Úvod / Vše o studiu / Zahlenění
O mnoha potravinách se tvrdí, že jejich konzumace zvyšuje zahlenění a to následně vede ke vzniku různých zdravotních potíží. Tato laická a ne úplně přesná představa způsobuje při snaze o racionální stravování řadu zbytečných komplikací.
Jak to se zahleněním ve skutečnosti je?
Hlen je hustá, rosolovitá tekutina, tvořená hlenovými žlázkami na sliznicích různých orgánů v těle, nejvíce na sliznici:
- Dýchacího ústrojí - dutiny ústní, nosu, hrdla, vedlejších dutin nosních, průdušek, plic,
- Trávicího systému - jícnu, žaludku, střev,
- Vylučovacího a pohlavního ústrojí - v pohlavních orgánech, močovém měchýři a močových cestách.
Klíčovou funkcí hlenu je zvláčnění sliznice a podpora vylučování nežádoucích složek (metabolický odpad, prach, mikroorganismy, různé alergeny). Díky tomu pomáhá chránit organismus před infekčními chorobami a dýchací cesty před různými alergeny. Za normálních okolností hlen nevnímáme.
Při infekčních onemocnění, alergiích a jiných chorobách dochází ale ke zvýšené tvorbě hlenu, tento stav označujeme jako zahlenění.
Nejčastěji se s ním setkáváme:
- Při respiračních infekcích a alergiích.
Postihují dýchací ústrojí, projevuje se pak kašlem a rýmou.
- U trávicího ústrojí.
Vytváří se silná vrstva hlenu, která je živnou půdou pro patogenní mikroorganismy. Tato směs komplikuje vstřebávání živin ze střeva, posouvá acidobazickou rovnováhu nežádoucím směrem, hlen se pak nachází i ve stolici.
- U močových cest.
Hlen se objevuje v moči, podporuje záněty močového ústrojí.
Důležité je vědět, že hlen je ideálním živným prostředím pro různé patogenní mikroorganismy. Zvýšená tvorba hlenu tak velmi často souvisí s rozvojem zánětů.
Ke zvýšené tvorbě hlenu dochází nejčastěji při nepřiměřené reakci sliznice na jakoukoli látku. Tyto jsou způsobeny imunitním systémem (nemusí se ale zákonitě jednat o alergickou reakci), a to na základě:
1. Přímé reakce.
Nejčastěji se jedná o:
- prach nebo pyl na sliznici dýchacího ústrojí,
- alergeny z potravin,
- smog,
- kouření,
- suchý vzduch,
- užívání některých léků...
2. Sekundární reakce.
Jako projev poruchy acidobazické rovnováhy, na které se spolupodílí i strava (dochází k rozvoji zánětlivého prostředí, na což sliznice reaguje zvýšenou tvorbou hlenu jako ochranné vrstvy).
V praxi je obtížné vždy určit konkrétní příčinu. Faktem je, že vznik tohoto problému může, ale i nemusí, být spojen se stravou. Pokud už budete hledat viníka ve stravě, čeká vás detektivní práce, protože neexistuje žádné vyšetření, které by s jistotou prokázalo, že jakákoli potravina či látka v ní obsažené je odpovědná za zvýšenou tvorbu hlenu. Na populační úrovni se ale nejčastěji jedná o:
A) Běžné alergeny.
Mléčné a sójové výrobky, lepek, vejce, některé ořechy a semena - arašídy, sezam...
B) Zprocesované potraviny - polotovary, potraviny obsahující některá aditiva.
Existuje spousta babských rad či tipů a triků směrem ke snížení projevu zahlenění. U těchto je problém, že jsou vytržené z kontextu a nemusí tak zákonitě znamenat řešení dané situace - popíjení vody s cirónem, konzumace čerstvých zeleninových salátů, zázvoru, česneku, ostrých druhů koření (pepř, chilli papričky), kloktání slanou vodou apod.
Doprovodná řešení pro situace zahlenění nabízí i západní medicína, a to v podobě některých medikamentů:
1. Dekongestiva.
Tyto léky snižují otoky nosní sliznice, ředí hleny a pomáhají uvolnit ucpané dýchací cesty (běžně v podobě nosních sprejů a kapek).
2. Expektorancia.
Tyto léky usnadňují odstranění hlenu z dýchacích cest. Nejčastěji se používají mukolytika (např. u bronchitidy).
3. Antibiotika.
Ta se předepisují jen v případech, kdy je zahlenění způsobeno bakteriální infekcí. Antibiotika nepůsobí přímo proti nadměrné tvorbě hlenu, ale likvidují bakterie, které způsobují tyto obtíže.
Úprava stravy by v situacích zvýšeného zahlenění měla být zaměřená nejlépe na:
- eliminaci potravin, které jsou "typicky" hlenotvorné,
- náhradu průmyslově zprocesovaných potravin za kvalitní a čerstvé,
- výrazné omezení příjmu cukrů,
- úpravu poměru makroživin směrem k rovnováze.
Tyto úpravy stravy jsou standardní součástí výuky všech kurzů, které pořádáme. K získání potřebného know-how je nutná jen schopnost naučit se rozlišovat kvalitní potraviny a sledovat zastoupení klíčových složek v jídelníčku. Největší prostor věnovat se těmto aspektům nabízí půlroční studium kurzu Poradce pro výživu.
Mgr. Martin Jelínek
PharmDr. Jana Strieglerová
Kurzy pana Mgr. Martina Jelínka byly pro mě velmi inspirativní, plné praktických a ucelených rad. Velmi si vážím jeho profesionality, organizačních schopností a životního nadhledu. Mít lektora, který žije a praktikuje to, co přednáší je to nejlepší, co si studenti mohou přát. Získala jsem celostní pohled na výživu, zdraví a životní styl. Čerpám z toho jak ve svém soukromém, tak profesionálním životě. Rodina na tuto vlnu hezky naskočila a zdravé stravování je pro nás už léta samozřejmostí.
Mgr. Martina Wilczkeová
Jsem velmi vděčná, že jsem mohla absolvovat kurz pana Martina Jelínka. Zaujal mě perfektně zpracovaný obsah, informace, které se doplňují a tvoří jeden celistvý celek. Vše je viděno a předkládáno v souvislostech. Co se mi líbí nejvíce, že pohled na stravu je řešen z komplexnosti člověka, spojuje jeho fyzickou, duševní i emoční podstatu. Naučila jsem se o stravě přemýšlet jinak, než jen o nutnosti nebo prožitku z jídla. Dnes přemýšlím nad tím, jak se stravuji, v jakém emočním rozpoložení a vím, jak se jednotlivé potraviny budou chovat v mém těle. Stala jsem se zodpovědným tvůrcem svého zdraví prostřednictvím stravy. A tyto mé znalosti využívám i při sestavování jídelníčku pro moji rodinu a také ve své práci koordinátorky programu Skutečně zdravé školy.
Bc. Hana Brabec
Kurz Poradce pro výživu a suplementaci je opravdu velmi obsažný, některá témata si teprve po několika měsících sedají na správné místo v hlavě. Před kurzem jsem měla pocit, že se zajímám o výživu, ale během kurzu jsem si uvědomila, jak objemná je daná problematika. Probírali jsme témata, o kterých jsem neměla ani páru (termika, energetické tendence, existence nadbytku vlákniny, klíčení, fermentace, kontraindikace doplňků stravy), ale dnes vidím, jak jsou důležitá. Přesto mám pocit, že informace v kurzu jsou pouhou základnou, na které budu stavět postupným prohlubováním daných témat. Velmi si cením komplexního přístupu k dané problematice. Hledala jsem kurz, který by nebyl zaměřený jen na podíl makrosložek, příp. mikrosložek. Sama jsem tušila, že s výživou souvisí psychika, že každý je individualita, že stejná strava za jiných podmínek nebude stejná, že bychom neměli v zimě jíst totéž co v létě, atd. Toto vše jsem si v tomto kurzu ověřila. Během celého kurzu nás pan Jelínek učil, že je třeba respektovat individualitu člověka, že vše je relativní, že každá akce má reakci, a že problematika výživy musí být holistická, aby byla účinná a že přílišné generalizace mohou ubližovat. Sama jsem toto zažila jako zákaznice, kde mi po zjednodušených radách Výživové poradkyně bylo stále těžko a ukrutná zima. Nadšená jsem z výukové hry ZOF, prakticky jsem si procvičila jednotlivé problematiky, dostaly se mi pod kůži vcelku automaticky a mnohem rychleji, než kdybych se je učila ryze teoreticky. Často se mi objevil „problém“, na který bych možná narazila až v praxi, tady jsem si mohla pohrát s tím, jak ho vyřešit a díky tomu jsem se naučila zase něco nového. Je to taková škola hrou. Přínosné byly také recepty, které mi při ztrátě inspirace pomohly „vařit“. Kromě výše uvedených benefitů měl pro mě kurz ještě jednu ohromnou výhodu a to možnost studovat online. V průběhu kurzu jsem se totiž stěhovala do jiného města (100km) a nebylo by pro mě schopné v průběhu toho ještě dojíždět do jiného města.
