Celiakie

Dobrý den, pane magistře,
připadá mi, že společným jmenovatelem laktózové intolerance i celiakie je narušený střevní mikrobiom, případně rozvoj syndromu propustného střeva. Uvádíte, že tyto problémy bývají méně časté u kojených dětí - tedy dětí, které díky mateřskému mléku dostaly vyšší šanci k rozvoji zdravého mikrobiomu. Sama jsem se setkala s tím, že se mi po silné stresové zátěži (a rozhodně ne příliš zdravém jídelníčku) rozvinula laktózová intolerance a alergie na kasein, které se ale po úpravě stravy (s vyloučením cukru, mléka, lepku a vysoce průmyslově zpracovaných potravin) na cca 2 měsíce výrazně zmírnila do takové míry, že si mohu občas dopřát mléčný výrobek bez jakýchkoli nepříjemných projevů, které mě trápily dříve. Je tedy možné, že tyto potíže (zejména pokud se rozvinou v dospělém věku) je možné mírnit/léčit změnou stravy, resp. zaměřením se na obnovu zdravého střevního mikrobiomu? Možná svůj pohled jen příliš zjednodušuji, proto předem děkuji za Váš úhel pohledu a odpověď.
S pozdravem a přáním pěkného dne

Situace, kterou popisujete, se v praxi vyskytuje poměrně často. Navíc trendy ve výživě a prognózy zaměřující se na zdraví populace naznačují, že do budoucna se počty budou zvyšovat. U snahy řešit zdravotní potíže vždy záleží na tom, jaká je příčina jejich vzniku, na základě toho se pak volí cílená léčba. Při poškození sliznice tenkého střeva nevhodnou stravou či stresovými projevy dochází ke snížené produkci některých enzymů, trávicí trakt tak přestává plnohodnotně zvládat některé funkce. Jakmile ale zjednáte nápravu a nastolíte potřebné podmínky, výrazně roste pravděpodobnost, že uvedete situaci do původního stavu. Ve vztahu k pokoře vůči svému tělu a jeho fungování je rozumné respektovat fakt, že se nejedná o jistotu, ale "jen" zvýšenou pravděpodobnost.
Střevní mikrobiom při těchto potížích hraje nemalou roli, kromě úpravy stravy tak má smysl cílit i na podpůrnou suplementaci probiotik i prebiotik.

Dobrý den, pane Jelínku.
Je možné, že žitný kváskový chleba budou tolerovat i celialici a lidé s alergii na lepek? Že tedy dojde fermentací k rozložení lepku?
Děkuji za odpověď.

Při fermentaci těsta z lepkové mouky dochází pouze k částečné hydrolýze struktury lepku. Tento proces není dostačující k tomu, aby se proteiny rozložily úplně (jako je tomu např. u miso pasty), jedinci s nesnášenlivostí či alergií na lepek se tak musí vyhýbat i kváskovému pečivu vyráběnému z lepkových obilovin.

Dobrý den,
Už jsem začínala jásat, že mám konečně mezi celiakií a alergií na lepek jasno. Dnešní lekce mi to opět trochu zamotala. O Alergii jsme si řekli, že je podmíněna imunitními reakcemi a intolerance je způsobena metabolickou poruchou (nejčastěji deficitem enzymů). Je tedy celiakie = potravinová intolerance, i když na rozdíl od ostatních potravinových intolerancí se na jejím vzniku podílí imunitní systém?
Dále jsem se chtěla zeptat, jestli je celiakie opravdu nevyléčitelným onemocněním? Jako dítě jsem měla diagnostikovanou celiakii, ale v dnešní době (a to asi už od 10 let věku) nemám s lepkem žádný problém. Jednalo se tedy o chybně stanovenou diagnózu?
Děkuji.

Celiakie je geneticky podmíněná porucha slizniční imunity, která abnormálně reaguje na lepek a prolaminy. Jedná se o nesnášenlivost (= metabolickou poruchu), do které je zapojena imunita. Moderní medicína ji definuje jako nevyléčitelnou, tedy celoživotní chorobu. V praxi jsem byl svědkem několika situací, kdy se postižený této diagnózy zbavil, a to v situacích, kdy diagnóza byla provedena standardním (komplexním) způsobem (= s malou pravděpodobostí diagnostického omylu). Nejsem ale schopen svědomitě říct, zda se jednalo o statisticky bezvýznamnou výjimku či zásah ze strany homeostatických samoozdravných systémů v těle. Tyto případy bývají běžně medicínou zařazeny do šuplíku s označením "spontánní remise"...