Vitamin C

Hezký den,
chtěla bych se zeptat na Váš názor na doplňky stravy: vitamíny a minerály.
Myslím, že nedokážu pohlídat jejich každodenní příjem nad 100% v rámci stravy, je proto podle Vás vhodnou volbou některé základní vitamíny a minerály doplňovat? Např.: Vitamín C, B12, jód (v podobě aronie), Omega-3 a magnezium?

Děkuji :)

Pokud bude vaše strava vykazovat základní charakteristiky pestrosti, budete preferovat přirozené, tedy průmyslově nezprocesované potraviny, a současně nebudete experimentovat s redukčními dietami ve výrazném energetickém mínusu, neměla byste mít problém se zajištěním základních dávek mikroživin. Obecně platí, že s rostoucí stresovou a fyzickou zátěží roste i potřeba vyššího příjmu těchto látek, v takových situacích pak podpůrná suplementace svůj smysl má.

Dobrý den,
ráda bych Vás poprosila o názor na úryvek textu MUDr. Jana Pláteníka.:
Dietní suplementace antioxidanty je jednoznačně prospěšná jen v případě předchozího deficitu, jinak je buď neúčinná, anebo dokonce škodí. Recentní mimořádně rozsáhlá metaanalý- za celkové mortality v 68 studiích s podáváním antioxidačních potravních doplňků (232 606 účastníků, 385 publikací) dospěla k závěru, že karoten, vitamin A a vitamin E mortalitu signifikantně zvyšují, zatímco vitamin C a selen na ni nemají vliv //// Jsem z toho zmatená, doplňky užívám a trochu mě vyděsila ta úmrtnost ( deficitem myslím netrpím).
Děkuji

Tento názor podpořený citovanou studií je poměrně kvalitním důkazem toho, že konzumace izolovaných forem antioxidantů nemá na naše zdraví nijak velký pozitivní vliv. Důvodem je jejich izolovanost, ze které plyne prooxidační efekt, který má za následek zvýšenou produkci volných radikálů. U doplňků stravy je tak vhodné preferovat směsi, vždy přírodního původu (extrakty apod.).

Dobrý den pane Jelínku,
chtěla bych se zeptat, jak se díváte na problematiku vit.C a jejich různých forem a velikosti dávek. Zda je pro tělo lepší suplementovat třikrát denně menší množství (3×50mg), nebo stačí jednou denně 500mg z tablety s postupným uvolňováním. A dále by mě zajímalo, jak se díváte na výrobu kyseliny askorbové z kukuřice jako hlavního zdroje tohoto procesu výroby umělého vitamínu. Zda se zde může nějak negativně projevit to, že většina pěstované kukuřice není GMO Free a je extrémně zatížena pesticidy.
Děkuji za odpověď.

U látek rozpustných ve vodě obecně platí, že je výhodnější je přijímat v menších dávkách a opakovaně. Jejich aktuálně přijímaný přebytek je organismem vylučován, vyšší koncentrace se vyplácí většinou jen v rámci terapeutického přístupu. Systém postupného uvolňování má svůj smysl, určitě bych se k takovým doplňkům nestavěl zády. Syntetická výroba vitamínů je diskutabilní na mnoha úrovních - od původu použité suroviny až po potenciál vyrobené látky se v organismu "rozumně" metabolizovat. Protože je ale cena takto vyráběných látek mnohanásobně nižší, než jejich izolace či standardizace z přírodních zdrojů, je velmi obtížné hledat alternativy. Jako výhodné se například jeví použití syntetické látky v kombinaci s extrakty z vybraných rostlin, kde vazba vitamínu na fytochemické látky výrazně zvyšuje využitelnost celé směsi.

Dobry den,
mohu znát Váš nazor na suplementovani vitaminu C formou infuze?
Predem dekuji

Tato metodika patří do terapeutické sféry, o její vhodnosti vždy rozhoduje lékař. S nitrožilním podávání vitamínu C se v posledních letech experimentuje u léčby některých chorob, jako jsou poruchy imunitního systému či zhoubná onemocnění. V daných situacích taková léčba může mít opodstatnění, protože tak vysoké koncentrace vitamínu C není možné tělu dodat jinou cestou.

Dobrý den, pane Jelínku.
Zajímal by mě Váš názor na lipozomální formu vitamínu C. Opravdu zajišťuje nejúčinnější perorální vstřebávání tohoto vitamínu?
Děkuji za odpověď.

Lipozom je velmi malá kulička tvořená dvěma vrstvami fosfolipidu (vyrábí se z lecitinu), uvnitř které se nachází aktivní látka (vitamín, minerál...). V této formě prochází suplement žaludkem neovlivněn jeho agresívním prostředím a vstřebává se v tenkém střevě. Lipozomální technologie proto umožňuje podstatně vyšší úroveň vstřebávání látky a její transport do buněk, v tomto směru je vysoce účinná.
Lipozomy se pyšní vysokou mírou využitelnosti a z ní plynoucích výhod i nevýhod. S ohledem na vysokou míru biologické využitelnosti aktivních látek vázaných na lipozomální technologii je rozumná určitá opatrnost při dávkování, teoreticky může hrozit při nevhodné manipulaci riziko předávkování = snažte se dodržovat dávkování doporučené výrobcem, které zbytečně nepřekračujte (více nemusí znamenat lépe).

Dobrý den,
všimla jsem si, že pečivo, které se prodává v řetězcích, má ve svém složení uveden vitamín C. Zajímalo by mne, z jakého důvodu se tak děje a zda se tento z mého pohledu nešvar týká pečiva obecně.
Děkuji předem za odpověď.

Při průmyslové výrobě pečiva se vitamín C (kyselina askorbová) skutečně používá, a to hned z několika důvodů:

1. Prvním je její schopnost urychlovat proces zrání mouky.
Po rozemletí zrn na mouku se startují enzymatické reakce štěpící škroby na cukry, tento proces nějakou dobu trvá. Díky vitamínu C je možné mouku pro výrobu těsta použít dříve.

2. Vitamín C je silný antioxidant, pomáhá tak prodlužovat trvanlivost skladované mouky.

3. Při kontaktu s kyslíkem (při hnětení těsta) dochází k oxidaci vitamínu C. Takto vzniklé látky mají schopnost zpevnit strukturu těsta a zabránit jeho překynutí - pokud těsto překyne, dojde k oslabení struktury stěny a při kynutí tak unikají bublinky plynu vzniklé fermentací. Ve výsledku by došlo k výraznému zmenšení objemu pečiva (nebylo by tak nadýchané, což je faktor, kvůli kterému si pečivo kupuje naprostá většina lidí).

Je otázkou do diskuze, zda se jedná o nešvar, protože vitamín C se při pečení rozkládá (jeho bod rozpadu je kolem 170 °C), takže v konzumovaném pečivu v podstatě žádná kyselina askorbová už není (z tohoto důvodu výrobci pečiva ani nemusí obsah této látky uvádět na etiketě produktu).

Dobrý den, pane Jelínku,
měla bych dotaz ohledně dávkování vitamínu C. Dostal se mi do rukou práškový vitamín C Camu Camu - 100% bio prášek, je zde uvedeno dávkování 5g/den (tedy jedna čaj. lžička). Toto množství je však mnohonásobně vyšší než uvádíte (80mg/den případně pak 200mg/den)
Takto vysokého dávkování jsem se všimla i u jiného výrobce Camu Camu tak nevím co si o tom myslet.
Děkuji.

Uváděných 80 mg je doporučená denní dávka (= referenční hodnota příjmu) pro zprůměrovaného dospělého jedince v ČR, 200 mg pak standardně uváděné nárazově přijaté množství, které se dle některých výzkumů dokáže v těle vstřebat, aniž by došlo ke zbytečnému vylučování (jako látky rozpustné ve vodě). Neznamená to ale, že se jedná o dávky optimální, u každé látky existuje silně odlišné rozpětí doporučovaného příjmu, vitamín C je zářným příkladem tohoto "extrému" (jeho terapeutická dávka se uvádí od 1000 mg za den).

Dobrý den,
v článku je uvedeno, že DDD všech nebo většiny vitamínů je stanoveno na základě vědeckého zkoumání. Před nějakou dobou jsem četl knihu o vitaminu C, kde bylo uvedeno a velmi rozumně fakticky podloženo, že běžně uváděné DDD vitamínu C v našich oblastech - 60-120 mg. je nedostačující. Údajně by mělo být několikanásobně vyšší a to jen v případě zdravého jedince. V případě nemoci, stresu, špatné stravy ještě více. I toto je prý již věděcky doloženo. Proč tedy hodnoty DDD stále lpí na 60-120 mg?
Děkuji.

Součástí pravidel pro stanovení DDD (RI) je i snaha o nastavení takové výše dané látky, u které je co nejvyšší pravděpodobnost, že nebude mít negativní vliv na jednotlivé skupiny populace, současně je třeba zohledňovat i reálnou možnost zajistit takové množství v každodenní stravě. Na DDD proto nikdy nenahlížejte jako na dávky optimální, de facto ani pojem "doporučená" není správně vypovídající (proto bylo označení DDD nahrazeno za RI). Každá země si hodnoty upravuje na záladě vlastního uvážení, např. USA mají u vit. C 180 mg (jsou nejvyspělejší zemí s velmi dobrou dostupností kvalitních potravin, průměrná hmotnost jedince je tam vyšší než v Evropě či Asii, což je také jeden z faktorů, který hraje roli).