Kurzy ATAC

Úvod / Co se u nás studuje / Sacharidy

Sacharidy

Sacharidy

Sacharidy dodávají tělu rychle využitelnou energii (1 gram sacharidů obsahuje 17,63 kJ = cca 4 kcal). Podle toho, jaké mají složení, se mění i rychlost, jakou z nich v těle tato energie vzniká (nejrychleji z tzv. cukrů).

Z chemického hlediska se dělí na:

1. Monosacharidy

Sacharidy - ovoce

Jsou nejjednodušší formou sacharidů. Molekulární strukturou jsou zastoupeny pouze jedním cukrem. Tyto cukry už tedy nelze dále štěpit a tělo z nich získává energii ihned.

Patří sem:

  • glukóza (hroznový cukr),
  • fruktóza (ovocný cukr),
  • ribóza (přirozeně se vyskytuje ve všech buňkách).

2. Oligosacharidy

Sacharidy - ovoce

Vznikají spojením dvoudeseti stejných nebo různých druhů monosacharidových jednotek (podle jejich počtu se nazývají disacharidy, popř. tri-, tetra-, až dekasacharidy). Nejdůležitější z této skupiny jsou disacharidy. Sem se řadí především:

  • Sacharóza (řepný cukr).
    Vyrábí se z cukrové řepy nebo cukrové třtiny a používá se běžně jako sladidlo v potravinářství.
  • Laktosa (mléčný cukr).
    Nachází se v mléce savců. V trávicím traktu je rozkládána enzymem laktázou. Pokud je tento enzym nefunkční, vzniká laktózová intolerance (projevuje se křečemi v břiše a průjmy).
  • Maltosa (sladový cukr).
    Je mnohem méně sladká než glukosa při stejné výživové hodnotě (používá se v potravinářství např. při výrobě piva).

3. Polysacharidy

Sacharidy - ovoce

Mají podobnou strukturu jako oligosacharidy, ale počet monosacharidových jednotek dosahuje mnoha set až tisíc. Na rozdíl od monosacharidů jsou ve vodě prakticky nerozpustné. Fungují jako zásobní nebo stavební látky rostlin a živočichů. Z hlediska jejich původu je dělíme na:

  • Rostlinné - škroby a vláknina,
  • Živočišné – glykogen.

O sacharidech obecně platí:

  1. V odlišných množstvích se nachází v mnoha potravinách.
    Sacharidy s rychle využitelnou energií jsou bohatě zastoupeny v ovoci, některých druzích zeleniny či některých mléčných výrobcích, ve velkých objemech pak v průmyslově zpracovaných potravinách (müsli směsi i tyčinky, dorty, zákusky, čokolády, bonbóny, slazené nápoje…). Naopak sacharidy s pomalu se uvolňující energií se nachází nejvíce v obilovinách, luštěninách, ořechách a semenech.
  2. Ve stravě bychom se měli vyhnout zbytečně vysokému příjmu především jednoduchých sacharidů.
    Důvodem je fakt, že organismus zpracovává tuto složku díky produkci inzulínu (hormon slinivky břišní, který brání nadměrnému vzestupu krevního cukru) a tímto mechanismem se většina energie uloží do tukových zásob. Z hlediska vlivu na acidobazickou rovnováhu působí inzulín i sacharidy kyselinotvorně – při přebytku cukrů ve stravě či jejich nevhodné volbě tak dochází k nežádoucímu odklonu od rovnováhy vnitřního prostředí organismu, na což reaguje každá buňka v těle způsobem svého chování.
  3. V organismu se na rozdíl od dalšího paliva – tuků – skladují velmi špatně, a to v podobě svalového a jaterního glykogenu. Tyto rezervy jsou poměrně malé (přibližně 0,5 kg u průměrného jedince). Je proto potřeba se ve stravě cíleně zaměřit na systematický příjem sacharidů tak, abychom získali nejen okamžitý zdroj energie, ale současně i podporovali obnovu glykogenu. Toto platí především u tzv. vysokosacharidových způsobů stravování, které jsou obecně považovány ve vztahu k lidskému zdraví za dlouhodobě nejvýhodnější koncepcí stravy.
  4. Podle toho, jaké účinky od stravy požadujeme ve smyslu získání energie a rychlosti trávení, budeme preferovat konkrétní zástupce jednotlivých skupin vysokosacharidových potravin. Sportovci například nebudou jíst luštěniny krátce před tréninkem, protože několik hodin trvá, než se stráví. Naopak se nevyplácí jíst ovoce, slazené mléčné výrobky nebo pít slazené nápoje krátce před spaním, protože rychle vytvořená energie z nich komplikuje usínání a stojí za vznikem obezity. V praxi je proto potřeba se naučit vybírat takové potraviny, které obsahují správné druhy sacharidů a současně i jejich vhodné množství.

Sacharidy - ovoce

Základní přehled zdrojů sacharidů ve stravě (s různým objemovým zastoupením):

  1. Ovoce – fruktóza, sacharóza, vláknina
  2. Zelenina – fruktóza, sacharóza, vláknina
  3. Luštěniny – škroby, vláknina
  4. Obilniny – škroby, vláknina
  5. Houby – vláknina
  6. Ořechy – vláknina, oligosacharidy (sacharóza, dextróza)
  7. Mléčné výrobky – laktóza
  8. Maso – glykogen
  9. Vejce – glykogen

Protože je pro naše podmínky a dobu, ve které žijeme, přirozené získávat hlavní zdroj energie ze sacharidů (v běžných situacích se stravujeme tak, že ve stravě převažují sacharidy nad bílkovinami a tuky, nazýváme to „vysokosacharidový“ způsob stravování), je při sestavování jídelníčku potřeba pracovat především s:

  1. Celkovým množstvím sacharidů v každé porci i celodenním stravování.
    Příliš málo sacharidů způsobí nedostatek rychle využitelné energie, ze které vyplývá únava. Naopak vysoké dávky jsou základem pro nárůst tukových zásob. Je potřeba tak vědět, jaké množství je skutečně optimální pro konkrétního člověka.
  2. Výběrem vhodným forem sacharidů pro konkrétní situaci.
    Existují situace, kdy potřebujeme energii velmi rychle, jindy je zase potřeba zajišťovat její pomalý a konstantní přísun. Tohoto docílíme právě pomocí správné kombinace potravin, o kterých budeme vědět, jaké konkrétní druhy sacharidů obsahují.

Toto je základem, který se promítá ve všech našich kurzech. V tomto směru je potřeba vědět, že při tvorbě jídelníčků nepreferujeme žádné přesné počítání (počítat konkrétní parametry se ale učíme, je to nezbytné pro správné pochopení celostního pohledu na výživu) – důvodem je mimo jiné i fakt, že obsah všech živin v potravinách (tedy nejen sacharidů) se výrazně liší s ohledem na relativně široké spektrum faktorů (podmínky pěstování, kvalita půdy, stupeň zralosti při sklizni atd.). Není proto reálné navrhnout jídelníček, který by byl takzvaně „přesný“. Zaměřujeme se proto na směry a tendence, kudy se metabolismus ubírá či kam jej chceme nasměrovat. Obsah živin hraje důležitou roli, ale primárně ve smyslu určitého jejich rozpětí ve stravě, které máme pod kontrolou, ne přesných čísel.

Co říkají o studiu naši absolventi

Barbora Procházková

Nedá mi to, ale musím být upřímná. Kurz jsem začala studovat nadvakrát. Poprvé jsem vydržela měsíc a to v roce 2020. Totálně mě to přerostlo. To množství informací, času strávený učením, nedala jsem to. Proč? Nebyla jsem připravená, nebyla jsem rozhodnutá. Dostala jsem druhou šanci, kdy mě lidi okolo mě povzbudili, že to dám, a to včetně týmu pana Jelínka. Za to jsem doteď vděčná. To co se semnou dělo v průběhu kurzu bylo neskutečné. Začala jsem cítit nový nával energie, novou životní radost, dala jsem potravu, potravu svému mozku, který po tom toužil a v tu chvíli jsem už připravená byla. Kurz je neskutečná jízda, která o vás mnohé vypoví. Vyzkouší vaše odhodlání, vyzkouší vaši vůli, schopnost si plánovat čas, motivaci, disciplínu, vyzkouší vaši trpělivost, ale nejenomže vás zkouší, neskutečně vás posilní, dá vám nový smysl ve vaší práci, dá vám nový pohled na to, jak celé stravování uchopit. Rozhodně ale nečekejte, že vám řekne, dělejte to tak a tak. To ani náhodou a to je to nejcennější! Dá vám svobodu rozhodnutí, jakou cestou se chcete ubírat prostřednictvím informací o všech cestách. Nakonci ale stojíte jen vy, a vaše rozhodnutí, chci jít tudy a tudy. Seminární práce se pro někoho může zdát otrava (ano i pro mě to tak bylo: "přiznání"), ale po tom, co jsem se do toho zakousla jsem zjistila, že teprve tam jsem dostala jasnou vizi, jak to chci dělat. Teprve u psaní seminární práce se mi začalo všechno propojovat a řekla jsem si: "Tak přesně takhle to chci dělat". A to je neskutečný. Ano, nedokážu skrývat nadšení, radost a pokoru. Protože tohle všechno cítím po absolvování závěrečného testu, kdy jsem se cítila jako super hrdina. A cítím se tak i den poté. A proč? Protože tenhle kurz rozhodně je zasloužený, a není to žádná dávačka. Bylo to šílený, těžký a kolikrát dechberoucí. Ale hlavně to bylo skvělý! Děkuji celému týmu, děkuji za to, co všechno děláte, a kolik věcí, nám zůstane k dispozici i po dokončení včetně vašeho kontaktu, který je na tom všem nejcennější. Děkuji mockrát, a přeji spoustu takových upřímných referencí, které snad i vám dají sílu do další práce a dřiny, která jednoznačně za celým vaším systémem je. Klobouk dolů.

Mgr. Pavla Stýskalová DiS.

Jsem ráda, že jsem se mohla zúčastnit Vašeho kurzu. Cením si Vašich znalostí, důvtipu a toho, jak na sobě neustále pracujete a překonáváte "zarytá dogmata". Díky Vašemu kurzu jsem získala rozhled. Teď už jenom tu teorii uvést do praxe. Jde to. Pomalu, ale jistě překonávám sebe, svoji lenost v přípravě jídla a především se snažím více přemýšlet nad tím, co jím já i moje rodina. Přijde mi to jako včera, co jsem začala hltat vaše informace. I když byla období, kdy se mi hůře soustředilo a někdy nechtělo. Přesto mě lákalo dozvídat se nové a nové informace o výživě a různý pohled na ni. Děkuji za závěrečné povzbuzení a trpělivost, když jsem z rodinných důvodů vše ukončovala zpožděně.

Mgr. Pavlína Knittlová

Děkuji Mgr. Martinu Jelínkovi za ucelený pohled na stravování a výživu jedince. Naučil nás přistupovat ke klientům maximálně komplexně - a to jediné funguje dlouhodobě. Díky.