Vybrané dotazy z on-line poradny, která je nedílnou součástí námi pořádaných kurzů.
Autoimunitní poruchy jsou v praxi komplikovaným problémem, u kterého je při snaze o jejich řešení třeba hledat příčinu (spouštěč). Imunitní systém se může "zbláznit" z celé řady důvodů, v posledních letech se stále častěji hovoří o syndromu zvýšené propustnosti střev, kdy se nestrávené (nerozštěpené) molekuly bílkovin (velmi často mezi ně patří i kasein) dostanou do krevního oběhu a kromě běžných alergických reakcí mohou být i příčinou vzniku autoimunitních poruch včetně štítné žlázy (Hashimotova thyroiditida). Určitě ničemu neublížíte, když zdroje kaseinu vynecháte, resp. je nahradíte jinými (ve stravě vždy sledujte příjem bílkovin, který by neměl klesnout pod 10-15 % z celkového příjmu energie).
Existují i studie naznačující vztah schopnosti laktózy snižovat vstřebávání léků užívaných při poruchách funkce štítné žlázy, kdy po vysazení mléčných produktů ze stravy dojde k mnohem lepším reakcím organismu na podávanou medikaci.
Tato problematika ve vztahu k finálnímu rozhodnutí není ve vědecké sféře stále ještě jednomyslně vyřešena, argumentuje se nedostatečným množstvím provedených studií. Na stranu druhou se v některých zemích (Nový Zéland, Austrálie, Čína...) začíná přímo v obchodní síti preferovat varianta A2 mléka právě z důvodu přesvědčení, že se jeho konzumace nespolupodílí na vzniku celé řady poměrně závažných zdravotních potíží.
Zjednodušeně vysvětleno se má situace následovně:
Kasein se dělí na 4 základní frakce, jednou z nich je beta-kasein. Ten lze dělit na dalších 12 druhů, nejdůležitější jsou zástupci A1 a A2. Výzkumy uvádí, že původně v kravském mléku nebyla přítomná varianta A1, která vznikla přirozenou mutací před přibližně 8 000 lety. Základní rozdíl mezi variantou A1 a A2 spočívá v aminokyselinovém zastoupení - na určité pozici v aminokyselinovém řetězci se u A1 nachází prolin, u A2 histidin, díky čemuž se obě varianty tráví různě (druh a pořadí jednotlivých aminokyselin v bílkovinném řetězci odpovídají za jednotlivé vlastnosti bílkovin). Zjistilo se, že u varianty A1 vzniká štěpením opiát beta-casomorphin-7 (BCM7), kterému se přisuzuje negativní vliv na zdraví (nejčastěji u chronických potíží) - sleduje se vliv na neurologické problémy (včetně autismu), trávicích a zažívacích komplikací (mj. i větší výskyt průjmů, což skrze ovlivnění funkce střevní mikrobioty může mít i vliv na tvorbu akné, kterou citujete), vznik myelomů a některých srdečně-cévních potíží.
Protože ale zatím neexistuje dostatek seriózních závěrů, není možné tvrdit, že většina problémů je způsobena konzumací A1 variant, potažmo s tím souvisí i váš problém. Pokud ale máte chuť experimentovat a zajistíte zdroje A2 variant beta-kaseinu (kozí, ovčí, buvolí, velbloudí, oslí a mateřské mléko, případně mléka od plemen skotu pocházejícího z Asie nebo z Afriky), tak se určitě tímto směrem vydejte. Obecně platí, že pořád budete mít ještě možnost se jakýmkoli živočišným produktům vyhnout definitivně.
Tento rod bakterie je součástí tibetské houby. Štěpí primárně cukry, v podstatně menším rozsahu se podílí i na fermentaci tuků a bílkovin.
Na dotazy odpovídá
Mgr. Martin Jelínek
lektor kurzů
Výživový poradce, autor sedmi úspěšných knih. Zakladatel vzdělávací společnosti ATAC pořádající kurzy, které spojují moudra východních filozofií s poznatky moderní vědy. Jeho cílem je předávat celostní poznání v oblasti výživy a zdraví všem skupinám populace. Vede kurzy výživového poradenství on-line, podílel se na pořadu České televize Pod pokličkou, je autorem výukového systému ZOF.