Vybrané dotazy z on-line poradny, která je nedílnou součástí námi pořádaných kurzů.
Tento informační rozpor je jen zdánlivý. Jde o to, že fytochemikálie jsou obecným pojmem sdružujícím desítky tisíc různých látek, kde každá ovlivňuje chování metabolismu i zdraví odlišným způsobem. Některé jsou přímo toxické, jiné působí "jen" antinutričně, další naopak zdraví prospívají. Jako skupinu je proto v jejich účincích není možné generalizovat.
Každá rostlinná potravina obsahuje jiné spektrum fytochemických látek. Na základě jejich prokázaného účinku a obsahu pak má smysl řešit, zda je pro konkrétní individualitu vhodná či nikoli.
Pokud řešíte jen doplňky, tak má smysl zvýšit pozornost u takových, které obsahují standardizovaná množství fytoestrogenů. V dané konfiguraci u dlouhodobého užívání mohou skutečně ovlivnit hormonální regulaci, nejcitlivější jsou vždy malé děti.
Dávky pohybující se na úrovni běžně doporučované suplementace by u dospělých neměly posunout rovnováhu nežádoucím směrem, navíc u mužské populace jsou tyto produkty často výhodné pro potlačování vedlejších účinků testosteronu.
Problémy vždy nastávají při přebytku, je třeba se u dávkování držet rozumných norem a nic nepřehánět (i přes fakt, že se nejedná o léky, ale doplňky).
To je dobrá otázka, kolem které se neustále vedou diskuze. V podstatě celý problém byl nastartován zveřejněním studií, které poukázaly na fakt, že zvýšený příjem izolovaných fytoestrogenů ze sóji (v laboratorních podmínkách) vedl ke zvýšenému výskytu některých nádorových onemocnění. Tato informace sama o sobě nemusí nic závažného znamenat, protože se jedná o nepřirozenou situaci (pokusy na hlodavcích + enormně vysoké dávky izolovaných látek, které běžnou stravou není možné zajistit). Při snaze dokázat tento efekt v praxi byly zjištěny zajímavé souvislosti:
1. Asijská populace, kde jsou sójové výrobky běžnou součástí každodenního jídelníčku, vykazuje průměrný příjem sójových isoflavonů kolem 50 mg za den (odpovídá přibližně 250 g tofu). Výskyt některých nádorových onemocnění (primárně rakoviny prsu) včetně dalších chorob, u kterých je prokázán pozitivní vliv fytoestrogenů, je ve srovnání se západní populací výrazně nižší.
2. Evropská a americká populace dlouhodobě vykazují průměrný denní příjem fytoestrogenů kolem 3 mg, těmto podstatně nižším dávkám odpovídá i zvýšený výskyt jmenovaných chorob.
3. Fytoestrogeny působí tak, že mají schopnost se navázat na estrogenový receptor na membráně jádra buňky. Toto ale nezvyšuje estrogenní aktivitu v rozsahu, jak se běžně prezentuje, protože biologický účinek isoflavonů ze stravy je na úrovni přibližně jedné tisíciny aktivity našeho vlastního estrogenu. To znamená, že za normálních podmínek je příjem fytoestrogenů z běžné stravy bezpečný (= negativně neovlivní hormonální regulaci)
4. Problémy nastávají až v situacích, kdy místo přirozené stravy (sójové boby, resp. celá zrna jakýchkoli luštěnin, ať neřešíme jen sóju, či základní deriváty typu tempehu nebo tofu) zařadíme do stravy specificky upravené sójové potraviny, u kterých se koncentrace fytoestrogenů zvýší na vysoké násobky standardního množství. Typickým příkladem mohou být sójové proteinové koncentráty nebo sójové maso a výrobky z něj. Dále je tohoto extrému možné dosáhnout i konzumací enormně vysokého množství sójových bobů či jejich "zdravých" derivátů (tofu, tempeh), což se v praxi může stát, protože spousta lidí ráda podléhá různým trendům ve výživě.
A tady pozor - proestrogenní efekt stravou přijímaných fytoestrogenů vyrovná či překoná vliv vlastně produkovaného estrogenu především v situacích, kdy je produkce vlastního estrogenu výrazně nižší, což nejčastěji bývá u žen v průběhu menopauzy. Na základě tohoto zjištění se pak šíří dezinformace o tom, že sója je nebezpečnou potravinou s ohledem na její vliv na hormonální regulaci, přitom se ve skutečnosti týká jen velmi specifických situací.
Stručně shrnuto - pokud budete konzumovat základní sójové výrobky (= vyhýbat se koncentrovaným zdrojům fytoestrogenů, kam patří i doplňky stravy) a navíc v dávkách, které v základu odpovídají pravidlům pestré a rozmanité stravy (= bez ohledu na snahu vyčíslit přesné gramáže a hledat neexistující hranice toho, co je ještě v pořádku a co už je příliš mnoho), není třeba si dělat zbytečné starosti s negativním dopadem fytoestrogenů na zdraví. Právě naopak - studie poukazují na silně příznivý vliv fytoestrogenů ze sóji u mužů i žen, protože regulují estrogenní aktivitu (zajímavý je např. jejich vliv na zvyšování hustoty kostí).
Množství potravin, které uvádíte, jsou naprosto normální pro všechny skupiny populace, pozor si dejte jen na zvýšený příjem proteinových koncentrátů.
Na dotazy odpovídá
Mgr. Martin Jelínek
lektor kurzů
Výživový poradce, autor sedmi úspěšných knih. Zakladatel vzdělávací společnosti ATAC pořádající kurzy, které spojují moudra východních filozofií s poznatky moderní vědy. Jeho cílem je předávat celostní poznání v oblasti výživy a zdraví všem skupinám populace. Vede kurzy výživového poradenství on-line, podílel se na pořadu České televize Pod pokličkou, je autorem výukového systému ZOF.