Úvod / Vše o studiu / Aditiva v potravinách
Po dlouhá staletí člověk svoji stravu ochucuje, konzervuje a přibarvuje. Ani v současné době se výroba potravin bez drobných pomocníků neobejde, používají se proto přídatné látky neboli aditiva s cílem zlepšit nejen vzhled, ale také chuť a v neposlední řadě i trvanlivost. Faktem je, že pomáhají zboží lépe prodat, byť někdy jen díky tomu, že simulují vlastnosti, které ve skutečnosti potravina nemá.
Tyto látky se označují písmenem E a číselným kódem, toto značení je mezinárodně platné. Seznam aditiv je poměrně široký, standardně se rozdělují do několika základních kategorií:
Prodlužují trvanlivost potravin tím, že zabraňují oxidaci některých složek potravin, díky které může docházet i ke ztrátě vitamínů nebo ke vzniku toxických látek. Jsou široce používanými aditivy, najdeme nejčastěji v potravinách s vysokým obsahem tuků – oleje, masné výrobky, čokolády, burské oříšky, různé cereální výrobky aj. Rozdělují se do dvou skupin:
- První tvoří látky (některé kyseliny a jejich sloučeniny), které působí proti změnám barvy (např. v masných výrobcích). Patří sem např. kyselina askorbová (E300) a kyselina citronová (E330).
- Druhou skupinu antioxidantů tvoří látky, které zabraňují oxidaci v tucích a olejích (taková oxidace vede ke žluknutí, potraviny se pak stávají nepřitažlivé až nepoživatelné). Řadíme sem tokoferoly (E306-E309), aditiva s označením E 310-312, E320, E321 a lecitin (E322).
Tyto látky brání množení různých mikroorganismů, které jsou příčinou zkažení potravin. Nepřidávají se jen do konzervovaných potravin, ale prakticky do všech, které mají mít určitou trvanlivost (dny až roky).
Patří sem:
Vzhledem k tomu, že barva samotné potraviny hraje významnou roli při výběru a volbě u zákazníka, přidávají se do širokého spektra různých potravin.
Patří sem barviva:
Pomáhají stabilizovat směs tuků a bílkovin (např. v tavených sýrech), takové potraviny se pak lépe roztírají. Příkladem jsou fosforečnany (E339).
Tyto látky jsou mnohem sladivější než řepný cukr (sacharóza) a současně dodávají méně energie (používají se v mnohem menším množství při stejném sladivém efektu). Používají se z důvodu potřeby snížit energetickou hodnotu potravin, nebo cíleně do potravin pro diabetiky. Náhradní sladidla se přidávají do limonád a slazených nápojů, pro velmi malé děti jsou tyto nápoje ve větší míře nevhodné. Mezi náhradní sladidla patří např. acesulfam K (E950), aspartam (E951), sacharin (E954).
Jedná se o látky, které zvýrazňují již existující chuť nebo vůni potraviny. Nejčastěji diskutovanou látkou z této kategorie je glutaman sodný, používaný do polévek a masných pokrmů.
Patří sem látky, které pomáhají zvýšit viskozitu (hustotu) některých potravin (mléčné produkty, omáčky, polévky, zálivky aj). Patří sem:
Zvyšují objem potraviny, aniž by ovlivnily její energetickou hodnotu (např. v nízkokalorických potravinách, žvýkačkách). Příkladem může být mikrokrystalická celulóza (E460).
Emulgátory jsou látky, které umožňují smísit dvě navzájem nemísitelné kapaliny - např. při výrobě margarínů je třeba navzájem smísit (emulgovat) vodu a olej, tedy látky za normálních okolností nemísitelné.
Stabilizátory pak způsobí, že se vzniklá směs znovu nerozdělí. Tato aditiva nejčastěji najdeme v margarínech, pomazánkových tucích, majonézách apod.
Řadíme sem látky, jako např. kyseliny, zásady, soli a estery, nosiče a rozpouštědla, protispékavé látky, látky leštící aj.
V současné době je známo přes 3 800 těchto doplňkových látek. Je u nich diskutována zdravotní nezávadnost, protože u některých byly zjištěny různé nežádoucí účinky – alergické reakce, astmatické záchvaty, poruchy chování (častá je hyperaktivita u dětí), některé mohou mít karcinogenní účinky popř. nežádoucí účinky na reprodukci a vývoj plodu.
Pokud už hodnotíme vliv kterékoli přídatné látky na náš organismus, je třeba vzít v úvahu její množství a především vzájemné kombinace zastoupených, které je schopno vyvolat nežádoucí reakci. V každém případě nejde o přirozenou součást stravy, proto je vhodnější se mnohým z nich vyhýbat preferencí přirozených (průmyslově nezprocesovaných) potravin. Obzvlášť to platí pro děti, protože pro vyvíjející se organismus může mít chemická zátěž mnohem horší dopad.
Při hodnocení potenciální (ne)bezpečnosti aditiv můžeme vycházet mj. i ze způsobu jejich výroby a zdroje použitých surovin. Zdroje aditiv používaných v potravinářství:
1. Přídatné látky přírodního původu.
Jsou získávané z ovoce (pektin, anthokyany, kyselina citronová), zeleniny (karoteny), mořských řas (agar) a dalších přírodních surovin.
2. Přídatné látky identické s přírodními.
Vyrábí se synteticky nebo pomocí mikroorganismů (kyselina askorbová, kyselina citronová, tokoferoly, karoteny).
3. Přídatné látky získávané modifikací přírodních látek.
Např. sladidla (sorbitol), zahušťovadla (modifikované škroby), emulgátory (z jedlých olejů a organických kyselin).
4. Přídatné látky vyráběné synteticky.
Sladidla (sacharin), barviva (tartrazin) apod.
Existují i potraviny, u kterých legislativa zakazuje používání jakýchkoli aditiv. Patří mezi ně:
Mgr. Martin Jelínek
Veronika Tvrdá
V oblasti zdravého životního stylu a výživy jsem se amatérsky pohybovala několik let ještě předtím, než jsem objevila kurzy Mgr. Martina Jelínka. Oslovily mne především proto, že tento člověk nejenom učí nauce o zdraví, on sám tím žije a prochází si jednotlivými etapami svých kázání na vlastní kůži. Rovněž o tom svědčí několik zajímavých knih, psaných osobitým stylem jemu vlastním. Studium kurzů pana Jelínka doporučuji každému, kdo si chce osvojit základy racionálního stravování, kdo chce zlepšit kvalitu života svého, své rodiny i blízkého okolí. Každému, kdo má zájem nahlédnout pod pokličku záludnostem dnešní doby v tomto odvětví. Svým obsahem a provedením uspokojí jak začátečníka, tak i pokročilého a náročnějšího studenta. Díky kurzům Martina Jelínka se i já dnes mohu věnovat tomu, co mne baví a dává mi smysl. A to je pomáhání lidem.
Iva Klozová
Již delší dobu jsem se věnovala zdravému životnímu stylu na laické úrovni. Postupem času jsem se v tomto oboru chtěla dále vzdělávat a hledala jsem, jak a kde si doplnit znalosti z problematiky výživy. Na internetu je sice nepřeberné množství informací na toto téma a člověk se v tom utápí a neví, co je správné a co nikoliv. Až mě oslovily kurzy pana Jelínka ukončené certifikátem, neboť tomuto oboru bych se ráda věnovala profesionálně a pomáhala lidem, jak se cítiti zdravě a vychutnat si jídlo beze strachu zvýšení hmotnosti. Kurzy vedené panem Jelínkem jsou velice dobře koncipované, pomohly mi pochopit danou problematiku v poněkud jiném světle a v širších souvislostech. Drtivou většinu získaných znalostí jsem byla schopná převést do praxe. Kurzy jsou vedeny velice prakticky a funkčně, oceňuji také možnost individuálního tempa studia. Velice mě zaujala práce s tvořením jídelníčku a velice se mi líbil přehledný rozbor potravin rozdělený do jednotlivých skupin, který mi pomohl si ujasnit, jak by měla vypadat pestrá strava a z jakých potravin by se měl skládat celkový jídelníček, jaká pravidla by se měly dodržet a jaké parametry živin z makroživin a mikroživin by měla obsahovat vyvážená pestrá strava. Děkuji také velice za vstřícnost a pomoc pana magistra Jelínka, když jsem nějaké téma nepochopila a za šanci pomoci i ostatním lidem v cestě za zdravějším životním stylem. Všechny mnou absolvované kurzy bych určitě vřele doporučila.
Ing. Kateřina Šviráková
Kurz Poradce pro výživu je jedním slovem fenomenální. Obsah a celková podoba studijní formy je vybrána naprosto dokonale. Každý den mám možnost lekce otevřít a přečíst si co potřebuji a to i po skončení kurzů. Nemusím si nikde nic ukládat a stahovat. Drtivá většina témat je „každodenním chlebem“ a informace v lekcích vždy postačí k orientaci a pochopení. Forma výkladu je zvolena tak důmyslně, že si přijde na své každý - jak úplný začátečník, tak pokročilejší student. Upřímně obdivuji schopnost Martina Jelínka vyselektovat ty nejdůležitější věci z poměrně složitého tématu a v čtivé, pochopitelné formě je předat s tím, že lekce málokdy přesáhne pár stránek. Úžasná studijní pomůcka jsou přiložené dotazy k jednotlivým lekcím, které fantasticky doplní informace, znalosti a pochopení celého tématu. Jako třešničkou na dortu hodnotím audio nahrávky, které můžu poslouchat při sportu či jízdě autem, která se rázem změní v oblíbenou činnost. Vzdělávací systém Martina Jelínka mi dal naprosto nejvíc z mnoha již absolvovaných kurzů a škol. Nedá se s ničím srovnat. Systém je jedinečný a nesmírně užitečný. Moc bych si přála, aby seznam kurzů byl nevyčerpatelný . Navíc i osobní přístup, tak zaneprázdněného člověka jako je autor všech lahůdek v podobě kurzů, je naprosto výjimečný. S čistým svědomím mohu říct, že mi Martin Jelínek změnil život a tento a vlastně všechny již absolvované kurzy mě posunuly na mé cestě někam, o čem jsem ani nesnila.
