Myšlenkové mapy ve studiu

Myšlenkové mapy jsou jedním z nástrojů, které můžete při studiu využít k uspořádání informací a pozdějšímu opakování učiva. Pomáhají zachytit hlavní témata, vztahy mezi nimi a vytvořit si stručný přehled, ke kterému se lze vracet. Jejich tvorba je dobrovolná a každý student si může zvolit způsob zpracování, který mu vyhovuje.

Co je myšlenková mapa

Myšlenková mapa je způsob, jak převést obsah lekce do přehledné struktury. Místo souvislého textu pracuje s hlavním tématem, několika důležitými oblastmi a stručnými hesly, která mezi sebou můžete podle potřeby propojovat.

Jejím účelem není zachytit každou informaci z lekce. Při tvorbě mapy naopak vybíráte to, co považujete za podstatné, a přemýšlíte nad tím, jak spolu jednotlivé informace souvisejí.

Myšlenková mapa proto nemá být grafickým přepisem celé lekce.

K čemu myšlenkové mapy při studiu používáme

Myšlenkové mapy mohou mít během studia několik funkcí.

Pomáhají vybrat podstatné informace

Při čtení lekce přijímáte informace v pořadí, ve kterém jsou vysvětlené. Při tvorbě mapy se k nim vracíte a rozhodujete, které z nich tvoří hlavní body tématu a které je dále rozvíjejí. 
Tím vzniká z rozsáhlejšího textu stručnější přehled, ve kterém jsou nejdůležitější informace snadněji rozpoznatelné.

Ukazují vztahy mezi jednotlivými tématy

Řada informací ve výživě dává plný význam až ve spojení s dalšími souvislostmi. Myšlenková mapa umožňuje tyto vztahy zachytit přímo ve své struktuře.

Místo několika samostatných poznámek tak můžete vidět, které pojmy k sobě patří, co z čeho vychází nebo kde se jednotlivé části tématu vzájemně ovlivňují.

Vytvářejí podklad pro pozdější opakování

Ke každé lekci se nemusíte při opakování vracet pouze prostřednictvím celého původního textu. Pokud jste si vytvořili přehlednou mapu, můžete ji použít jako rychlou připomínku struktury tématu a podle potřeby se následně vrátit k podrobnějším informacím v lekci.

Jak vytvořit mapu z konkrétní lekce

Neexistuje jeden závazný postup, podle kterého musí každá mapa vzniknout. Prakticky ale můžete začít několika jednoduchými kroky:

1. Určíte hlavní téma lekce.
2. Vyberete několik hlavních oblastí, které s tématem bezprostředně souvisejí.
3. Ke každé oblasti doplníte stručná hesla a důležité informace.
4. Zachytíte vztahy mezi body, pokud jsou pro pochopení tématu důležité.
5. Používáte především vlastní krátké formulace, kterým budete rozumět i při pozdějším návratu k mapě.

Pokud se mapa postupně mění v několik stran textu propojeného čarami, ztrácí jednu ze svých hlavních výhod – rychlou orientaci.

Jak může jednoduchá mapa vypadat

Například při zpracování tématu vláknina může být hlavním bodem právě vláknina a od něj mohou vést větve k oblastem:

• druhy vlákniny,
• potravinové zdroje,
• trávení,
• střevní mikrobiota,
• sytost,
• doporučený příjem,
• praktické souvislosti.

Každou z těchto oblastí lze dále rozvinout o několik klíčových bodů.

Smyslem takového uspořádání není vytvořit úplný výklad tématu, ale zachytit jeho základní strukturu a vztahy mezi jednotlivými částmi.

Každý může stejnou lekci zpracovat jinak

Dva studenti mohou ze stejné lekce vytvořit rozdílné mapy. Jeden zvýrazní určité vztahy, druhý zvolí jiné členění nebo použije odlišná hesla.

To samo o sobě neznamená, že jedna z map je vytvořená špatně.

Mapa má především sloužit člověku, který ji vytvořil. Při pozdějším návratu k učivu by mu měla umožnit rychle rozpoznat strukturu tématu a připomenout hlavní souvislosti.

Proto není potřeba snažit se vytvořit mapu, která bude vypadat stejně jako mapa lektora nebo jiného studenta.

Barvy a obrázky nejsou podmínkou

S myšlenkovými mapami bývají často spojovány barvy, symboly nebo obrázky. Pokud vám usnadňují orientaci, můžete je samozřejmě používat.

Nejsou ale nezbytnou součástí mapy.

Stejně dobře může fungovat jednoduché schéma tvořené textovými hesly a několika větvemi. Důležitější než grafické zpracování je, zda se v mapě dokážete dobře orientovat a zda vám bude užitečná při návratu k učivu.

Mapu můžete vytvářet na papíře i digitálně

Někomu vyhovuje kreslení na papír, jiný dává přednost počítači nebo tabletu. Ani zde není stanovena jedna správná varianta.

Papír umožňuje rychle zapisovat a propojovat vlastní poznámky bez práce se softwarem. Digitální mapa se naopak snadno upravuje, rozšiřuje a uchovává společně s dalšími studijními materiály.

Volba záleží především na tom, který způsob vám při studiu vyhovuje a ke kterému se budete ochotni vracet.

Tvorba myšlenkových map je dobrovolná

Myšlenkové mapy jsou doplňkovým studijním nástrojem. Jejich tvorba není podmínkou dokončení kurzu ani získání certifikátu.

Pokud vám tento způsob práce s učivem vyhovuje, můžete jej využívat pravidelně. Jestliže si informace lépe zpracováváte pomocí vlastních poznámek, osnovy nebo jiného systému, není důvod vytvářet mapy jen proto, že jsou během studia doporučované.

Podstatné je najít způsob, který vám umožňuje učivo zpracovat, vracet se k němu a ověřovat si, zda mu skutečně rozumíte.

Největší význam mají mapy při návratu k učivu

Vytvořením mapy její využití nekončí, klíčovou funkci začne plnit až při pozdějším opakování.

Můžete ji využít například:

• při návratu ke starší lekci,
• před týdenním nebo měsíčním testem,
• při opakování většího tematického celku,
• když si potřebujete rychle připomenout vztahy mezi jednotlivými pojmy.

Při opakování přitom nemusíte mapu pouze znovu číst. Můžete si nejprve zkusit vybavit hlavní části tématu bez nápovědy a teprve potom pomocí mapy zkontrolovat, co jste si zapamatovali a které oblasti si potřebujete připomenout.

Mapa má studium usnadnit, ne komplikovat

Při tvorbě myšlenkové mapy není potřeba usilovat o dokonalý vzhled ani do ní zaznamenat všechno, co lekce obsahuje.

Pokud většinu času věnujete barvám, obrázkům, přesouvání větví nebo hledání ideálního grafického uspořádání, může samotná tvorba mapy začít odvádět pozornost od učiva.

Dobrá mapa je především taková, ve které se rychle vyznáte a která vám pomůže při pozdějším návratu k tématu.