Kurzy ATAC

Úvod / Co se u nás studuje / Střevní mikrobiota

Střevní mikrobiota

Střevní mikrobiota

Střevní mikrobiota je specifický systém v lidském těle, který rozhoduje o kvalitě fungování celého organismu. Osídlování tlustého střeva mikroorganismy začíná až po narození, kdy první mikroorganismy dítě získává z vaginální a fekální flóry matky. Jedná se o anaerobní bakterie Enterobacter, Streptococcus a Staphylococcus, které metabolizují kyslík - po jeho spotřebování se (v průběhu prvního týdne života) vytvářejí podmínky pro růst anaerobních bakterií (Bacteroides), v následujících týdnech se vytváří prostředí s převahou (až 90 %) laktobacilů a bifidobakterií, které tvoří základ celé diverzity střevního biomu do dospělého života. Jedná se o přirozený proces vývoje, pro jehož realizaci je třeba splnit dvě základní podmínky:

  • Přirozený porod.
    Je zdrojem vaginální a fekální mikrobioty.
     
  • Kojení.
    Mateřské mléko je zdroj živin i pro tyto mikroorganismy. Zajímavé je, že u dětí kojených mateřským mlékem převažují ve střevech bakterie Bifidobacterium, pro děti s umělou výživou je typická složitější mikrobiota (Clostridia, Bacteroides, Bifidobacterie, Streptococci).

Děti rozené císařským řezem mají mikrobiotu ovlivněnou více okolním prostředím, anaerobními mikroorganismy jsou navíc osídlovány mnohem později (až o několik měsíců). Za zmínku ještě stojí fakt, že s rostoucím věkem se počet bakterií Bifidobacterium snižuje, až mizí (jsou nahrazovány koloniemi Lactobacillus, Enterococcus, Enterobacterium a Clostridium). Bylo zjištěno, že tato změna může vést k oslabení organismu, zvýšení patogenitytoxické zátěže, ke vzniku nádorů a k poruchám jaterních funkcí.

Po přechodu z kojení na pevnou stravu dochází ve střevech k výraznému nárůstu druhové pestrosti mikroorganismů, na konci druhého roku se složení stabilizuje a podobá se mikrobiotě dospělého člověka.

Druhové spektrum ve střevech se liší u každého jedince. Na jednom prostoru žijí a spolupracují organismy, které považujeme za zdraví prospěšné, i takové, které jsou (ve větším množství) potenciálně patogenní. Zajímavé je, že celkový počet těchto mikroorganismů přibližně odpovídá počtu buněk v lidském těle. Nejde ale jen o celkové množství, pro stabilitu celého systému je důležitá především druhová pestrost. Ukazuje se, že u jedinců konzumujících moderní stravu ve smyslu technologicky zpracovaných potravin s nedostatkem vlákniny se diverzita pohybuje v rozmezí 400 - 500 druhů, u lidí s převahou přirozených potravin může být i více než dvojnásobná. Tato pestrost naprosto zásadním způsobem rozhoduje o tom, jak se společenstvo bude chovat a tím ovlivňovat celý organismus.

Tyto střevní mikroorganismy plní celou řadu funkcí:
- Produkují některé vitamíny (B12, K),
- Fermentují nestrávené složky stravy (např. vlákninu),
- Mechanickými pohyby podporují střevní peristaltiku (pohyb tráveniny ve střevě),
- Ovlivňují vstřebávání vody (mají tak vliv na zahušťování stolice),
- Mají přímý vliv na formování imunitního systému,
- Kontrolují činnost patogenních mikroorganismů (zabraňují jejich přemnožení a rozvoji zánětů),
- Mají vliv na produkci hormonů a neurotransmiterů - toto ovlivňuje nejen náladu, ale je prokázaný i vztah ke stravování.

Vliv stravy na střevní mikrobiotu

Všechny mikroorganismy v trávicím traktu potřebují jíst. Bez externího přísunu živin mají tendence se pustit do sebe (= požírají se navzájem, nejvíce se to děje u hladovek a půstů) a vymírat. Je třeba tedy správně nakrmit nejen sebe sama, ale i tyto - pro kvalitu života nezbytné - mikroorganismy. Každá skupina mikroorganismů ve střevech má schopnost fermentovat jiné makrosložky ve stravě - některé jsou zaměřeny na jednotlivé druhy sacharidů (jednoduché, oligo- nebo polysacharidy), jiné na různé druhy vlákninytuky nebo bílkoviny.

Některé skupiny mají pro lidské zdraví významnější vliv, než jiné, jsou označovány jako „probiotické organismy“ (bakterie, převážně mléčného kvašení) neboli probiotika. Působí především jako mikrobiální bariéra proti patogenům produkováním látek (volných mastných kyselin s krátkým řetězcem, dekonjugovaných žlučových kyselin, lysolecitinu a mnoha dalších), které mají bakteriostatické a bakteriocidní účinky. Probiotické kultury se živí látkami, která souhrnně označujeme jako prebiotika. Jedná se o druhy sacharidů, které odolávají účinkům enzymového trávení a vstřebávání v horní části trávicího traktu, a do tlustého střeva se dostávají v prakticky nedotčeném stavu. Řadíme sem:
- Nestravitelné oligosacharidy - fruktooligosacharidy, galaktooligosacharidy, inulin, lactulosa.
- Polysacharidy - rezistentní škrob, pektiny, rozpustná hemicelulosa, rozpustná vláknina, guarová a konjaková guma.

Stravu je tedy potřeba přizpůsobit nejen potřebám vlastního metabolismu, ale i této mase mikroorganismů. V kurzech se proto učíme vytvářet na výukové hře ZOF takové jídelníčky, které splňují požadavky obou „entit“ - buněk fyzického těla i zástupců jednotlivých skupin střevní mikrobioty. Jejich symbióza je nesmírně důležitá, protože je-li diverzita mikrobioty v rovnováze, má schopnost pozitivně ovlivňovat celou řadu tělesných a následně i emočních pochodů. Jednotlivé druhy bakterií mají například schopnost ovlivňovat produkci některých endorfinů v mozku a řídit tak chuťové vjemy. Na základě toho se mění preference každého člověka ke konzumaci potravin – někomu více vyhovuje vyšší podíl sacharidů, jinému naopak bílkovin nebo tuků. Toto je potřeba zohledňovat u volby jednotlivých způsobů stravování, což skvěle podporuje koncepci celostního přístupu ke stravování, které je základem filozofie naší výuky.
Diverzita střevního biomu tak z nemalé části rozhoduje o tom, jaká konkrétní dieta bude danému člověku vyhovovat. Zájemci o studium u nás se naučí nejen upravovat poměry makroživin ve stravě, ale i pracovat s výběrem potravin vhodných pro jednotlivé skupiny mikroorganismů – zakysané mléčné výrobky, kvašená zelenina, kváskové pečivo, fermentované luštěniny či nápoje a mnohé další.

Co říkají o studiu naši absolventi

Ing. Petr Novotný

Podstatnou část života mě doprovází touha poznávat různorodé aspekty komplexního pohledu a vlivu rozličných faktorů na zdraví člověka. Ať již se jedná o vztah tělesného stavu a psychických i emocionálních vlivů či vlivu tělesného pohybu či výživy apod. Více než 20 let života s diagnózou Ulcerózní kolitidy, ke které se posléze připojila Celiakie mě přimělo se postupně na již jmenované faktory zaměřit. Právě s posledně zmíněným faktorem – a to výživou jsem měl mnoho let praktických zkušeností zažitých na svém vlastním těle či získaných od mého okolí. Věděl jsem, že umím naslouchat svému tělu a dát mu to, co aktuálně potřebuje, aniž bych potřeboval jakékoli léky, přesto jsem si nebyl vždy jistý, zda jdou moje úvahy a konání v dlouhodobém horizontu správným směrem. Po dlouhém zvažování a vyhodnocování jsem nabyl dojmu, že komplexnost takového přístupu pravděpodobně najdu a více zdokonalím v kurzu pana Mgr. Martina Jelínka. A to se také stalo. Kurz postihl opravdu široké spektrum pohledů a vlivů výživy na lidský organismus a byl současně perfektní informační branou do světa výživy. Ve světě plném dezinformací o výživě kurz dokázal argumentačně naplnit moje očekávání a současně ještě zlepšit můj zdravotní stav. To považuji za klíčové proto, že se mohu ve zdraví věnovat rodině, sportu i práci. Rozsah kurzu i časová náročnost jsou zvládnutelné i při dalších pracovních i mimopracovních aktivitách. Pozitivně mě překvapila rychlost odezvy na veškeré moje dotazy a následná postudijní péče či servis. Dnes mohu s klidným svědomím konstatovat, že nejen díky mým dlouholetým zkušenostem v oblasti zdraví, ale právě i díky tomuto kurzu, dokážu poradit nejen sám sobě, ale ostatním lidem. Určitě se těším na další spolupráci.

Jiří Šorm, DiS.

Kurz mě jednoznačně obohatil a posunul dál. Došlo na slova pana Jelínka a vše si takzvaně „sedlo“. Díky bohatým a vyváženě podaným informacím jsem získal větší odstup či nadhled, jak se v oblasti stravy a zdravého životního stylu lépe orientovat a tyto informace reálně využít pro sebe a své okolí.

Bc. Vojtěch Meier

Kurz Poradce pro výživu a suplemetaci jsem se rozhodl absolvovat především ze dvou důvodů. Prvním důvodem bylo to, že na dnešním trhu v oblasti výživy a nutričního poradenství panuje zmatek v podobě nepřeberného množství mnohdy nerelevantních informací a také výživoví poradci se rodí jako na běžícím páse. Z tohoto důvodu jsem si chtěl informace utřídit a srovnat tak, abych pozuměl daným souvislostem a vše si propojil do celku. Druhou věcí bylo účelně sjednotit mé stávající služby právě s vědomostmi v oblasti výživy a zdravého životního stylu. Kurz naprosto splnil mé očekávání, i když jeho studium bylo dosti náročné. V konečném důsledku byl tento krok vpřed tím správným. Potencionálním uchazečům vřele doporučuji toto studium.