Úvod / Vše o studiu / Tetanie

Tetanie je problém, který trápí obrovskou spoustu lidí, aniž by většina z nich vůbec věděla, že se jedná právě o tetanii. Její projevy umí nejen znepříjemnit kvalitu života, ale v některých situacích i vážně ohrozit zdraví. Přitom prevence i řešení tohoto problému jsou velmi jednoduché.
Ve skutečnosti se jedná o syndrom, pro který je typická výrazně snížená hladina hořčíku v těle. Projevuje se proto zvýšenou dráždivostí nervosvalového ústrojí, což má za následek především sklony ke křečím (označuje se jako forma latentní), nebo různými křečovými stavy (forma manifestní). Rozšířenější je forma latentní, která o sobě dává vedle svalových křečí vědět především svěděním, mravenčením nebo pálením na prstech, dlaních, chodidlech i jazyku, samovolnými záškuby svalů, podrážděností, bolestí hlavy, závratěmi nebo poruchami soustředění.
Častěji bývají postiženy ženy než muži, většinou se jedná o jedince mezi dvacátým až třicátým rokem života. Velké trápení s tetanií zažívají sportovci, kterým i latentní forma tetanie dokáže znepříjemnit snahu o adekvátní sportovní výkon.
Existuje celá řada faktorů, které tuto situaci vyvolávají:
Nejčastěji uváděné příčiny jsou nízká hladina volného krevního vápníku, která je vyvolána např. nedostatkem hořčíku, vitamínu D nebo špatnou funkcí příštítných tělísek. Dále je to užívání některých léků, které vede k ovlivnění metabolismu hořčíku, nejčastěji se jedná o diuretika, kortikoidy, laxativa (projímadla).
Řešením situace ve vztahu k úpravě stravování není zvýšený příjem hořčíku, jak se běžně prezentuje a praktikuje (nejčastěji formou suplementace). Klíčové je především zaměřit se na zajištění správného poměru vápníku a hořčíku. Oba prvky rozhodují o kvalitě nervosvalové koordinace, záleží proto na jejich vzájemném poměru ve stravě, který se promítne do úrovně metabolizace každého z nich. Pokud je tedy v jídelníčku příliš mnoho vápníku (vůči hořčíku), bude se zvyšovat úroveň napětí, v případě opačného poměru se organismus bude ubírat směrem k většímu uvolnění.
Sestavit jídelníček s adekvátním poměrem obou prvků není nijak složité (obzvlášť v situacích, kdy se užívají doplňky stravy). Jediným problémem, na který v praxi narážíme, je potřeba zjištění "přesného" obsahu minerálů v potravinách. Studenti se v našich kurzech učí na výukové aplikaci ZOF sestavovat i jídelníčky s různými poměry minerálů včetně vápníku a hořčíku. Klíčem k úspěšnému sestavení není jen preference výběru potravin s bohatým zastoupením těchto prvků, ale především správné rozložení obsahu i poměru minerálů v průběhu celého dne. Například poslední jídlo před spaním by vždy mělo obsahovat vyšší podíl hořčíku vůči vápníku, protože magnesium snižuje napětí a tělo se tak lépe připraví ke spánku.
Mgr. Martin Jelínek
Mgr. Martin Jelínek
Kateřina Kmínková
Kurz Poradce pro výživu jsem se rozhodla studovat, protože jsem chtěla začít dělat něco nového, co mě bude bavit, naplňovat a bude prospěšné pro všechny. Toto všechno jsem ve svém bývalém zaměstnání již nenacházela. Kurz mě velice bavil, zpracovávání myšlenkových map bylo jednoduché a zároveň velmi edukativní. Jeho velkou výhodou je i systém ON-LINE kurzu, který jsem mohla dělat z domova, když jsem měla čas. Kurz mi pomohl nejenom utříbit si své znalosti v oblasti zdravé výživy a naučit se mnoho nového, ale i v některých oblastech úplně změnit názor na věc. Také jsem velmi přivítala srozumitelné vysvětlení základů Ajurvédy a Tradiční čínské medicíny. Kurz Poradce pro výživu mi pomohl v mém novém profesním startu a těším se na své zákazníky.
Ondra a Míša Dobiáškovi
Představte si, jaké by to bylo, mít učitele, který pozoruhodným tempem osobně i profesně roste již větší polovinu svého života, vědecký přístup západního světa je jeho základnou, nikoliv stropem, má odvahu jít proti proudu, jde-li proud špatným směrem, díky obdivuhodné šíři i hloubi svého poznání vás dokáže vzdělávat poutavě a v souvislostech, rozumí významu harmonie těla i mysli pro lidské zdraví, svou životosprávou je nejlepším příkladem své vlastní nauky, jeho reálné výsledky v pomoci lidem dávají mnoho důvodů mu pozorně naslouchat, sám má však ve zvyku více naslouchat, než mluvit, pokora, úsměv a respekt jsou mu vlastnostmi nejbližšími. Takto by se dalo pokračovat, ale slova nestačí. Musíte to zažít. Martin Jelínek je velmi inspirativní osobnost, která nás – vždy jakoby mimochodem – dovede něčím novým fascinovat, kdykoli máme to privilegium se s ním znovu setkat. Za těch více než 10 let, co se od něj na různých frontách učíme, ani za celou éru našeho akademického studia jsme nepoznali kantora, který by v člověku lépe dokázal zažehnout lásku k poznání. Je velmi cenné, že v Čechách již rostou následovníci jeho školy, neboť právě takoví učitelé by měli stát po boku každému, kdo chce umět sobě či druhým smysluplně mluvit do toho, jak nakládat se svým zdravím. Díky Kurzům ATAC se taková šance otevírá i vám.
Kateřina Kapková
Děkuji osudu, že mě zavedl až k Vám. Dva roky jsem marně bojovala s exemem na rukou. Prošla jsem si "klasickým" začátkem, u kterého řada lidí končí: léčbou kortikoidy. Pak jsem si o nich něco přečetla a utekla od nich k homeopatikům. Můj zdravotní stav se o něco zlepšil, ale pořád to nebylo ono. Zkusila jsem tedy - na radu jednoho známého - změnit způsob stravování. Objevila jsem paní, která mě uvedla do světa makrobiotiky. Byla jsem víceméně samouk, až než jsem na internetu objevila Váš kurz "Makrobiotika v české kuchyni". S nadšením jsem hltala informace nejen o tom, jak se makrobioticky stravovat, ale také o tom, jak funguje trávicí systém a jak dokáže správně zvolená a nakombinovaná strava prospět tělu i duši. Váš prvně absolvovaný kurz mi vysvětlil všechny změny, které jsem na sobě změnou stravování pociťovala: exem z rukou úplně zmizel a navíc jsem se zbavila trávících obtíží, kterými jsem trpěla od dětství, aniž by mě kdy napadlo je řešit. Brala jsem je jako "normální" součást mého života. O to větší úžas a radost ve mě vyvolalo jejich zmizení. Vaření "novým" způsobem se mi náhle stalo vášní. Kdysi jsem brala zeleninu spíš jen jako "barevnou ozdobu talíře" a najednou jsem při jejím krájení a zpracovávání zažívala pocity štěstí (a ty trvají dodnes.) Z mé kuchyně začala postupně mizet zelenina sterilovaná i mražená, uzeniny udělaly v lednici místo zeleninovým a luštěninovým pomazánkám, místo kupovaného chleba jsem začala péct kváskový. Začala jsem zkrátka trávit v kuchyni více času, protože mě to dělalo (a dělá) šťastnou. A pak jsem v e-mailu objevila Vaši nabídku na "Kurz poradce pro výživu a suplementaci". Vzala jsem to jako výzvu a nic od toho nečekala. Bylo mi zpočátku jedno, jestli nabyté znalosti využiju jen pro sebe a svoji rodinu, nebo i pro jiné. Znovu jsem hltala další informace o životosprávě a v hlavě se mi postupně skládala větší a větší mozaika. Díky praktické části kurzu - tedy vytváření jídelníčků - se ve mě usadil "program", který mě teď v kuchyni vede. Naprosto automaticky uvažuji o tom, jaké dnes použiju luštěniny a který fermentovaný výrobek, čím zahustím omáčku, abych nemusela použít mouku, jestli přisypu semínka do polévky nebo dalšího chodu... Je to až úsměvné, jak člověk najednou "přepne" myšlení, když vezme do ruky vařečku :-) I když... nedá se říci, že bych takto přepínala jen v kuchyni. Od té doby, co se snažím stravovat zdravě - a Váš kurz mě v tom VELMI posunul - se mi změnilo myšlení a vnímání všeobecně. Zostřila se mi intuice, začala jsem se mít více ráda, zbavila se obav a úzkostí atd. atd. Dva dny po absolvování kurzu "Poradce pro výživu a suplementaci" si tak v kuchyni vařím oběd a říkám si: Kéž bych se tím mohla živit. Odpoledne jdu do města, potkám známou, zmíním se jí, že mám kurz zdárně za sebou a ona se ptá: "A nechtěla bys mi občas něco uvařit?" Takže vařím sobě, příteli a druhý týden už i kamarádce. A sním o tom, že si zřídím jídelnu se zdravou domácí kuchyní a začnu vařit ještě i dalším.