před otěhotněním (jako průměr se uvádí kolem 80 g za den, tuto hodnotu berte ale s rezervou, protože neodráží individuální potřeby jedince).

Dobrý den,
chtěla bych se zeptat na období zavádění prvních příkrmů (uvažujme 5. -6. měsíc) a s tím spojené omezování kojení. První příkrmy (když se jedná klasicky o různou zeleninu) nejsou ještě kompletní jidla, co se týká přísunu makroživin a minerálů. Kolik by mělo tedy zůstat denně v jídelníčku dítěte mateřského (umělého) mléka, aby mělo dítě dostatek živin a minerálů? Jaký by měl být poměr příjmu/množství zaváděné stravy a mateřského mléka například od těch 6.měsíců do 1 roku?
Děkuji

Moderní výživa má přirozenou tendenci přistupovat ke stravování systematicky, standardně prezentuje následující postup rozdělený do několika fází:
V první fázi se podává jednodruhové ovocné nebo zeleninové pyré (nejlépe jablka, banány, hrušky, dýně, mrkev, hrášek), každý nový druh je vhodné zařadit s odstupem 3 – 4 dnů. Tyto pokrmy by se neměly přislazovat.
V druhé fázi se postupně zařazují vícesložkové ovocné, zeleninové a masozeleninové příkrmy až do stavu, kdy dítě má
příkrm s masem 6x týdně (1x týdně je možné maso nahradit vařeným slepičím žloutkem). V průběhu 2 – 3 týdnů se tak nahradí 1 mléčná porce dávkou příkrmu o objemu 50 – 200 g.
Ve třetí fázi (standardně během 7. měsíce) se nahrazuje druhá mléčná porce ovocno-mléčným příkrmem (používá se neslazený jogurt, minimálně do konce 12.měsíce se vyhýbejte tvarohu).
Ve čtvrté fázi (8. měsíc) se třetí mléčná dávka nahrazuje mléčnou kaší. Běžně se doporučuje použít bezlepkový zdroj, i když se vedou diskuze kolem výhodnosti manipulace se zdroji lepku v průběhu tzv. imunologického okna.
Poslední fáze zahrnuje zařazování příkrmů s obsahem těstovin.

Tento postup je ale rámcový, důležité je reflektovat na potřeby dítěte, které jsou silně individuální.

Dobrý den,
smí se kurkuma užívat během kojení ?

Kurkuma se nedoporučuje v průběhu těhotenství, v rámci kojení se ale přímo nezakazuje (výjimkou je kurkuma v doplňcích stravy, kde se nachází v koncentrovanějších a lépe biologicky využitelných formách).
Mohou se vyskytnout situace, kdy dítě bude na přítomnost kurkumy ve stravě matky citlivěji reagovat, což bohužel není možné predikovat. Je tak na zvážení každé kojící maminky, zda menší množství kurkumy při přípravě receptů použije či nikoli.

Dobrý den pane Jelínku,
mám dotaz ohledně výživy u 12měs děvčátka, které moc nepřibýva na váze. Dle růstových grafů kojených dětí je někde mezi 6 a 10 percentilem (hmotnost k výšce). Jinak je úplně zdravá, čilá, spokojená holka (rodiče jsou špagetky :-)..
Akorát pediatrička mamince radí přestat kojit a přejít na umělou výživu a vysokokalorická pitíčka.
Holčička je kojena částečně a papá tak 3x denně, někdy víc, někdy míň. Po konzultaci s maminkou mi příjde, že maminka chce plně aplikovat metodu BLW a nechce dítě moc motivovat jinak (zkoušet jinou strukturu jídla, nové potraviny, pomáhat lžičkou, či motivovat hrou..) a nechává jídlo plně na holčičce.
Jaký postup byste doporučil? A také mně zajímá, zda je správné, aby maminka přestávala kojit a přešla na umělou výživu dle doporučení Dr :-(. Moc děkuju za Váš pohled na věc.
Krásny den.

Tyto situace jsou trochu nešťastné, protože povinností pediatrů je nezanedbat péči o dítě, takže jsou nuceni postupovat podle pravidel, které jim diktuje jejich profese, což jim v žádném případě nemůžeme mít za zlé. Na stranu druhou - pokud jsou rodiče typičtí ektomorfové a dítě tento somatotyp zdědilo, je logické, že vznikne problém "napasovat" se do populačních tabulek. Jsem toho názoru, že pokud je energetický i nutriční příjem dítěte v pořádku a skutečně nic důležitého ve stravě nechybí, není žádný důvod jej překrmovat. Metoda BLW je fajn, i tady by ale mělo platit pravidlo, kdy rodič nesoucí odpovědnost za svoji ratolest by měl sledovat nutriční profil jeho jídelníčku (k tomu slouží nutriční aplikace) - v podstatě jen touto cestou můžete s určitostí tvrdit, že strava je vedena správným směrem. Určitá motivace k jídlu by ale měla být, protože dítě si tak do budoucna vytváří a formuje emoční vzorce, které budou ovlivňovat jeho vztah k jídlu.