Štítná žláza

Dobrý den,
jaký zdravotní problém může vzniknout, když příštitná tělíska produkují nadměrné množství vápníku?
Děkuji

Příštitná tělíska neprodukují vápník, ale parathormon, který zvyšuje hladinu vápníku v krvi. V takové situaci vzniká hyperparathreóza, která vede k nadměrnému zvýšení hladiny vápníku v krvi (hyperkalcémii), současně se snižuje hladina fosfátů (tzv. hypofosfatémie). Hyperparatyreóza postihuje především kosti (vzniká osteodystrofie) a ledviny (dochází ke vzniku kamenů).

Dobrý den,
když má dítě poruchu štítné žlázy, je třeba mu dodávat vitamín B2?
Děkuji.

Porucha funkce štítné žlázy může mít vliv na metabolismus a vstřebávání živin včetně vitamínu B2. Pokud je u dítě diagnostikován nedostatek tohoto vitamínu, může být doporučeno jeho dodávání, o tom by ale měl rozhodnout ošetřující lékař na základě konkrétního stavu dítěte.

Dobrý den, pane Jelínku,
píšete, že dysfunkce štítné žlázy může ženám znesnadnit redukci tuku. Jak to funguje? Platí to i u dlouhodobě léčených a stabilizovaných žen? Osobně se léčím se štítnou žlázou už 20 let a vždy jsem měla opačný problém a to cokoli nabrat. Mohl byste trošku nastínit rámcově, jak se s takovými klienty pracuje?
Děkuji moc za odpověď, krásný den.

Šítná žláza produkuje hormony, které zásadním způsobem ovlivňují chování metabolismu. Zjednodušeně řečeno ve vztahu k tělesné hmotnosti buď zrychlují metabolismus, což vede k úbytku tukových zásob, nebo naopak metabolické pochody zpomalují, takže dochází k ukládání energie do tukových rezerv. Záleží tedy na tom, jaká dysfunkce je diagnostikována (hyperfunkce vs. hypofunkce). Štítná žláza reaguje na kvalitu stravy, i když samozřejmě v medicínském slova smyslu nemá léčivý vliv. V situaci hypofunkce je možné pomocí úprav jídelníčku funkci tohoto orgánu v jeho aktivitě (= produkci některých hormonálních látek) podpořit. Toto má omezený dopad, i přesto ale má smysl se o to snažit. Obnáší to:
- zvýšení příjmu jódu, selenu a zinku,
- snížení příjmu cukrů,
- mírné zvýšení podílu bílkovin,
- snížení příjmu tuků na minimum.
Počítejte s tím, že při medikaci bude dopad stravy o to menší, protože štítná žláza je řízena hormonální substitucí.

Dobrý den,
zajímá mě, jaký máte pohled na lepek a autoimunitní onemocnění. Setkala jsem se mnohokrát s tvrzeními, že onemocnění např. štítné žlázy je spojeno s nesnášenlivostí k lepku.

Lepek nejenom může být, v praxi i bývá příčinou vzniku různých chorob. Není ale úplně šťastné takové situace paušalizovat, vzniká pak dojem, že lepek je příčinou všeho zla, což pak jedince vede k ne úplně ideálním manipulacím se stravou.
Aby mohl ve vztahu ke konzumaci lepku vzniknout zdravotní problém, je třeba naplnit spektrum určitých podmínek (soubor genetických a epigenetických faktorů), které u individuality nejsou predikovatelné. Většina populace je na příjem zdrojů lepku adaptovaná a tato bílkovina jim nezpůsobuje žádné problémy. Zbytek má "smůlu" a je jen otázkou individuality, jaký orgán či systém v těle bude reagovat odklonem od rovnováhy (u poruch funkce štítnice např. víme, že u celiaků častěji vzniká Hashimotova thyreoiditida).
Obecně ale platí, že:
1. Příjem lepku u zdravého jedince by neměl vyvolávat žádné potíže,
2. Je výhodnější preferovat fermentované zdroje lepku (snadněji se tráví a jsou menší zátěží i pro imunitu),
3. Zdravotní komplikace nevyvolává lepek samotný, ale v kombinaci s dalšími složkami ve stravě - i toto je individuální, nejčastěji se ale prezentuje dlouhodobý přebytek cukru, převaha ultrazprocesovaných potravin v jídelníčku a vliv některých aditiv v potravinách. V celkovém součtu jsou tyto faktory natolik velkou zátěží pro imunitní systém, že vedou ke vzniku autoimunitních reakcí.

Dobrý den,
mám dlouhodobě po dvou porodech štítnou žlázu "na hraně". Léky mi ale zatím lékař nepředepsal. Vadí v tomto případě pokud bych pravidelně pojídala Pickles ze zelí nebo kedlubny? Také si často podusím pár minut v parním hrnci brokolici. Snižují tyto úpravy jako fermentace nebo podušení obsah strumigenů v brukvovité zelenině?
V případě pak semínek, ořechů, obilovin a luštěnin pokud je vždy namočím měla bych tím negativní dopad antinutričních látek také eliminovat? Trošku mě zarazila Vaše odpověď viz dotaz níže ohledně veganství a špatné štítné žlázy, kdy v podstatě pouze rostlinnou stravu nedoporučujete. Přitom pokud budu dodržovat zásady jako namáčení, fermentace, klíčení, měla jsem za to, že tím mohu negativní látky v těchto potravinách podstatně eliminovat.
Děkuji za odpověď.

Tepelné úpravy včetně namáčení a fermentace snižují množství antinutričních látek, v případě strumigenů ale nijak zásadně, dokonce kysané zelí obsahuje těchto složek vcelku zbytečně vysoké množství. Veganská strava obsahuje nejvyšší podíl antinutričních faktorů ve stravě ze všech stravovacích režimů, není tak vhodná pro jedince, kteří mají genetické predispozice k poruchám funkce štítnice. V praxi to znamená, že je v takových situacích potřeba o to důkladněji dbát na dodržování všech dostupných pravidel, které v rámci úprav stravování zlepší stravitelnost rostlinných potravin a současně sníží podíl antinutričních látek.
Obecně platí, že je vhodné se ne přímo vyhýbat těmto "inkriminovaným" potravinám, ale především mít jejich příjem pod kontrolou (= jejich občasná konzumace v přiměřeném množství ničemu neublíží). Toto je podmíněno snahou o zajištění dostatečného příjmu látek, které funkci štítné žlázy podporují (jód, zinek, selen, antioxidanty, dostatek bílkovin...).