Úvod / Vše o studiu / Tetanie

Tetanie je problém, který trápí obrovskou spoustu lidí, aniž by většina z nich vůbec věděla, že se jedná právě o tetanii. Její projevy umí nejen znepříjemnit kvalitu života, ale v některých situacích i vážně ohrozit zdraví. Přitom prevence i řešení tohoto problému jsou velmi jednoduché.
Ve skutečnosti se jedná o syndrom, pro který je typická výrazně snížená hladina hořčíku v těle. Projevuje se proto zvýšenou dráždivostí nervosvalového ústrojí, což má za následek především sklony ke křečím (označuje se jako forma latentní), nebo různými křečovými stavy (forma manifestní). Rozšířenější je forma latentní, která o sobě dává vedle svalových křečí vědět především svěděním, mravenčením nebo pálením na prstech, dlaních, chodidlech i jazyku, samovolnými záškuby svalů, podrážděností, bolestí hlavy, závratěmi nebo poruchami soustředění.
Častěji bývají postiženy ženy než muži, většinou se jedná o jedince mezi dvacátým až třicátým rokem života. Velké trápení s tetanií zažívají sportovci, kterým i latentní forma tetanie dokáže znepříjemnit snahu o adekvátní sportovní výkon.
Existuje celá řada faktorů, které tuto situaci vyvolávají:
Nejčastěji uváděné příčiny jsou nízká hladina volného krevního vápníku, která je vyvolána např. nedostatkem hořčíku, vitamínu D nebo špatnou funkcí příštítných tělísek. Dále je to užívání některých léků, které vede k ovlivnění metabolismu hořčíku, nejčastěji se jedná o diuretika, kortikoidy, laxativa (projímadla).
Řešením situace ve vztahu k úpravě stravování není zvýšený příjem hořčíku, jak se běžně prezentuje a praktikuje (nejčastěji formou suplementace). Klíčové je především zaměřit se na zajištění správného poměru vápníku a hořčíku. Oba prvky rozhodují o kvalitě nervosvalové koordinace, záleží proto na jejich vzájemném poměru ve stravě, který se promítne do úrovně metabolizace každého z nich. Pokud je tedy v jídelníčku příliš mnoho vápníku (vůči hořčíku), bude se zvyšovat úroveň napětí, v případě opačného poměru se organismus bude ubírat směrem k většímu uvolnění.
Sestavit jídelníček s adekvátním poměrem obou prvků není nijak složité (obzvlášť v situacích, kdy se užívají doplňky stravy). Jediným problémem, na který v praxi narážíme, je potřeba zjištění "přesného" obsahu minerálů v potravinách. Studenti se v našich kurzech učí na výukové aplikaci ZOF sestavovat i jídelníčky s různými poměry minerálů včetně vápníku a hořčíku. Klíčem k úspěšnému sestavení není jen preference výběru potravin s bohatým zastoupením těchto prvků, ale především správné rozložení obsahu i poměru minerálů v průběhu celého dne. Například poslední jídlo před spaním by vždy mělo obsahovat vyšší podíl hořčíku vůči vápníku, protože magnesium snižuje napětí a tělo se tak lépe připraví ke spánku.
Mgr. Martin Jelínek
Mgr. Martin Jelínek
Mgr. Eva Bílá
Kurz poradce pro výživu a suplementaci mě velice příjemně překvapil rozsahem informací a celostním pohledem na výživu. Bavilo mě uvádět informace do praxe v podobě tvorby jídleníčků ve hře ZOF, díky čemuž jsem teoretické informace mnohem lépe vstřebala a pochopila. Během půl roku, co kurz běžel, naše rodina hodně změnila jídelníček a já jsem se přestala stresovat neustálým přemýšlením nad tím, co dávat dětem, aby prospívaly a nebyly tak často nemocné. Klíčíme, kvasíme, odšťavňujeme, protože máme v rodině některé potravinové intolerance, díky kurzu víme, jak pro nás nevhodné potraviny nahradit. Měla jsem obavy z toho, že kurz nebudu zvládat jako mamka dvou dětí na mateřské, ale šlo to lépe, než jsem čekala. Výživa mě po absolvování tohoto kurzu natolik oslovila, že bych se jí v budoucnu chtěla věnovat i profesně. Kurz všem vřele doporučuji.
Ing. Helena Dlouhá
Výživa mě pravděpodobně začala zajímat před 30 lety…vdala jsem se a zajímalo mě, jak vařit. Hledala jsem souvislosti – proč, jak a tak :). Tehdejší hledání začínalo u brožovaných sešitů – kuchařek Mudr Jonáše, pokračovalo přes různé vegetariánské a makrobiotické kuchařky…procházela jsem různými obdobími, různými zkušenostmi a nacházela zajímavé souvislosti. Mezi naším jídlem a naší myslí. Obojí mě hodně zajímalo. Nicméně vytvořit ze všech těch nejrůznějších informací od různých autorů jeden vyvážený celek, to není úplně jednoduché. Každý člověk je jiný, to, co platí na jednoho, je pro druhého nemožné, a těch pravd o výživě je tolik, každá jiná… časem to u mě vedlo až k jakési rezignaci. Ale všechno má svůj čas. Od kamarádky jsem se dozvěděla o Martinovi Jelínkovi. A po nějaké době jsem se zapsala na jeho kurz. Na náhody moc nevěřím, takže děkuji, osude. Protože Martin Jelínek dokázal z těch všech střípků, které jsem v sobě měla, složit celistvý a fungující obraz. Všechno to do sebe zapadalo jako puzzle. Jsem člověk pochybovačný, než něco přijmu za své, koukám na to z hodně stran a chci vědět proč a jak. Určitě přijdou časem další, nové otázky, ale už vím, v rámci jakých souvislostí na ně budu hledat odpověď. V čem mě kurz výživového poradenství hodně oslovil? V celistvosti pohledu. Nestranil žádné výživářské škole, žádnému autorovi. Martin Jelínek nikoho neodsuzuje ani nikoho nevynáší do nebes. Používá logiku - jeho logika si však dobře rozumí s věcmi nespočitatelnými a neměřitelnými, prostě všeho je tak akorát… Ze začátku bylo těžké vycítit, jaký osobní výživářský postoj Martin Jelínek vlastně zastává. Dnes už to myslím tuším - a chápu, proč zůstává náš učitel v některých věcech tak nestranný. Cenné je, pokud si vytvoříme na věc svůj vlastní pohled , neovlivněný názory učitele. Učitel by měl v ideálním případě pouze pomoci držet naše uvažování v jakémsi rámci. V tomto směru jsme tedy měli ideálního učitele…i v jiných směrech :) Díky kurzu jsem zjistila, že rezignace na cokoli nemá v mém životě místo, že mě výživa baví a že s tím chci něco dál dělat. Není to úžasné?
Lenka Cozlovschii
Absolvovat tento kurz bylo jedno z mých nejlepších životních rozhodnutí. Jako celiak s laktózovou intolerancí jsem si myslela, že už o výživě něco vím, protože jsem byla nucená se intenzivně každý den zabývat tím, co jím, ale to, kam jsem se z hlediska obecného přehledu ve světě výživy dostala na konci kurzu se nedá popsat. Dříve jsem neuměla rozlišit, co je pravda a co ne, ale dnes už si umím odvodit, co by asi pravda být mohla. Tudíž mi nedělá problém se vyznat v haldě informací, které jsou dnes pro člověka dostupné. Vzdělávání ve výživě považuji za celoživotní proces, a proto nemohu říct, že už umím vše. Nicméně teď už nejenom vím, co je správné, ale taky proč a to je mnohem důležitější, než jen slepě poslouchat něčí rady. Nakonec mi půlroční kurz připadal krátký a bylo mi líto, že už dál nepokračuje, protože touha, kterou teď mám pro vzdělávání v tomto oboru je stokrát větší než na začátku a za to vděčím výbornému lektorovi a tvůrci tohoto kurzu Mgr. Martinu Jelínkovi.