Powered by Smartsupp
Kurzy ATAC

Poradna

Vybrané dotazy z on-line poradny, která je nedílnou součástí námi pořádaných kurzů.

Střevní mikrobiom

Střevní mikrobiom je komplexní ekosystém tvořený biliony mikroorganismů, včetně bakterií, virů, houb a parazitů, které žijí v našem trávicím systému, především v tlustém střevě. Tyto mikroorganismy hrají klíčovou roli v mnoha aspektech našeho zdraví, včetně trávení potravy, výroby vitamínů, regulace imunitního systému a ochrany před patogeny. Střevní mikrobiom je také spojen s různými chorobami, včetně obezity, diabetes mellitus 2. typu, kardiovaskulárních chorob a některých typů rakoviny.

Výživa má zásadní vliv na složení a funkci střevního mikrobiomu. Strava bohatá na vlákninu, ovoce, zeleninu a celozrnné produkty podporuje růst prospěšných bakterií a může přispět k prevenci a léčení mnoha chorob. Naopak strava bohatá na tuky, cukry a zpracované potraviny může vést k nerovnováze střevního mikrobiomu, což může zvýšit riziko vývoje chronických chorob.

Dobrý den,

"Suplementy sice mají schopnost zajistit jejich přísun skrze kyselé prostředí žaludku, obsahují ale vysoké koncentrace monokultur, výsledkem je pak nerovnováha střevního biomu v její diverzitě."
Zajímě mě, zda někteří výrobci na toto hledí a snaží se o nižší koncentrace a větší rozmanitost? Nebo je to problém všech probiotik obecně v kapslích? A zároveň, zda tedy z této logiky je na místě po probiotikách v kapslích sáhnout pouze po léčbě ATB a v případě potíží s trávením a ne jen tak? Případně, setkávám se často s užíváním probiotik při ekzému, nejsem ale z toho, co píšete si jistá, zda je to dobrý nápad, pokud je ekzém otázka hlavně narušení mikrobiomu?

Vývoj suplementů jde neustále vpřed, výrobci probiotik samozřejmě nezůtávají pozadu. V dnešní době je už standardem cílit na širší spektrum kmenů/rodů/druhů, ani to ale není "dokonalé", protože:
1. Z pohledu diverzity hodnoty 5-10 zastoupených kmenů, se kterými dnes výrobci pracují, nic neřeší,
2. Tento trend neodpovídá individuálním potřebám metabolismu jedince.
Pokud bychom ale pracovali se zprůměrovaným jedincem západní společnosti, jehož diverzita střevní mikrobioty není úplně ukázková, tak pořád má smysl s probiotiky v suplementaci pracovat, u zdravého jedince vždy bude přínosem. V případě snahy o podporu řešení některých zdravotních potíží ale riskujete, protože použitý druh mikroorganismu nemusí odpovídat potřebám dané situace a stav naopak zhoršit.
Začínají se postupně objevovat společnosti, které k analýze střevní mikrobioty nabízí i probiotika na míru - tady jsem přesvědčen, že je to směr budoucnosti, má smysl tuto oblast průběžně sledovat.

Dobrý den, pane Jelínek,
co si myslíte o vyšetření střevního mikrobiomu, které nabízí různé kliniky a laboratoře? Doporučíte nějakou laboratoř, máte zkušenost? Dále se chci zeptat, pokud se člověk stravuje zdravě, hýbe se, nekouří, nepije, jaké by jste konkrétně doporučil Lactobacily, probiotika..?
Děkuji za odpověd.

Analýza mikrobioty svůj smysl má, protože poskytne informace, ke kterým se jiným způsobem nedostanete. Je potřeba mít na mysli, že analytické metody se neustále vyvíjí, do budoucna budou poskytovat mnohem přesnější informace, to platí i o jejich interpretaci. Určitou nevýhodou je cena vyšetření, u nových technologií je to ale běžné. Pokud hledáte vhodnou laboratoř, vybírejte vždy na základě toho, co za požadované finance nabízí, tzn. jaké informace poskytne a především s jakou mírou vztahu k vaší individualitě.
V případě suplementace probiotiky je to jednoduché - trh se velmi rychle vyvíjí, trendy směřují buď k co nejširšímu počtu kmenů obsažených v každé dávce, nebo naopak k zastoupení menšího počtu specifických zástupců s cílem ovlivnit konkrétní metabolické pochody. Záleží tedy na tom, kam cílíte. Obecně ale platí, že neprohloupíte, když budete preventivně užívat přípravky s širším spektrem Lactobacilů.

Dobrý den, pane magistře, zajímalo by mne, jak ovlivňují střevní makrobiotu alkoholové cukry, např. xylitol. Prospívají ji, nebo naopak škodí? Nebo jsou neutrální? Předem děkuji za odpověď.

Ptáte se na typickou situaci, kdy je třeba rozlišovat, zda se jedná o zdravého jedince či nikoli.
Obecně platí, že polyoly jsou fermentovány střevní mikrobiotou. Tato informace nám říká, že u zdravého jedince je toto v pořádku, protože se zvyšuje aktivita mikrobiomu se všemi jejími důsledky.
Naopak nejčastěji prezentovaným příkladem, kdy se doporučuje alkoholové cukry z jídelníčku vyřadit, je syndrom dráždivého tračníku, který je spojován s tzv. FODMAP dietou. V takovém případě střevní dysbioza způsobí zvýšenou plynatost a nadýmání jako důsledek neschopnosti kvalitně zpracovat některé formy sacharidů, což vede k celé řadě velmi nepříjemných projevů (bolesti, křeče...).

Dobrý den pane Jelínku.
Nevím kam svůj dotaz úplně přesně zasadit, ale zde mi to připadá nejvhodnější. Chci se zeptat, když někdo podstoupí kolonoskopii, tedy vyšetření tlustého střeva a předtím proceduru na vyčištění střev za použití k tomu určených přípravků, dochází tímto procesem odstranění větší části střevního mikrobiomu jako například při léčbě antibiotiky nebo je tento proces méně "drastický". A k tomu navazující otázka. Pokud touto očistou střev dochází ke ztrátě střevního mikrobiomu, jak nejlépe, pomocí stravy, šetrně obnovit diverzitu tohoto prostředí (je nutné používat i doplňky výživy - probiotika, prebiotika, synbiotika)? Tedy jaké potraviny po tomto vyšetření byste doporučil nejlépe konzumovat? Děkuji za Vaši odpověď a rady.

Kolonoskopie případně klystýry vždy zasáhnou do funkce střevní mikrobioty. Jejich dopad ale není tak fatální, jako u užívání antibiotik, výjimkou jsou pouze dlouhodobě (opakovaně) prováděné výplachy střev. Obnova diverzity ve střevech probíhá podstatně rychleji, než po antibiotických kúrách, není proto nezbytně nutné použití podpůrných preparátů, na stranu druhou jejich volba není kontraproduktivní. V případě úpravy stravy jsou nejdůležitější:
1. Pestrost ve volbě potravin s převahou rostlinných potravin,
2. Kvalita použitých potravin (= vyhýbání se průmyslově zprocesovaným výrobkům),
3. Dostatek vlákniny,
4. Preference fermentovaných potravin.

Na dotazy odpovídá

Mgr. Martin Jelínek
lektor kurzů

Výživový poradce, autor sedmi úspěšných knih. Zakladatel vzdělávací společnosti ATAC pořádající kurzy, které spojují moudra východních filozofií s poznatky moderní vědy. Jeho cílem je předávat celostní poznání v oblasti výživy a zdraví všem skupinám populace. Vede kurzy výživového poradenství on-line, podílel se na pořadu České televize Pod pokličkou, je autorem výukového systému ZOF.

Více o Martinu Jelínkovi