Autor: Mgr. Martin Jelínek
Odborné zaměření: výživa, vzdělávání ve výživě
Poslední odborná revize: 3. 9. 2024

Bolesti hlavy trápí nemalou část populace, zdaleka ne vždy je ale možné je označit za migrénu. Nejčastějším typem bolestí jsou tenzní nebo vazomotorické, které tvoří přes 90 % všech bolestí hlavy. Migréna je definována jako těžká a pulsující bolest, která většinou postihuje jen jednu polovinu hlavy. Délka migrenozních záchvatů je různá, mohou trvat několik hodin, ale i několik dní.
Obecně je většina bolestí hlavy způsobena svalovým napětím, nejčastěji svalů krční páteře a trapézů. Příčina vzniku samotné migrény je pak nejčastěji připisována nadměrnému rozšíření nebo zúžení cév v mozku. K vyvolávajícím faktorům, které mají na svědomí migrenozní bolesti, patří:
K typickým příznakům migrény patří kromě prudké pulzující bolesti v oblasti spánku nebo za uchem také závratě, zvracení, bolesti břicha a nejasné vidění.
Většině těchto problémů je možné předcházet pravidelným fyzickým cvičením a regenerací (plavání, relaxační masáže, systém uvolňovacích cviků...). Populace tyto stavy nejčastěji řeší užíváním analgetik, což sice krátkodobě funguje, v dlouhodobém měřítku ale bohužel porušuje přirozenou schopnost organismu potlačovat bolest.
Kvalita stravy má vliv na vznik migrenozních stavů. Častým spouštěčem jsou potraviny s obsahem aminokyseliny tyrosinu, jedná se především o:
Doplňky stravy jsou schopny zabránit počátečním příznakům a bolestem, ale k potlačení rozvinuté migrény jsou účinná pouze klasická analgetika.
Z dlouhodobého hlediska má význam sledovat ve stravě poměr vápníku a hořčíku, které řídí svalové napětí. Často se cituje i vliv vitamínů B komplexu a omega-3 kyselin.
Preventivně je vhodné se vyhýbat konzumaci většího množství alkoholu a zdrojů kofeinu.