Kurzy ATAC

Poradna

Vybrané dotazy z on-line poradny, která je nedílnou součástí námi pořádaných kurzů.

Antioxidanty

Antioxidanty jsou látky, které pomáhají chránit tělo před škodlivými molekulami zvanými volné radikály. Volné radikály jsou nestabilní molekuly, které mohou poškodit buňky a přispět k vývoji řady zdravotních problémů, včetně srdečních chorob a rakoviny. Antioxidanty mají schopnost neutralizovat volné radikály tím, že jim poskytnou elektron, který potřebují k dosažení stability, čímž zabraňují poškození buněk.
Nejvýznamnějším zdrojem antioxidantů jsou nutričně bohaté potraviny - ovoce, zelenina, ořechy a celozrnné obiloviny. Mezi nejznámější patří vitamíny C, E, karoteny a poylfenolické látky. Antioxidanty jsou také přítomny v některých bylinách a kořeních, jako je kurkuma a oregano. Konzumace stravy bohaté na antioxidanty může pomoci posílit imunitní systém, zlepšit zdraví srdce a cév a snížit riziko některých typů rakoviny.

Dobrý den pane Jelínku, v této lekci jste uvedl tento příklad studie:
Studie, které negenerují očekávaný pozitivní výsledek, nejsou publikovány, citovány, či nejsou vůbec dokončeny (jako příklad poslouží studie CARET prováděná ve Skandinávii, která sledovala účinky beta karotenu na zdraví, byla v roce 1994 ukončena z důvodu zvýšeného vzniku rakoviny plic po podávaných dávkách syntetické formy beta karotenu u kuřáků, kteří byli součástí sledované populace).¨

Chápu to správně, že když se u nějakého doplňku stravy (viz tento příklad) provádí studie a výsledky nejsou pozitivní, výsledky se nezveřejní ale produkt se prodává dál? Děkuji

Je to trochu "složitější" - v tomto případě byla studie zastavena (což je v situacích, kdy se ukáže, že v průběhu studie se vlivem užívané látky prokazatelně zhoršuje zdraví respondentů, povinností organizátora). Výsledky nedokončených studií se často zveřejňují, vždy je to ale otázka rozhodnutí investora, takže spousta "zajímavých" dat se nemedializuje.
Vzhledem k tomu, že se jedná o doplňky stravy a ne léky, muselo by se nashromáždit velké množství prokazatelných negativních vlivů, aby legislativa reagovala změnami. V dané situaci se ale nejednalo o přímý důkaz, takže dodnes se jen pracuje s teorií, kdy se obecně prezentuje, že užívání izolovaných antioxidantů zvyšuje prooxidační pochody v těle. V tomto směru je výhodnější přijímat antioxidačně působící látky v přirozených komplexech z důvodu jejich synergického efektu.

Dobrý den,
v kapitole o lecitinu uvádíte mj., že pomáhá při rozpouštění nežádoucích tukových a cholesterolových usazenin. Znamená to, že navzdory tvrzení klasické medicíny může lecitin a snad i jiné látky přece jen přispět ke snížení "zanesení" cév aterosklerotickými pláty ?
Děkuji předem za odpověď

Toto je trochu složitější téma, protože na aterosklerotické procesy má vliv celá řada faktorů, současně ale není známo, že by jakákoli látka transparentním způsobem odstraňovala aterosklerotické nánosy v cévách. Ortodoxní medicína žije stále v zajetí představ, že strava nemá vliv na odstraňování už vzniklých aterosklerotických plaků, a současně tvrdí, že stav aterosklerózy je nevratný. Toto přesvědčení staví na postulátu, že není k dispozici dostatek důkazů, které by toto skutečně potvrdily, což je v oblastech řízených pravidly moderní vědy v podstatě v pořádku. Dokud neproběhne dostatek seriozních výzkumů, které ve výsledku poskytnou jasné důkazy, medicína svůj přístup nezmění.
Z dílčích výzkumů víme, že na průběh ateriósklerozy má pozitivní vliv nejen lecitin (resp. fosfolipidové komplexy, které jsou jeho součástí), ale i rozpustné formy vlákniny, antioxidanty, omega-3 MK (přesněji poměr O3:O6), podíl bílkovin v jídelníčku včetně jejich struktury, (záporná) energetická bilance, půsty... Převládá názor, že nejdůležitější pro dosažení požadovaného efektu je dlouhodobá práce se všemi faktory, tedy celostní přístup ke stravování.

Dobrý den pane Jelínek,
ráda bych se zeptala, zda je možné se antioxidanty zásobit alespoň trochu "do zásoby", když je nyní v létě hojnost lesních bobulí, ostatního ovoce a zeleniny a když je možnost tyto konzumovat čerstvé z lesa, ze zahrádky... Děkuji za odpověď.

Tělo je schopno vytvářet menší zásoby některých živin, platí to i pro antioxidanty. V základu je nutné rozlišovat mezi látkami rozpustnými ve vodě a v tucích. Lipofilní látky organismus kumuluje na delší dobu, řádově i na měsíce (typickým příkladem je vitamín E nebo karoteny). Naopak hydrofilní látky jsou v přebytku vylučovány, jejich zásoby v těle jsou krátkodobé (např. vitamín C v závislosti na řadě podmínek 1-2 týdny). S podobnými časovými hodnotami můžete počítat i u fytochemických látek přijímaných z rostlin.

Dobrý den,
chci se zeptat na význam lisování ovocných či zeleninových šťáv. Mám za to, že je lepší zkonzumovat danou potravinu celou kvůli nasycení, jejímu obsahu vlákniny a maximální využitelnosti antioxidantů, které již lisováním ubývají. Raději sním 3 mrkve, jablko a 6 ředkviček denně, než z nich lisovat šťávu a zbytek vyhodit.
Prosím o názor.

Lisování ovocných a zeleninových šťáv má své výhody i nevýhody. Na jednu stranu je pravda, že při lisování dochází k odstraňování vlákniny a některých antioxidantů. Na druhou stranu však lisování umožňuje snadnější a rychlejší příjem většího množství ovoce a zeleniny. Platí, že na jednotku objemu i hmotnosti obsahují šťávy mnohem větší koncentraci živin.
Lisované šťávy je třeba vnímat jako smysluplný doplněk, který umožní přirozenou cestou zvýšit příjem antioxidantů, vitamínů i minerálních látek. V praxi to znamená, že je výhodné ke standardní konzumaci ovoce a zeleniny ještě navíc přidat i šťávy z nich lisované.

Zůstávají nějaké antioxidanty i v kupovaných zeleninových šťávách v bio kvalitě v tetrapacích? Jak dlouho po vylisování domácí zeleninové šťávy je tato vysoce kvalitní?

Antioxidanty podléhají silné oxidaci, při kontaktu s kyslíkem či běžně se vyskytujícími zdroji volných radikálů jejich aktivita poměrně rychle klesá. Obecně platí, že jejich největší množství se nachází v čerstvých zdrojích potravin, už v samotném okamžiku lisování šťávy se startují oxidační pochody. Celková úroveň antioxidační kapacity šťáv se tedy odvíjí především od technologie jejich výroby a zpracování, následně i uchovávání. V domácích podmínkách je možnost vylisovanou šťávu uschovat ve vakuovacích nádobách, ke stabilitě obsahu živin také výrazně přispívá nižší teplota. Při dodržení těchto dosažitelných podmínek aktivita antioxidantů klesá výrazně pomaleji, šťávu tak udržíte ve vysoké kvalitě i déle než 24 hodin.

Na dotazy odpovídá

Mgr. Martin Jelínek
lektor kurzů

Více o Martinu Jelínkovi