Minerální látky

Dobrý večer pane Jelínku,
1. Dost často se setkávám s názorem, že dnešní potraviny neobsahují potrebné vitamíny a minerály, a to kvůli zneč. živ. prostředí a způsobu pěstování. Jak to prosím vidíte vy?
2. Doporučujete v zimním období D3 s K2 pro všechny věkové kategorie?
Děkuji

1. Potraviny, které jsme schopni označit za "kvalitní", tedy takové, které neprošly většími průmyslovými úpravami, budou vždycky nutričně kvalitní, tzn. budou obsahovat určitá množství mikroživin. Jejich množství se ale bude odvíjet od způsobu pěstování/chovu a následného zpracování suroviny. S ohledem na individuální požadavky každého jedince je ale samozřejmě otázkou do debaty, zda jejich množství bude dostačující či se vyplatí některé látky doplňovat suplementací.

2. I toto je otázkou individuality, plošné doporučování čehokoli nikdy není řešením. I v zimních měsících je možné stravou dodat dostatek vitamínu D a současně rozumně nastavená koncepce jídelníčku má potenciál podpořit aktivitu střevní mikrobioty k dostatečné produkci vitamínu K. Není tak nezbytně nutné preventivně tyto látky užívat, byť většina populace nikdy nevykáže schopnost upravit svoje stravování tak, aby bylo nutričně vše v pořádku.

Dobrý den,
ráda bych se zeptala, která forma doplňku hořčíku se Vám zdá jako nejvhodnější - pro dospělého člověka. Zda shledáváte nějaký zásadní rozdíl v efektu užívání tablet, nebo např. rozpustné sáčky v ústech a zda je důležité konkrétní formy užívat k jídlu, nebo ne.
Předem děkuji za odpověď a přeji hezký den.

To je otázka do složitější debaty, protože o efektivitě podpůrné suplementace rozhoduje hned několik faktorů a je obtížné rozhodnout, který z nich má větší váhu. V základu se řeší to, v jaké formě se hořčík v doplňku nachází. Trh nabízí z organických forem malát, citrát, bisglycinát, laktát, treonát, laurát apod., z anorganických např. oxid hořečnatý, uhličitan hořečnatý nebo síran hořečnatý. Obecně platí, že organické formy se lépe vstřebávají, proto se argumentace vede v jejich prospěch.
Jiným kritériem pro volbu může být obsah elementárního hořčíku v jedné dávce. Jeho množství je v průměru výrazně vyšší u anorganických forem, které se ale pyšní (obecně prezentovanou) nižší vstřebatelností (v rozdílu až jednoho řádu). Toto se ale stává diskutabilní v situaci, kdy výrobce doplňku s obsahem anorganické formy (která je výrazně levnější) přidá k hořčíku vybrané rostlinné materiály (extrakty, koncentráty), kde přítomnost fytochemických látek (tedy organického zdroje) má potenciál navyšovat biologickou dostupnost hořčíku v těle. A právě v tomto okamžiku vzniká výzva, kterým směrem se vydat - zda farmakologicky ověřenou cestou měřitelného výsledku, nebo naopak respektovat holistický řád přírody a neřešit jednosměrný pohled.
Mě osobně je bližší synergie přírodních zákonitostí, odpovědět si tady ale musí každý sám.

Dobrý den,
rozumím správně, že je to pouze kyselina fytová v ořechách a semenech, která na sebe váže minerální látky a snižuje tak jejich biologickou využitelnost.? Nebo toto vázání dělají i inhibitory enzymů?

Inhibitory enzymů fungují tak, že blokují aktivitu enzymů. Nejvýznamnějším ve vztahu k antinutričním látkám jsou inhibitory trypsinu, jehož úkolem je štěpit bílkoviny. Sekundárním projevem je pak neschopnost organismu využívat minerální látky vázané na bílkoviny. Největší koncentrace inhibitorů trypsinu je v sójových bobech.

Dobrý den,
chtěla bych se prosím zeptat jak moc se máčením sníží obsah minerálních látek např. z mandlí? Neboť to je vlastně princip výroby mandl.mléka, že se všechny cenné látky vymáčí do vody, tj mléka. Děkuji

Mandle jsou jedním z nejbohatších zdrojů fytátů. Tyto antinutriční látky jsou poměrně termostabilní a mají schopnost vázat některé minerály do obtížně rozložitelných komplexů. Namáčením mandlí se tedy příliš mnoho minerálů do vody neuvolní, totéž platí i pro tepelnou úpravu (v obou případech se jedná o jednotky procent, které jsou těmito procesy uvolněny). Mnohem účinnější je fermentace, klíčení (toto se u mandlí nepoužívá), případně kombinace delší tepelné úpravy při vyšším tlaku. U výroby mandlového mléka je tak potřeba rozlišovat komerčně vyráběné produkty a mléka vyráběná v domácích podmínkách, kde se výrazně liší výsledný obsah všech živin. V případe domácí výroby je vhodné mandle loupat, následně namáčet, tepelně upravit, rozmixovat a zcedit - to vše s cílem snížit podíl fytátů a současně zajistit co největší podíl makro i mikroživin.

Dobrý večer,
přemýšlím, jak u vegana docílit ideálního poměru Ca-Mg, nebo se mu alespoň přiblížit. Velmi obtížně se dostávám na tuto rovnováhu a spíše mi tedy vychází nepoměr ve prospěch hořčíku. Je v takovém případě, nebo obecně u veganů dobré zařadit vápník formou doplňku? I kvůli problematičtější vstřebatelnosti Ca kvůli vyššímu obsahu antinutrientů.
Děkuji předem a pěkný den.

V úkolu řešíte situaci, která je v praxi skutečným problémem. Pro vegany je prostě typický vyšší podíl hořčíku vůči vápníku a je výzvou nastolit na této úrovni rovnováhu, obzvlášť bez podpůrné suplementace. Stále větší množství výrobců potravin se tak např. snaží (nejen ryze veganské) produkty fortifikovat vápníkem, při sestavování jídelníčku v reálném životě tedy využívejte potenciál i těchto možností.
Pokud nezajistíte kalcia dostatek, v dlouhodobém jeho deficitu (případně nepoměru vůči hořčíku) se toto projeví především na nervosvalové koordinaci (= sníží se "napětí") a snižování hustoty kostí (tady má výrazný vliv ještě zastoupení bílkovin v jídelníčku, poměr Ca:P a úroveň pohybové aktivity).