Rezistentní škrob

Dobrý den, pane Jelínku,
používám na zahuštění tapiokový škrob nebo synovi dělám puding s tapiokových perel, s tím, že je to škrob prospěšný pro střeva. Na internetu píšou že obsahuje rezistentní škrob a někde že neobsahuje z důvodu zpracování. Je tedy vhodnější používat bramborový škrob, když budu chtít podporovat střevní bakterie? A je pravda, že když uvaříme ovesné vločky, rýží nebo brambory a necháme vychladnout a budeme konzumovat za studena zvýší se tak příjem rezistentního škrob? Aplikace ZOF mi to nespočítá je tedy jistější používat bramborový škrob nebo šťávu ze syrových brambor?
Děkuji za odpověď

Tapiokový škrob obsahuje minimum rezistentního škrobu z důvodu technologického zpracování suroviny. Pokud cílíte na prebiotický vliv stravy, použijte buď škrob bramborový (úplně nejvýhodnější je lisovaná bramborová šťáva), nebo zaměřte pozornost na komplexnost ve volbě potravin bohatých na vlákninu.
Tepelná úprava mění strukturu škrobu, po zchlazení potraviny je obsah rezistentního škrobu vždy vyšší. V tomto směru je tak výhodnější konzumovat tepelně upravené potraviny za studena, v praxi se toto pravidlo ale uplatňuje velmi sporadicky. Z toho důvodu jsme funkci počítání rezistentního škrobu ve vztahu k tepelným úpravám stravy do aplikace ZOF ani nazadávali, nemá širší praktické uplatnění.

Dobrý den,
prosím o objasnění pojmu rezistentní škrob – narazila jsem na něj v článku o vláknině. Jaká je jeho role a jaký je jeho vztah k vláknině?
Děkuji

Rezistentní škroby jsou takové, které odolávají procesu trávení. Chovají se v podstatě podobně, jako rozpustná vláknina - podléhají procesu fermentace ze strany aktivity střevního mikrobiomu v tlustém střevě. Výsledkem tohoto procesu je tvorba tzv. mastných kyselin s krátkým řetězcem, které jsou důležitým zdrojem energie pro buňky tvořící výstelku tlustého střeva. Mimo jiné mají rezistentní škroby i jiné (zdraví prospěšné) účinky, mezi nejdůležitější patří schopnost podporovat zvyšování citlivosti buněk na inzulín (velmi důležité pro diabetiky).
Existuje několik druhů rezistentních škrobů, nachází se v obilovinách, luštěninách, semench, hlízách (brambory, batáty) či ovoci (nezralé banány - procesem zrání se tyto rezistentní škroby mění na stravitelné).

Dobrý den,
ráda bych se doptala na rezistentní škroby, konkrétně na ten typ, který vzniká po uvaření a následném ochlazení rýže/brambor. Pokud bych chtěla navýšit příjem těchto polysacharidů pro zvýšení příjmu prebiotik, bylo by vhodné nechat brambory a rýži před konzumací nechat vychladnout a poté ohřát? Pokud nebudu chtít jíst přílohu studenou...
Děkuji za odpověď.

Tento typ rezistentního škrobu nevzniká po uvaření, on se už v potravině nachází - teplem se jeho struktura mění na stravitelnou pro lidský trávicí trakt, po ochlazení potraviny se ale strukturálně mění znovu na nestravitelnou formu, která funguje jako prebiotikum pro střevní mikroorganismy. Pokud tuto formu retrográdního škrobu chcete využít jako prebiotikum, je nutné potravinu konzumovat buď syrovou, nebo po tepelné úpravě nechat zchládnout a jíst studenou.

Dobrý den,
prosím o objasnění pojmu rezistentní škrob – narazila jsem na něj v článku o vláknině. Jaká je jeho role a jaký je jeho vztah k vláknině?
Děkuji

Rezistentní škroby jsou takové, které odolávají procesu trávení. Chovají se v podstatě podobně, jako rozpustná vláknina - podléhají procesu fermentace ze strany aktivity střevního mikrobiomu v tlustém střevě. Výsledkem tohoto procesu je tvorba tzv. mastných kyselin s krátkým řetězcem, které jsou důležitým zdrojem energie pro buňky tvořící výstelku tlustého střeva. Mimo jiné mají rezistentní škroby i jiné (zdraví prospěšné) účinky, mezi nejdůležitější patří schopnost podporovat zvyšování citlivosti buněk na inzulín (velmi důležité pro diabetiky).
Existuje několik druhů rezistentních škrobů, nachází se v obilovinách, luštěninách, semench, hlízách (brambory, batáty) či ovoci (nezralé banány - procesem zrání se tyto rezistentní škroby mění na stravitelné).