Powered by Smartsupp
Kurzy ATAC

Poradna

Vybrané dotazy z on-line poradny, která je nedílnou součástí námi pořádaných kurzů.

Mikrobiota

Mikrobiota je termín používaný k popisu komunity mikroorganismů, které žijí v určitém prostředí, včetně lidského těla. Hraje klíčovou roli ve zdraví, ovlivňuje trávení, imunitní systém, hormonální regulaci a dokonce i nálady. Z hlediska výživy má mikrobiota významný vliv na to, jak tělo zpracovává potravu a vstřebává živiny. Bakterie ve střevech například pomáhají rozkládat složité sacharidy a vytvářet některé vitamíny. Rovnováha a diverzita lidské mikrobioty mohou ovlivnit tělesnou hmotnost, riziko vzniku chronických onemocnění a dokonce i duševní zdraví.

Dobrý den,

"Suplementy sice mají schopnost zajistit jejich přísun skrze kyselé prostředí žaludku, obsahují ale vysoké koncentrace monokultur, výsledkem je pak nerovnováha střevního biomu v její diverzitě."
Zajímě mě, zda někteří výrobci na toto hledí a snaží se o nižší koncentrace a větší rozmanitost? Nebo je to problém všech probiotik obecně v kapslích? A zároveň, zda tedy z této logiky je na místě po probiotikách v kapslích sáhnout pouze po léčbě ATB a v případě potíží s trávením a ne jen tak? Případně, setkávám se často s užíváním probiotik při ekzému, nejsem ale z toho, co píšete si jistá, zda je to dobrý nápad, pokud je ekzém otázka hlavně narušení mikrobiomu?

Vývoj suplementů jde neustále vpřed, výrobci probiotik samozřejmě nezůtávají pozadu. V dnešní době je už standardem cílit na širší spektrum kmenů/rodů/druhů, ani to ale není "dokonalé", protože:
1. Z pohledu diverzity hodnoty 5-10 zastoupených kmenů, se kterými dnes výrobci pracují, nic neřeší,
2. Tento trend neodpovídá individuálním potřebám metabolismu jedince.
Pokud bychom ale pracovali se zprůměrovaným jedincem západní společnosti, jehož diverzita střevní mikrobioty není úplně ukázková, tak pořád má smysl s probiotiky v suplementaci pracovat, u zdravého jedince vždy bude přínosem. V případě snahy o podporu řešení některých zdravotních potíží ale riskujete, protože použitý druh mikroorganismu nemusí odpovídat potřebám dané situace a stav naopak zhoršit.
Začínají se postupně objevovat společnosti, které k analýze střevní mikrobioty nabízí i probiotika na míru - tady jsem přesvědčen, že je to směr budoucnosti, má smysl tuto oblast průběžně sledovat.

Dobrý den,
co v případě, že je střevo hodně poškozené dlouholetým užíváním antibiotik, je narušená mikrobiota, hormonální rovnováha....je prostředek, doplněk stravy nebo potravina, které fungují rychle a dostanou nas na úroveň, kde je možné konzumovat kvašené potraviny?
Jsou masokostní vývary něco, co lze konzumovat každý den?
Jak zajistit, aby nedocházelo ve střevě ke zpětnému vstřebávaní hormonů?

K těmto situacím je třeba přistupovat koncepčně. Je-li rovnováha fungování jakéhokoli systému v těle posunuta mimo svoji zónu optimálního fungování a současně jsou-li známy potenciální příčiny, je nutné se rozhodnout, zda k řešení použijete:
A) "Zkratku" v podobě vhodného léku (který ale ve výsledku neléčí, jen potlačuje symptomy),
B) S notnou dávkou trpělivosti po odstranění příčin upravíte svůj životní režim (strava, pohyb, korekce stresu...) a budete čekat, než se organismus na novou situaci adaptuje.
Obecně platí, že u řešení zdravotních dysbalancí zkratky nefungují, na stranu druhou je ale možné proces zefektivnit individualizací přístupu včetně použití vhodných suplementů. V situaci, kterou popisujete, se v dnešní době používají některá probiotika (jejich výběr je určen buď na základě správně stanovené diagnózy, nebo je výsledkem analýzy střevní mikrobioty). Kvašené potraviny se zařazují s velkou opatrností, nejčastěji na základě reakcí organismu na postupné změny, které ve stravování realizujete.
Masokostní vývary se jeví v těchto situacích jako jedny z nejvýhodnějších potravin, má svůj smysl s nimi systematicky pracovat, a to i na denní bázi.
Sliznice střeva má poměrně dobrou schopnost regenerace, potřebuje k tomu ale správné podmínky a dostatek času, nezřídka se jedná o delší měsíce "experimentování" s úpravami jídelníčku. Máte-li "štěstí" a nedojde k zjizvení tkáně, je šance na úplnou obnovu kontinuity sliznice a uvedení stavu do původní rovnováhy, což se projeví mj. i na hormonální regulaci.

Dobrý den,
Měl bych dotaz ohledně výživy mikrobioty po užívání antibiotik. Pokud to chápu správně tak antibiotika nám vymlátí téměř všechny bakterie osidlující naše střevo..tím se nám sníží naše obranyschopnost a jsme tak více náchylní na nemoci?
Na co se primárně zaměřit abychom tuto přírodní mikroflóru obnovili? Je nutné uživání prebiotik formou doplňků stravy nebo bohatě postačí prebiotika ze stravy?
Děkuji vám za odpověď.

Antibiotika nezničí úplně všechny mikroorganismy, dnes už se používají většinou taková, která cílí jen na určité skupiny, takže v tomto směru jsou "bezpečnější". Faktem ale zůstává, že jejich užívání není pro diverzitu a stabilitu střevní probiotické mikrobioty prospěšné. Je proto výhodné po absolvované antibiotické kůře zvýšit příjem prebiotik i probiotik, vždy nejlépe stravou. Doplňky tady mají svůj význam, jako výhodnější (významnější?) se jeví prebiotika (u probiotik vybírejte takové, které kombinují co nejvíce kmenů).

Krásný den,
můžete prosím napsat rozdíl mezi mikrobiomem a mikrobiotou?
Děkuji.

Mikrobiom označuje genom všech mikroorganimsů, tzn. souhrn genů všech mikrobů, které osidlují náš organismus.
Mikrobiota je soubor všech mikroorganismů (jedná se o nový pojem, který nahradil předchozí "mikroflóra").
I přesto, že mají odlišný význam, velmi často se používají zástupně (běžně se tak v literatuře budete setkávat se situacemi, kdy autor pod výrazem "mikrobiom" měl na mysli "mikrobiotu").

Na dotazy odpovídá

Mgr. Martin Jelínek
lektor kurzů

Výživový poradce, autor sedmi úspěšných knih. Zakladatel vzdělávací společnosti ATAC pořádající kurzy, které spojují moudra východních filozofií s poznatky moderní vědy. Jeho cílem je předávat celostní poznání v oblasti výživy a zdraví všem skupinám populace. Vede kurzy výživového poradenství on-line, podílel se na pořadu České televize Pod pokličkou, je autorem výukového systému ZOF.

Více o Martinu Jelínkovi