Kurzy ATAC

Úvod / Co se u nás studuje / Sacharidy

Sacharidy

Sacharidy

Sacharidy dodávají tělu rychle využitelnou energii (1 gram sacharidů obsahuje 17,63 kJ = cca 4 kcal). Podle toho, jaké mají složení, se mění i rychlost, jakou z nich v těle tato energie vzniká (nejrychleji z tzv. cukrů).

Z chemického hlediska se dělí na:

1. Monosacharidy

Sacharidy - ovoce

Jsou nejjednodušší formou sacharidů. Molekulární strukturou jsou zastoupeny pouze jedním cukrem. Tyto cukry už tedy nelze dále štěpit a tělo z nich získává energii ihned.

Patří sem:

  • glukóza (hroznový cukr),
  • fruktóza (ovocný cukr),
  • ribóza (přirozeně se vyskytuje ve všech buňkách).

2. Oligosacharidy

Sacharidy - ovoce

Vznikají spojením dvoudeseti stejných nebo různých druhů monosacharidových jednotek (podle jejich počtu se nazývají disacharidy, popř. tri-, tetra-, až dekasacharidy). Nejdůležitější z této skupiny jsou disacharidy. Sem se řadí především:

  • Sacharóza (řepný cukr).
    Vyrábí se z cukrové řepy nebo cukrové třtiny a používá se běžně jako sladidlo v potravinářství.
  • Laktosa (mléčný cukr).
    Nachází se v mléce savců. V trávicím traktu je rozkládána enzymem laktázou. Pokud je tento enzym nefunkční, vzniká laktózová intolerance (projevuje se křečemi v břiše a průjmy).
  • Maltosa (sladový cukr).
    Je mnohem méně sladká než glukosa při stejné výživové hodnotě (používá se v potravinářství např. při výrobě piva).

3. Polysacharidy

Sacharidy - ovoce

Mají podobnou strukturu jako oligosacharidy, ale počet monosacharidových jednotek dosahuje mnoha set až tisíc. Na rozdíl od monosacharidů jsou ve vodě prakticky nerozpustné. Fungují jako zásobní nebo stavební látky rostlin a živočichů. Z hlediska jejich původu je dělíme na:

  • Rostlinné - škroby a vláknina,
  • Živočišné – glykogen.

O sacharidech obecně platí:

  1. V odlišných množstvích se nachází v mnoha potravinách.
    Sacharidy s rychle využitelnou energií jsou bohatě zastoupeny v ovoci, některých druzích zeleniny či některých mléčných výrobcích, ve velkých objemech pak v průmyslově zpracovaných potravinách (müsli směsi i tyčinky, dorty, zákusky, čokolády, bonbóny, slazené nápoje…). Naopak sacharidy s pomalu se uvolňující energií se nachází nejvíce v obilovinách, luštěninách, ořechách a semenech.
  2. Ve stravě bychom se měli vyhnout zbytečně vysokému příjmu především jednoduchých sacharidů.
    Důvodem je fakt, že organismus zpracovává tuto složku díky produkci inzulínu (hormon slinivky břišní, který brání nadměrnému vzestupu krevního cukru) a tímto mechanismem se většina energie uloží do tukových zásob. Z hlediska vlivu na acidobazickou rovnováhu působí inzulín i sacharidy kyselinotvorně – při přebytku cukrů ve stravě či jejich nevhodné volbě tak dochází k nežádoucímu odklonu od rovnováhy vnitřního prostředí organismu, na což reaguje každá buňka v těle způsobem svého chování.
  3. V organismu se na rozdíl od dalšího paliva – tuků – skladují velmi špatně, a to v podobě svalového a jaterního glykogenu. Tyto rezervy jsou poměrně malé (přibližně 0,5 kg u průměrného jedince). Je proto potřeba se ve stravě cíleně zaměřit na systematický příjem sacharidů tak, abychom získali nejen okamžitý zdroj energie, ale současně i podporovali obnovu glykogenu. Toto platí především u tzv. vysokosacharidových způsobů stravování, které jsou obecně považovány ve vztahu k lidskému zdraví za dlouhodobě nejvýhodnější koncepcí stravy.
  4. Podle toho, jaké účinky od stravy požadujeme ve smyslu získání energie a rychlosti trávení, budeme preferovat konkrétní zástupce jednotlivých skupin vysokosacharidových potravin. Sportovci například nebudou jíst luštěniny krátce před tréninkem, protože několik hodin trvá, než se stráví. Naopak se nevyplácí jíst ovoce, slazené mléčné výrobky nebo pít slazené nápoje krátce před spaním, protože rychle vytvořená energie z nich komplikuje usínání a stojí za vznikem obezity. V praxi je proto potřeba se naučit vybírat takové potraviny, které obsahují správné druhy sacharidů a současně i jejich vhodné množství.

Sacharidy - ovoce

Základní přehled zdrojů sacharidů ve stravě (s různým objemovým zastoupením):

  1. Ovoce – fruktóza, sacharóza, vláknina
  2. Zelenina – fruktóza, sacharóza, vláknina
  3. Luštěniny – škroby, vláknina
  4. Obilniny – škroby, vláknina
  5. Houby – vláknina
  6. Ořechy – vláknina, oligosacharidy (sacharóza, dextróza)
  7. Mléčné výrobky – laktóza
  8. Maso – glykogen
  9. Vejce – glykogen

Protože je pro naše podmínky a dobu, ve které žijeme, přirozené získávat hlavní zdroj energie ze sacharidů (v běžných situacích se stravujeme tak, že ve stravě převažují sacharidy nad bílkovinami a tuky, nazýváme to „vysokosacharidový“ způsob stravování), je při sestavování jídelníčku potřeba pracovat především s:

  1. Celkovým množstvím sacharidů v každé porci i celodenním stravování.
    Příliš málo sacharidů způsobí nedostatek rychle využitelné energie, ze které vyplývá únava. Naopak vysoké dávky jsou základem pro nárůst tukových zásob. Je potřeba tak vědět, jaké množství je skutečně optimální pro konkrétního člověka.
  2. Výběrem vhodným forem sacharidů pro konkrétní situaci.
    Existují situace, kdy potřebujeme energii velmi rychle, jindy je zase potřeba zajišťovat její pomalý a konstantní přísun. Tohoto docílíme právě pomocí správné kombinace potravin, o kterých budeme vědět, jaké konkrétní druhy sacharidů obsahují.

Toto je základem, který se promítá ve všech našich kurzech. V tomto směru je potřeba vědět, že při tvorbě jídelníčků nepreferujeme žádné přesné počítání (počítat konkrétní parametry se ale učíme, je to nezbytné pro správné pochopení celostního pohledu na výživu) – důvodem je mimo jiné i fakt, že obsah všech živin v potravinách (tedy nejen sacharidů) se výrazně liší s ohledem na relativně široké spektrum faktorů (podmínky pěstování, kvalita půdy, stupeň zralosti při sklizni atd.). Není proto reálné navrhnout jídelníček, který by byl takzvaně „přesný“. Zaměřujeme se proto na směry a tendence, kudy se metabolismus ubírá či kam jej chceme nasměrovat. Obsah živin hraje důležitou roli, ale primárně ve smyslu určitého jejich rozpětí ve stravě, které máme pod kontrolou, ne přesných čísel.

Co říkají o studiu naši absolventi

Ing. Helena Dlouhá

Výživa mě pravděpodobně začala zajímat před 30 lety…vdala jsem se a zajímalo mě, jak vařit. Hledala jsem souvislosti – proč, jak a tak :). Tehdejší hledání začínalo u brožovaných sešitů – kuchařek Mudr Jonáše, pokračovalo přes různé vegetariánské a makrobiotické kuchařky…procházela jsem různými obdobími, různými zkušenostmi a nacházela zajímavé souvislosti. Mezi naším jídlem a naší myslí. Obojí mě hodně zajímalo. Nicméně vytvořit ze všech těch nejrůznějších informací od různých autorů jeden vyvážený celek, to není úplně jednoduché. Každý člověk je jiný, to, co platí na jednoho, je pro druhého nemožné, a těch pravd o výživě je tolik, každá jiná… časem to u mě vedlo až k jakési rezignaci. Ale všechno má svůj čas. Od kamarádky jsem se dozvěděla o Martinovi Jelínkovi. A po nějaké době jsem se zapsala na jeho kurz. Na náhody moc nevěřím, takže děkuji, osude. Protože Martin Jelínek dokázal z těch všech střípků, které jsem v sobě měla, složit celistvý a fungující obraz. Všechno to do sebe zapadalo jako puzzle. Jsem člověk pochybovačný, než něco přijmu za své, koukám na to z hodně stran a chci vědět proč a jak. Určitě přijdou časem další, nové otázky, ale už vím, v rámci jakých souvislostí na ně budu hledat odpověď. V čem mě kurz výživového poradenství hodně oslovil? V celistvosti pohledu. Nestranil žádné výživářské škole, žádnému autorovi. Martin Jelínek nikoho neodsuzuje ani nikoho nevynáší do nebes. Používá logiku - jeho logika si však dobře rozumí s věcmi nespočitatelnými a neměřitelnými, prostě všeho je tak akorát… Ze začátku bylo těžké vycítit, jaký osobní výživářský postoj Martin Jelínek vlastně zastává. Dnes už to myslím tuším - a chápu, proč zůstává náš učitel v některých věcech tak nestranný. Cenné je, pokud si vytvoříme na věc svůj vlastní pohled , neovlivněný názory učitele. Učitel by měl v ideálním případě pouze pomoci držet naše uvažování v jakémsi rámci. V tomto směru jsme tedy měli ideálního učitele…i v jiných směrech :) Díky kurzu jsem zjistila, že rezignace na cokoli nemá v mém životě místo, že mě výživa baví a že s tím chci něco dál dělat. Není to úžasné?

Libuše Pelikánová

Chtěla bych tímto poděkovat panu Jelínkovi za jeho kurzy. Přihlásila jsem se do kurzu Poradce pro výživu a suplementaci a šla do kurzu s pozitivním očekáváním. Nejenom, že jsem byla spokojená, ale i mile překvapená kvalitou kurzu, intenzitou a přístupem pana Jelínka. Naučila jsem se vše, co jsem potřebovala vědět a určitě půjdu i do dalších obohacujících kurzů pana Jelínka, protože jsou to velmi dobře investované peníze do sebe, do vzdělání. Také jsem si velmi cenila toho, že kdykoliv jsem potřebovala něco poradit, ujasnit, pan Jelínek tu pro mě byl a za to velmi děkuji. Ať už chcete najet na profesionální dráhu a nebo si udělat kurz jen pro sebe, neváhejte. Vřele doporučuji.

Jaroslava Hudcová

Kurzy Mgr. Martina Jelínka jsem si vybrala po přečtení referencí a shlédnutí krátkého ukázkového videa. Martin Jelínek je velký odborník ve zdravé výživě a zdravém životním stylu. Jeho znalosti Tradiční Čínské medicíny, Ajurvédy a ostatních směrů jsou obrovské. Přihlásila jsem se do kurzu Poradce pro výživu a suplementaci, byla jsem mile překvapená jeho profesionálním přístupem. Kurz trvá 6 měsíců, během kterých získáte hodně znalostí a informací, které vám mají pomoci při rozjezdu podnikání v oblasti zdravé výživy a změny životního stylu. Ráda bych poděkovala lektorovi Martinu Jelínkovi za jeho profesionální přístup ke svým žákům, má můj velký obdiv za své neskutečné znalostí v oblasti zdravého stravování. Dnes již chápu, že krátkodobé kurzy, které jsou k dispozici u jiných společností, se kvalitou získaných vědomostí nemohou rovnat.