Úvod / Co se u nás studuje / Střevní mikrobiota
Střevní mikrobiota je specifický systém v lidském těle, který rozhoduje o kvalitě fungování celého organismu. Osídlování tlustého střeva mikroorganismy začíná až po narození, kdy první mikroorganismy dítě získává z vaginální a fekální flóry matky. Jedná se o anaerobní bakterie Enterobacter, Streptococcus a Staphylococcus, které metabolizují kyslík - po jeho spotřebování se (v průběhu prvního týdne života) vytvářejí podmínky pro růst anaerobních bakterií (Bacteroides), v následujících týdnech se vytváří prostředí s převahou (až 90 %) laktobacilů a bifidobakterií, které tvoří základ celé diverzity střevního biomu do dospělého života. Jedná se o přirozený proces vývoje, pro jehož realizaci je třeba splnit dvě základní podmínky:
Děti rozené císařským řezem mají mikrobiotu ovlivněnou více okolním prostředím, anaerobními mikroorganismy jsou navíc osídlovány mnohem později (až o několik měsíců). Za zmínku ještě stojí fakt, že s rostoucím věkem se počet bakterií Bifidobacterium snižuje, až mizí (jsou nahrazovány koloniemi Lactobacillus, Enterococcus, Enterobacterium a Clostridium). Bylo zjištěno, že tato změna může vést k oslabení organismu, zvýšení patogenity, toxické zátěže, ke vzniku nádorů a k poruchám jaterních funkcí.
Po přechodu z kojení na pevnou stravu dochází ve střevech k výraznému nárůstu druhové pestrosti mikroorganismů, na konci druhého roku se složení stabilizuje a podobá se mikrobiotě dospělého člověka.
Druhové spektrum ve střevech se liší u každého jedince. Na jednom prostoru žijí a spolupracují organismy, které považujeme za zdraví prospěšné, i takové, které jsou (ve větším množství) potenciálně patogenní. Zajímavé je, že celkový počet těchto mikroorganismů přibližně odpovídá počtu buněk v lidském těle. Nejde ale jen o celkové množství, pro stabilitu celého systému je důležitá především druhová pestrost. Ukazuje se, že u jedinců konzumujících moderní stravu ve smyslu technologicky zpracovaných potravin s nedostatkem vlákniny se diverzita pohybuje v rozmezí 400 - 500 druhů, u lidí s převahou přirozených potravin může být i více než dvojnásobná. Tato pestrost naprosto zásadním způsobem rozhoduje o tom, jak se společenstvo bude chovat a tím ovlivňovat celý organismus.
Tyto střevní mikroorganismy plní celou řadu funkcí:
- Produkují některé vitamíny (B12, K),
- Fermentují nestrávené složky stravy (např. vlákninu),
- Mechanickými pohyby podporují střevní peristaltiku (pohyb tráveniny ve střevě),
- Ovlivňují vstřebávání vody (mají tak vliv na zahušťování stolice),
- Mají přímý vliv na formování imunitního systému,
- Kontrolují činnost patogenních mikroorganismů (zabraňují jejich přemnožení a rozvoji zánětů),
- Mají vliv na produkci hormonů a neurotransmiterů - toto ovlivňuje nejen náladu, ale je prokázaný i vztah ke stravování.
Všechny mikroorganismy v trávicím traktu potřebují jíst. Bez externího přísunu živin mají tendence se pustit do sebe (= požírají se navzájem, nejvíce se to děje u hladovek a půstů) a vymírat. Je třeba tedy správně nakrmit nejen sebe sama, ale i tyto - pro kvalitu života nezbytné - mikroorganismy. Každá skupina mikroorganismů ve střevech má schopnost fermentovat jiné makrosložky ve stravě - některé jsou zaměřeny na jednotlivé druhy sacharidů (jednoduché, oligo- nebo polysacharidy), jiné na různé druhy vlákniny, tuky nebo bílkoviny.
Některé skupiny mají pro lidské zdraví významnější vliv, než jiné, jsou označovány jako „probiotické organismy“ (bakterie, převážně mléčného kvašení) neboli probiotika. Působí především jako mikrobiální bariéra proti patogenům produkováním látek (volných mastných kyselin s krátkým řetězcem, dekonjugovaných žlučových kyselin, lysolecitinu a mnoha dalších), které mají bakteriostatické a bakteriocidní účinky. Probiotické kultury se živí látkami, která souhrnně označujeme jako prebiotika. Jedná se o druhy sacharidů, které odolávají účinkům enzymového trávení a vstřebávání v horní části trávicího traktu, a do tlustého střeva se dostávají v prakticky nedotčeném stavu. Řadíme sem:
- Nestravitelné oligosacharidy - fruktooligosacharidy, galaktooligosacharidy, inulin, lactulosa.
- Polysacharidy - rezistentní škrob, pektiny, rozpustná hemicelulosa, rozpustná vláknina, guarová a konjaková guma.
Stravu je tedy potřeba přizpůsobit nejen potřebám vlastního metabolismu, ale i této mase mikroorganismů. V kurzech se proto učíme vytvářet na výukové hře ZOF takové jídelníčky, které splňují požadavky obou „entit“ - buněk fyzického těla i zástupců jednotlivých skupin střevní mikrobioty. Jejich symbióza je nesmírně důležitá, protože je-li diverzita mikrobioty v rovnováze, má schopnost pozitivně ovlivňovat celou řadu tělesných a následně i emočních pochodů. Jednotlivé druhy bakterií mají například schopnost ovlivňovat produkci některých endorfinů v mozku a řídit tak chuťové vjemy. Na základě toho se mění preference každého člověka ke konzumaci potravin – někomu více vyhovuje vyšší podíl sacharidů, jinému naopak bílkovin nebo tuků. Toto je potřeba zohledňovat u volby jednotlivých způsobů stravování, což skvěle podporuje koncepci celostního přístupu ke stravování, které je základem filozofie naší výuky.
Diverzita střevního biomu tak z nemalé části rozhoduje o tom, jaká konkrétní dieta bude danému člověku vyhovovat. Zájemci o studium u nás se naučí nejen upravovat poměry makroživin ve stravě, ale i pracovat s výběrem potravin vhodných pro jednotlivé skupiny mikroorganismů – zakysané mléčné výrobky, kvašená zelenina, kváskové pečivo, fermentované luštěniny či nápoje a mnohé další.
Lucie Němečková
Zdravým životním stylem se zabývám 12 let a přivedly mě k tomu chronické zdravotní problémy. Výživa se velmi rychle stala mým největším koníčkem a v poslední době také zaměstnáním. Dlouho jsem hledala kurz, který by mi přinesl další inspiraci, informace a možnost osobnostního rozvoje v této oblasti. Kurz Martina Jelínka Poradce pro výživu bez nejmenšího přehánění předčil veškerá má očekávání a to velmi širokým záběrem, profesionalitou, výborně zpracovanými materiály, ke kterým se ve své praxi vracím, i možností konzultací a dalšího rozvoje.
Romana Prokopová
Velice děkuji za skvělý online kurz Poradce pro výživu a suplementaci vedený Mgr. Martinem Jelínkem. Díky stovkám stránek materiálů, hodinám videí a více než 60 modelovým jídelníčkům jsem získala skutečně rozsáhlé znalosti z oblasti výživy a doplňků stravy. Velmi oceňuji, že Mgr. Jelínek k výživě přistupuje holisticky, vidí vzájemné souvislosti a učí je vnímat i své studenty. Seznámil nás se všemi možnými výživovými trendy, aniž by na kterémkoli z nich lpěl. Kurz mi dal skutečně relevantní a v praxi použitelné informace, jejichž znalosti jsem musela osvědčit v rámci závěrečného textu a seminární práce. Takže to není žádný víkendový rychlokurz, ale skutečné vzdělání, které vám pomůže se v oboru výživového poradenství reálně uplatnit.
Martina Sobotíková
Do kurzu jsem se nepřihlásila z důvodu, že bych se chtěla stát výživovým poradcem, ale proto, že se chci stravovat zdravě a vést k tomu i své děti. Informací o výživě, zdravém životním stylu apod. je všude kolem hodně. Někdy až příliš, že se v nich člověk ztrácí. V kurzu jsem všechny tyto podstatné informace k výživě našla krásně a přehledně dávkované v jednotlivých lekcích. Navíc se kurz věnuje i takovým tématům, kterými by mě jinak ani nenapadlo se zabývat. V tomhle směru mi kurz rozšířil obzory. Díky novým informacím jsem se také vyvedla z několika omylů ve stravování. Také podpora při studiu je velice nadstandardní. Jakékoli doplňující dotazy jsem mohla řešit on-line, případně na osobních setkáních s lektorem Martinem Jelínkem. Na každém setkání jsem se dověděla něco nového, někdy překvapivého, ale vždy obohacujícího. Děkuji.
