Kurzy ATAC

Úvod / Co se u nás studuje / Sacharidy

Sacharidy

Sacharidy

Sacharidy dodávají tělu rychle využitelnou energii (1 gram sacharidů obsahuje 17,63 kJ = cca 4 kcal). Podle toho, jaké mají složení, se mění i rychlost, jakou z nich v těle tato energie vzniká (nejrychleji z tzv. cukrů).

Z chemického hlediska se dělí na:

1. Monosacharidy

Sacharidy - ovoce

Jsou nejjednodušší formou sacharidů. Molekulární strukturou jsou zastoupeny pouze jedním cukrem. Tyto cukry už tedy nelze dále štěpit a tělo z nich získává energii ihned.

Patří sem:

  • glukóza (hroznový cukr),
  • fruktóza (ovocný cukr),
  • ribóza (přirozeně se vyskytuje ve všech buňkách).

2. Oligosacharidy

Sacharidy - ovoce

Vznikají spojením dvoudeseti stejných nebo různých druhů monosacharidových jednotek (podle jejich počtu se nazývají disacharidy, popř. tri-, tetra-, až dekasacharidy). Nejdůležitější z této skupiny jsou disacharidy. Sem se řadí především:

  • Sacharóza (řepný cukr).
    Vyrábí se z cukrové řepy nebo cukrové třtiny a používá se běžně jako sladidlo v potravinářství.
  • Laktosa (mléčný cukr).
    Nachází se v mléce savců. V trávicím traktu je rozkládána enzymem laktázou. Pokud je tento enzym nefunkční, vzniká laktózová intolerance (projevuje se křečemi v břiše a průjmy).
  • Maltosa (sladový cukr).
    Je mnohem méně sladká než glukosa při stejné výživové hodnotě (používá se v potravinářství např. při výrobě piva).

3. Polysacharidy

Sacharidy - ovoce

Mají podobnou strukturu jako oligosacharidy, ale počet monosacharidových jednotek dosahuje mnoha set až tisíc. Na rozdíl od monosacharidů jsou ve vodě prakticky nerozpustné. Fungují jako zásobní nebo stavební látky rostlin a živočichů. Z hlediska jejich původu je dělíme na:

  • Rostlinné - škroby a vláknina,
  • Živočišné – glykogen.

O sacharidech obecně platí:

  1. V odlišných množstvích se nachází v mnoha potravinách.
    Sacharidy s rychle využitelnou energií jsou bohatě zastoupeny v ovoci, některých druzích zeleniny či některých mléčných výrobcích, ve velkých objemech pak v průmyslově zpracovaných potravinách (müsli směsi i tyčinky, dorty, zákusky, čokolády, bonbóny, slazené nápoje…). Naopak sacharidy s pomalu se uvolňující energií se nachází nejvíce v obilovinách, luštěninách, ořechách a semenech.
  2. Ve stravě bychom se měli vyhnout zbytečně vysokému příjmu především jednoduchých sacharidů.
    Důvodem je fakt, že organismus zpracovává tuto složku díky produkci inzulínu (hormon slinivky břišní, který brání nadměrnému vzestupu krevního cukru) a tímto mechanismem se většina energie uloží do tukových zásob. Z hlediska vlivu na acidobazickou rovnováhu působí inzulín i sacharidy kyselinotvorně – při přebytku cukrů ve stravě či jejich nevhodné volbě tak dochází k nežádoucímu odklonu od rovnováhy vnitřního prostředí organismu, na což reaguje každá buňka v těle způsobem svého chování.
  3. V organismu se na rozdíl od dalšího paliva – tuků – skladují velmi špatně, a to v podobě svalového a jaterního glykogenu. Tyto rezervy jsou poměrně malé (přibližně 0,5 kg u průměrného jedince). Je proto potřeba se ve stravě cíleně zaměřit na systematický příjem sacharidů tak, abychom získali nejen okamžitý zdroj energie, ale současně i podporovali obnovu glykogenu. Toto platí především u tzv. vysokosacharidových způsobů stravování, které jsou obecně považovány ve vztahu k lidskému zdraví za dlouhodobě nejvýhodnější koncepcí stravy.
  4. Podle toho, jaké účinky od stravy požadujeme ve smyslu získání energie a rychlosti trávení, budeme preferovat konkrétní zástupce jednotlivých skupin vysokosacharidových potravin. Sportovci například nebudou jíst luštěniny krátce před tréninkem, protože několik hodin trvá, než se stráví. Naopak se nevyplácí jíst ovoce, slazené mléčné výrobky nebo pít slazené nápoje krátce před spaním, protože rychle vytvořená energie z nich komplikuje usínání a stojí za vznikem obezity. V praxi je proto potřeba se naučit vybírat takové potraviny, které obsahují správné druhy sacharidů a současně i jejich vhodné množství.

Sacharidy - ovoce

Základní přehled zdrojů sacharidů ve stravě (s různým objemovým zastoupením):

  1. Ovoce – fruktóza, sacharóza, vláknina
  2. Zelenina – fruktóza, sacharóza, vláknina
  3. Luštěniny – škroby, vláknina
  4. Obilniny – škroby, vláknina
  5. Houby – vláknina
  6. Ořechy – vláknina, oligosacharidy (sacharóza, dextróza)
  7. Mléčné výrobky – laktóza
  8. Maso – glykogen
  9. Vejce – glykogen

Protože je pro naše podmínky a dobu, ve které žijeme, přirozené získávat hlavní zdroj energie ze sacharidů (v běžných situacích se stravujeme tak, že ve stravě převažují sacharidy nad bílkovinami a tuky, nazýváme to „vysokosacharidový“ způsob stravování), je při sestavování jídelníčku potřeba pracovat především s:

  1. Celkovým množstvím sacharidů v každé porci i celodenním stravování.
    Příliš málo sacharidů způsobí nedostatek rychle využitelné energie, ze které vyplývá únava. Naopak vysoké dávky jsou základem pro nárůst tukových zásob. Je potřeba tak vědět, jaké množství je skutečně optimální pro konkrétního člověka.
  2. Výběrem vhodným forem sacharidů pro konkrétní situaci.
    Existují situace, kdy potřebujeme energii velmi rychle, jindy je zase potřeba zajišťovat její pomalý a konstantní přísun. Tohoto docílíme právě pomocí správné kombinace potravin, o kterých budeme vědět, jaké konkrétní druhy sacharidů obsahují.

Toto je základem, který se promítá ve všech našich kurzech. V tomto směru je potřeba vědět, že při tvorbě jídelníčků nepreferujeme žádné přesné počítání (počítat konkrétní parametry se ale učíme, je to nezbytné pro správné pochopení celostního pohledu na výživu) – důvodem je mimo jiné i fakt, že obsah všech živin v potravinách (tedy nejen sacharidů) se výrazně liší s ohledem na relativně široké spektrum faktorů (podmínky pěstování, kvalita půdy, stupeň zralosti při sklizni atd.). Není proto reálné navrhnout jídelníček, který by byl takzvaně „přesný“. Zaměřujeme se proto na směry a tendence, kudy se metabolismus ubírá či kam jej chceme nasměrovat. Obsah živin hraje důležitou roli, ale primárně ve smyslu určitého jejich rozpětí ve stravě, které máme pod kontrolou, ne přesných čísel.

Co říkají o studiu naši absolventi

Marie Hloušková

Kurz předčil má očekávání. Počáteční obavy, jak budu zvládat každý den vstřebat 3 lekce + dělat mentální mapy, se transformovaly v každodenní návyk a těšení se na nové, zajímavé informace. Přístup pana Jelínka je neuvěřitelný – profesionální a srozumitelný výklad, který nechával prostor studentům udělat si svůj vlastní názor na dané téma. Nikomu nic nenutí a zároveň vás ovlivní přemýšlet o věcech i z jiného úhlu pohledu. Mohu jen doporučit!

Lucie Hermanová

Tímto bych Vám ráda poděkovala, že jsem se mohla stát alespoň malou součástí "ATAC rodiny" :-) Poslední půlrok byl sice trošku náročnější, ale také velmi přínosný. Moc jsem si studium užila a doslova hltala každou novou informaci. Díky informacím, které jsem měla možnost získat studiem, se teď můj život bude ubírat jiným, lepším směrem. Nejvíce jsem na kurzu ocenila - kromě toho, že kurz pana Jelínka je nejkomplexnější u nás - unikátní výukovou hru ZOF. Student má možnost vyzkoušet si, jak by měl jídelníček k dané lekci vypadat. Hra ihned vyhodnotí chyby, kterých se student dopustil, a tak můžete okamžitě zjednat nápravu a přiblížit se tak pomyslnému "ideálnímu" jídelníčku. Tento kurz doporučuji každému, komu není jeho zdraví a zdraví jeho blízkých lhostejné. Jsem moc ráda, že jsem se rozhodla právě pro Váš kurz

Kateřina Kapková

Děkuji osudu, že mě zavedl až k Vám. Dva roky jsem marně bojovala s exemem na rukou. Prošla jsem si "klasickým" začátkem, u kterého řada lidí končí: léčbou kortikoidy. Pak jsem si o nich něco přečetla a utekla od nich k homeopatikům. Můj zdravotní stav se o něco zlepšil, ale pořád to nebylo ono. Zkusila jsem tedy - na radu jednoho známého - změnit způsob stravování. Objevila jsem paní, která mě uvedla do světa makrobiotiky. Byla jsem víceméně samouk, až než jsem na internetu objevila Váš kurz "Makrobiotika v české kuchyni". S nadšením jsem hltala informace nejen o tom, jak se makrobioticky stravovat, ale také o tom, jak funguje trávicí systém a jak dokáže správně zvolená a nakombinovaná strava prospět tělu i duši. Váš prvně absolvovaný kurz mi vysvětlil všechny změny, které jsem na sobě změnou stravování pociťovala: exem z rukou úplně zmizel a navíc jsem se zbavila trávících obtíží, kterými jsem trpěla od dětství, aniž by mě kdy napadlo je řešit. Brala jsem je jako "normální" součást mého života. O to větší úžas a radost ve mě vyvolalo jejich zmizení. Vaření "novým" způsobem se mi náhle stalo vášní. Kdysi jsem brala zeleninu spíš jen jako "barevnou ozdobu talíře" a najednou jsem při jejím krájení a zpracovávání zažívala pocity štěstí (a ty trvají dodnes.) Z mé kuchyně začala postupně mizet zelenina sterilovaná i mražená, uzeniny udělaly v lednici místo zeleninovým a luštěninovým pomazánkám, místo kupovaného chleba jsem začala péct kváskový. Začala jsem zkrátka trávit v kuchyni více času, protože mě to dělalo (a dělá) šťastnou. A pak jsem v e-mailu objevila Vaši nabídku na "Kurz poradce pro výživu a suplementaci". Vzala jsem to jako výzvu a nic od toho nečekala. Bylo mi zpočátku jedno, jestli nabyté znalosti využiju jen pro sebe a svoji rodinu, nebo i pro jiné. Znovu jsem hltala další informace o životosprávě a v hlavě se mi postupně skládala větší a větší mozaika. Díky praktické části kurzu - tedy vytváření jídelníčků - se ve mě usadil "program", který mě teď v kuchyni vede. Naprosto automaticky uvažuji o tom, jaké dnes použiju luštěniny a který fermentovaný výrobek, čím zahustím omáčku, abych nemusela použít mouku, jestli přisypu semínka do polévky nebo dalšího chodu... Je to až úsměvné, jak člověk najednou "přepne" myšlení, když vezme do ruky vařečku :-) I když... nedá se říci, že bych takto přepínala jen v kuchyni. Od té doby, co se snažím stravovat zdravě - a Váš kurz mě v tom VELMI posunul - se mi změnilo myšlení a vnímání všeobecně. Zostřila se mi intuice, začala jsem se mít více ráda, zbavila se obav a úzkostí atd. atd. Dva dny po absolvování kurzu "Poradce pro výživu a suplementaci" si tak v kuchyni vařím oběd a říkám si: Kéž bych se tím mohla živit. Odpoledne jdu do města, potkám známou, zmíním se jí, že mám kurz zdárně za sebou a ona se ptá: "A nechtěla bys mi občas něco uvařit?" Takže vařím sobě, příteli a druhý týden už i kamarádce. A sním o tom, že si zřídím jídelnu se zdravou domácí kuchyní a začnu vařit ještě i dalším.