Vybrané dotazy z on-line poradny, která je nedílnou součástí námi pořádaných kurzů.
Dobrý den,
prosím jak je to u obilných káv a vlivu na zdraví? Např. čekankové?
Děkuji
Čekanková káva není obilná, protože se vyrábí z praženého kořene čekanky. Je ale – stejně jako obilné – přirozeně bez kofeinu, navíc může obsahovat inulin a další složky vlákniny s prebiotickým účinkem (jejich dostatečný příjem tak může příznivě ovlivňovat střevní mikrobiotu a některé metabolické parametry). V tomto směru je ale důležité rozlišovat čekankový kořen/inulin jako potravinu nebo doplněk od šálku pražené čekankové kávy. Při pražení se totiž část inulinu rozkládá a při výrobě a přípravě nápoje tak většinou nebývá jeho množství tak vysoké, aby bylo možné očekávat stejné účinky jako v případě suplementace. Pokud ale výrobek obsahuje inulinu více nebo jej člověk přijímá ve větším množství i z jiných zdrojů, může u citlivějších jedinců vyvolávat nadýmání, plynatost nebo bolesti břicha. Týká se to především lidí se syndromem dráždivého tračníku (IBS) nebo těch, kteří hůře snášejí FODMAP sacharidy, tedy některé hůře vstřebatelné fermentovatelné sacharidy.
Obilné kávy se vyrábějí nejčastěji z praženého ječmene, žita nebo jejich směsí, někdy společně s čekankou. Jejich hlavní výhodou je absence kofeinu, nemají ale žádnou zvláštní „léčivou“ vlastnost jen proto, že nahrazují kávu. Pokud obsahují ječmen nebo žito, obsahují také lepek, takže nejsou vhodné pro celiaky.
U obou skupin je potřeba zmínit také akrylamid, což je látka vznikající při intenzivním tepelném zpracování potravin bohatých na sacharidy. Je přítomen jak v pražených obilných náhražkách kávy, tak v čekance. Při dlouhodobém příjmu ve vyšším množství je akrylamid považován za potenciálně zdravotně rizikovou látku, protože má genotoxické účinky a v experimentálních studiích vykazuje také karcinogenní působení. Z tohoto důvodu je obecně vhodné jeho příjem zbytečně nenavyšovat, současně ale není důvod považovat běžnou konzumaci obilných nebo čekankových nápojů automaticky za zdravotní riziko.
Označení "špatná"pro umělá sladidla není úplně dobře vypovídající. Mají jednoznačnou výhodu v nízkém až nulovém obsahu energie, na stranu druhou - stejně jako jakákoli jiná sladidla - zbytečně zvyšují či zesilují vazbu na sladkou chuť, což může vést až k závislosti na sladkém. Hledáte-li v(ý)hodné sladidlo pro diabetiky, považujte za jednoznačného favorita zdroje inulínu (např. čekankový sirup) - jsou přírodního původu, s velmi nízkým podílem energie a současně plní funkci prebiotika.
Kuchyňská tepelná úprava může znehodnotit minerální složení výrobku maximálně v tom, že příliš vysoké teploty způsobí rozklad látek, na které jsou prvky vázané, samotná struktura minerálu ale zůstane neporušená. V takové situaci se může změnit využitelnost prvku.
Melasu považujte za nutričně velmi výhodné sladidlo, jehož specifikem je především chuť, která ne každému bude vyhovovat. Chcete-li, aby sladidla byla nedílnou součástí vašeho jídelníčku, opreferujte především melasu společně s medem a čekankovým sirupem, z nutričního a zdravotního hlediska patří mezi nejvýhodnější.
Při výběru čekankového sirupu vždy řešte jeho složení, ideální je čistý extrakt z kořene čekanky bez jakýchkoli dalších látek.
Čekankový sirup je nutričně i zdravotně velmi zajímavou alternativou cukru. Hlavní výhodou je vysoký podíl rozpustné vlákniny inulínu, vysoká sladivost a nízká hodnoty GI. Má tak vliv na krevní glykémii a výživu probiotických kultur ve střevním traktu, čímž v oblasti sladidel docela vyčnívá.
Na dotazy odpovídá
Mgr. Martin Jelínek
lektor kurzů
Výživový poradce, autor sedmi úspěšných knih. Zakladatel vzdělávací společnosti ATAC pořádající kurzy, které spojují moudra východních filozofií s poznatky moderní vědy. Jeho cílem je předávat celostní poznání v oblasti výživy a zdraví všem skupinám populace. Vede kurzy výživového poradenství on-line, podílel se na pořadu České televize Pod pokličkou, je autorem výukového systému ZOF.