Fruktóza

Dobrý den,
vím, že jsme fruktózu a vliv na játra brali, mohl byste prosím ještě jednou vysvětlit, co se v játrech po konzumaci fruktózy děje? A slyšela jsem, že glukózo-fruktózový sirup je ještě větší zlo.
Dekuji.

Nadměrný příjem fruktózy je spojován s přemnožením některých střevních bakterií a následně zvýšenou střevní permeabilitou. Bakterie obsahují endotoxiny, které v některých jaterních buňkách podporují zvýšenou produkci zánětlivých látek (cytokinů). Současně při metabolismu fruktózy v játrech vznikají látky (glyceraldehyd-3-fosfát, dihydroxyacetonfosfát, pyruvát), které jsou transportovány do mitochondrií ve vysokých koncentracích, toto vede ke stimulaci procesu zvaném de novo lipogeneze (přebytečné sacharidy se přeměňují na tuk, protože tento metabolický stav zamezuje vstupu mastných kyselin do mitochondrií). Vznikající tukové částice se pak ukládají v játrech a podporují rozvoj steatózy.
Glukózo-fruktózový sirup je zdrojem fruktózy, je třeba se mu vyhýbat stejně jako všem ostatním "umělým" zdrojům tohoto cukru.

Dobry den.
Vime, ze se fruktoza metabolizuje odlisne (v jatrech bez prispeni inzulinu). Proc tedy byva obecne doporucovano konzumovat ovoce po skonceni sportovni aktivity? Obsahuje ovoce i jine jednoduche cukry?
Dekuji za odpoved.

Ovoce je zdrojem i sacharózy. Doporučení konzumce ovoce po zátěži je otázka do diskuze - výhoda spočívá v rychlém prvotním zasycení, uspokojení sladké chuti, dodání vlákniny, sacharidů a mikroživin, nastartují se tak procesy vedoucí k obnově vyčerpaného glykogenu. Jiný úhel pohledu (názor) říká, že zvýšená aktivita inzulínu vázaného na metabolismus sacharidů, které dodáte ihned pozátěži, potlačí produkci růstového hormonu, který je (především u silových sportů) důležitý pro regeneraci svalové tkáně. Příjem ovoce po zátěži je tak otázkou vlastního zvážení daného požadavky na metabolismus.

Víte prosím, ještě o nějakých potravinách, které by jako fruktóza podporovaly produkci hormonu ghrelin?

Fruktóza je standardně citovanou složkou stravy, která produkci hormonu ghrelinu podporuje nejvíce. Existuje ale rozdíl mezi koncentrovanými zdroji fruktózy používanými jako sladidlo a fruktózou běžně přijímanou např. z ovoce, kde hladina hormonu se zvyšuje podstatně více po požití sladidel.
Dále obecně platí, že nejvíce produkci tohoto hormonu potlačují bílkoviny ve stravě. Tzn. ghrelin se více produkuje v žaludku po konzumaci typicky nízkoproteinových potravin/chodů (= vysokosacharidoých a vysokotukových).

Dobrý den,
u dětí 1-3 roky, doporučujete vyhýbat se sušenému ovoci jako zdroji vysoké koncentrace fruktózy?
Děkuji.

Z důvodu obsahu fruktózy určitě ne, i když některé druhy jsou poměrně koncentrovaným zdrojem (rozinky, datle, fíky...), u těchto je rozumnější kontrolovat celkové jejich množství.
Vysoký podíl sušeného ovoce ve stravě je zdrojem nadprůměrného množství vlákniny, u dětí v tomto věku hrozí riziko několikanásobného překročení doporučené denní dávky, což vyústí ve zvýšenou zátěž na střevní trakt. Sušené ovoce je výhodnou součástí stravy, v této věkové kategorii je ale rozumné celkové konzumované množství korigovat.

Dobrý den,
výživa při diabetu je podle některých zdrojů (např. David Perlmutter, MD, Drop Acid - https://www.amazon.com/Drop-Acid-Surprising-Controlling-Extraordinary/dp/0316315397) závislá na tom, aby mířila ke snižování hladiny kyseliny močové na ideálně 4 – 4,5mg/dl, což je při snižování sacharidů vcelku oříšek. Jeho názor by se dal shrnout do toho, že zánět zvyšuje kyselinu močovou, a zejména fruktóza, která se přímo metabolizuje na kyselinu močovou, a potraviny s vysokým podílem nukleových kyselin (třeba maso, výrobky s kvasnicemi) jsou největším viníkem růstu hodnot kyseliny močové. Jako příklad uvádí třeba pivo (i nealkoholické, které mý vysoký podíl sacharidů a je vyrobené z kvasnic). Navrhuje pořídit si měření kyseliny močové v kapilární krvi domů a na lačno se měřit (u nás třeba easytouch - https://www.lekarna.cz/vyrobce/easytouch/ ). Tak jako u cukru je to asi u každého individuální cesta se společnými principy, že kyselina močová je signální molekula, která zvyšuje glukózu, zvyšuje tlak a spouští tvorbu inzulinu, který jako zásobní hormon chce v těle ukládat tuk. Je to podle něj signál pro naše předky, že po tom, co sníme na podzim zralé ovoce (fruktóza), je třeba zvednou tlak, zvednout cukr (zásobit mozek cukrem, aby nás něco nesežralo) a oplácat se trochu tukem, protože zima přichází a my ji chceme přežít. Jenomže my podle něj celý rok signalizujeme tělu, že přijde zima, ale ta vlastně nikdy nepřijde (třeba i proto, že žijeme ve vytápěných bytech).
Navrhl byste, kterých zásad se držet pro snížení hladiny kyseliny močové?

Všechny tyto zásady jsou zakomponovány do dílčích kroků v úpravách stravovacího režimu, které se snažíte převádět v aplikaci ZOF na talíř. V principu jde o pochopení, že sice máme zmapovány jednotlivé metabolické dráhy skrze biochemické reakce, tyto ale v živých systémech nefungují stejně, jako jsme zvyklí u software, tedy na principu nul a jedniček. Jsme výsledkem několik set miliónů let trvajícího evolučního vývoje, který systémy v těle naprogramoval nejen složitým, ale i komplexním způsobem, s cílem udržovat zdravou rovnováhu, která má u každé individuality odlišný rozsah flexibility. Víme, že zvýšený příjem fruktózy vede ke vzniku kyseliny močové, které je součástí spektra ukazatelů signalizujících prozánětlivé pochody. Máme k dispozici populačně definované referenční hodnoty příjmu cukrů včetně fruktózy, jejich dodržování ale u metabolických poruch není zárukou úspěchu, protože organismus se tady chová nestandardně. Není možné tak predikovat optimální hodnoty příjmu jednotlivých živin, měli bychom ale na straně druhé vědět, jak je převádět na talíř a současně se chovat zodpovědně poctivým sledováním dostupných metabolických ukazatelů, mezi které kyselina močová u DM bezpochyby patří. Tady je navíc třeba počítat i s tím, že se metabolismus bude chovat odlišně u DM1 a DM2. Protože DM2 je problém, který je vždy doprovázen zánětem, měly by úpravy stravy vždy bez výjimky směřovat k podpoře protizánětlivých faktorů. Těch je celá řada, začíná se u sledování kvality potravin, množství bílkovin, cukrů, trans-mastných kyselin, poměrů mastných kyselin v čele s O3:O6, zastoupení vlákniny, podílu bazických prvků, dostatku vitamínů, vyššího příjmu antioxidantů...
Celý "fígl" spočívá v tom, že nikdy předem nebudete vědět, který z jmenovaných faktorů měl větší či dokonce zásadní vliv na potlačení prozánětlivého prostředí a nastolení potenciální metabolické rovnováhy. Vyplácí se tak respektovat celé spektrum pravidel, kontrola příjmu fruktózy je jen špendlíkem v kupce sena.
V procesu péče o tělo při DM je potřeba nejprve tato pravidla celostního způsobu chování biologických systémů pochopit (což obnáší i smíření se s faktem, že taková jsou), následně začít převádět na talíř a ve výsledku disponovat dostatečnou trpělivostí při čekání na výsledky, které se navíc budou ve svém rozsahu lišit u každé individuality.

Dobrý den, pane Jelínku.
Zajímalo by mě, jaké jsou odlišnosti v trávení fruktózy a řepného cukru. Proč někomu může fruktóza kvasit ve střevech a cukr to nedělá?
Děkuji za odpověď.

V dané situaci zálěží na několika faktorech, které mohou mít vliv na projevy trávení. Je třeba rozlišovat:
- množství požitého cukru,
- jeho formu - čistá (např. v nápojích) vs. vázaná na další složky (v potravině),
- složení stravy,
- aktivitu (diverzitu) střevní mikrobioty.
Proces vstřebávání fruktózy je složitější, než u glukózy (cukry se vstřebávají skrze odlišné enzymatické reakce). Řepný cukr (sacharóza) je složena z glukózy a fruktózy, při požití stejného množství tohoto cukru ve srovnání s čistou fruktózou jako sladidlem tak trávicí trakt dostane poloviční podíl fruktózy. Od toho se mohou ve specifických situacích odvíjet i reakce trávicího traktu.
Dále je otázkou, co přesně máte na mysli pod pojmem "kvasit". Fruktóza (ovocný cukr) je standardně obsažena v ovoci, které je bohaté na rozpustnou vlákninu. Tato absorbuje vodu ve střevech, při konzumaci většího množství ovoce tak může dojít k pocitům plnosti až nadýmání (nejedná se ale o "kvašení ve střevech").