Powered by Smartsupp
Kurzy ATAC

Energetické tendence

Jedna z velmi zvláštních vlastností stravy, kterou západní část populace obtížně chápe a vnímá, a moderní věda se k ní staví zády, vychází z východoasijského způsobu vnímání reality. V rámci filozofie naší výuky je tato charakteristika v pořadí sedmým pravidlem Zóny optimálního fungování, kam se (nejen) pomocí stravy snažíme nastavit metabolismus i samotné zdraví.

Energetické tendence

Základem pro hodnocení energetických tendencí jsou čínské pojmy jin a jang, které v posledních několika desetiletích poměrně zdomácněly i v našich končinách. A pokud už se najde člověk, kterého toto poznání nepostihlo, zcela určitě mu nebude cizí jejich grafický symbol.

Nejčastěji jsou vnímány ve svém významu jako dva vzájemné protiklady, například plus a mínus, nebo černá a bílá. Máme pak tendenci je v běžném životě používat jako alegorické přirovnání právě v tomto slova smyslu. Oba výrazy pochází z Číny, která jim v rámci své kulturní a filozofické historie přisoudila jasně daný význam. Ten je ale ve skutečnosti poněkud jiný, než jej máme tendenci vnímat ve zjednodušeném významu v našem prostředí.

Při snaze vše správně pochopit je potřeba si uvědomit, že Asiaté používají naprosto odlišný jazyk, který má ve srovnání s indoevropskými svoje zvláštní specifika:

Tím hlavním je fakt, že Číňané znají jen jednoslabičná slova, která nepodléhají časování ani skloňování. Je tak velká výzva správně vyložit jejich význam při překladu do našeho jazyka. Proto je běžné, že jeden výraz může mít podstatně více významů, než je zvykem u evropských národů. Aby našinec pochopil, oč skutečně kráčí, je navíc potřeba něco málo vědět o principech východní filozofie, která se od naší západní odlišuje několika základními znaky:

  1. Nesnaží se vše, co je součástí naší reality, vysvětlit a objasnit. Nepracují tedy pouze a jenom s racionalitou, ale používají něco, co bychom mohli nazvat „vcítěním se“ nebo „vhledem“.Jejich úvahám nedominuje logika, což je jeden z hlavních důvodů, proč existuje tolik nepochopení mezi východem a západem.
  2. Poznání nedosahují jen tím, že posouvají svoji racionalitu vpřed kritickým myšlením. Pochybování, tedy kritika, je typická právě pro západní způsob myšlení. Chronicky známý je například citát od René Descarta „Pochybuji, tedy myslím, myslím, tedy jsem“, na jehož významu postavila svoji filozofii moderní věda.

Čínská filozofie tak při snaze popsat fungování reality přišla na to, že ve všem, co existuje, působí dva protikladné principy:

  1. Byl definován princip mužský, aktivní, světlý, který označili pojmem jang.
  2. Protichůdným je pak ženský, pasívní, tmavý, který dostal označení jin.

Pojmy jin a jang jsou tedy označovány dvě navzájem opačné a protichůdné síly, které se nacházejí všude. Tyto síly nejsou absolutní. To znamená, že pokud budeme pozorovat jakýkoli předmět nebo děj, a snažit se jej popsat a ohodnotit těmito dvěma pojmy, bude se naše hodnocení lišit dle toho, z jakého úhlu pohledu jej budeme pozorovat. Z toho vyplývá jedno zásadní zjištění:

Jin a jang není možné brát doslovně.

Jsou to síly (stavy), které jsou neustále v pohybu, tedy v každém okamžiku proměnlivé.

Velmi důležitá je správná interpretace celého symbolu:

Černá a bílá barva symbolizuje tmu a světlo. Tečky opačné barvy pak poukazují na to, že v každé ze sil se nachází i opačná síla, a charakter dané síly záleží na pozorovateli. Toto není schopna pochopit většina západního světa, která je dogmaticky ve svém myšlení svázána s logikou vlastní racionality. Typickým projevem je pak tendence popisovat oba stavy jako protipóly černábílá, dobrozlo či anone.

Oba děje je možné hodnotit i na základě toho, jaké vztahy mezi nimi panují:

Jin a jang se vzájemně podporují.
Pokud se jedna ze sil zvětší, ta druhá vždy stejnoměrně ustupuje. Jsou tak vzájemně propojeny, jedna bez druhé nemůže existovat. V celém vesmíru je vše v rovnováze. Pokud pozorovatel zaznamená, že vzroste jin (a tedy ustupuje jang), je to stav, který v holistickém pojetí de facto neexistuje, protože celek musí být vždy v rovnováze (mění se toky energií, tedy stavy existence pouze dílčích částí).

Vzájemně se nevylučují.
I přesto, že jsou popisovány jako protiklady, nejsou absolutní. Z důvodu celistvosti (duality) není možné, aby cokoli existovalo pouze jako jin nebo jen jang. Proto jsou součástí grafického vyjádření obou sil tečky symbolizující tento princip.

Navzájem se mění.
Typickým příkladem je neustále se střídající den a noc. Oba stavy ale nejsou absolutní. To znamená, že například kosmonaut je schopen pozorovat Zemi z vyšší perspektivy, kdy uvidí den i noc současně. Podobně můžeme hodnotit i princip dobra a zla. Z holistického pohledu jsou dobro i zlo relativní pojmy - co je dobré pro jednoho, nemusí být pro druhého.

Jsou na sobě závislé.
Jeden princip nemůže existovat bez druhého – den bez noci, dobro bez zla.

Jin a jang se dále dělí na jin a jang.
Toto znamená, že když popisujeme stav, který označíme jako jin, tak při jeho dílčím pozorování zjistíme, že se tato část skládá z dalších stavů jin a jang.

Tím, že se bavíme o stavech (tendencích), je jasné, že tématem zájmu jsou faktory, které není možné změřit a číselně vyhodnotit. Jsou „pouze“ exaktně nevyhodnotitelnými a neustále proměnlivými tendencemi. Filozoficky řečeno je vztah mezi jin a jang momentem všeho dění, které se projevuje v každé formě existence.

Když budeme na tyto symboly nazírat z duchovního hlediska, můžeme je definovat jako nositele duchovního obsahu. To znamená, že obsahují poselství, která je potřeba umět číst.

Jin a jang se často používají i pro vyjádření energetické kvality stravy. Tady bohužel dochází k mnoha dezinformacím a nepochopení, za která nese odpovědnost snaha zakladatelů makrobiotiky zjednodušit pohled na vztah mezi stravováním a naším zdravím.

Číňané pod pojmem jang rozumí aktivní (rychlý), světlý, odstředivý (stoupající) princip. Jin je v jejich podání opakem, tedy pasívní (pomalý), tmavý, studený, koncentrující se.

Když byly v minulém století definovány základy a principy makrobiotiky, jejímž cílem je co největší jednoduchost a transparentnost, byly významy obou pojmů trochu „upraveny“. Důvodem byla snaha o to, aby všechny významy obou pojmů odpovídaly vlivu potravin na chování metabolismu. V podstatě došlo k jedné jediné změně, a to výměně významu odstředivost a koncentrace.

Makrobiotika tak vnímá jin jako energii, která je:

  • pomalá,

  • studená,

  • tmavá,

  • stoupající (odstředivá, expanzívní).

Jang je naopak chápán jako tendence:

  • rychlá,

  • horká,

  • světlá,

  • koncentrující se (dostředivá).

Protože pro běžného smrtelníka, navíc neasijského původu, je tento způsob uvažování příliš složitý, je rozumné se snažit najít výrazy, které jsou pokud možno co nejbližší indoevropskému jazyku, nejlépe v jednoslovném podání. Protože je naším záměrem na tomto místě vztah ke stravě, můžeme ve zjednodušeném pojetí výrazu jin přisoudit význam UVOLŇUJÍCÍ, a k jang ZPEVŇUJÍCÍ.

Smysl obou pojmů ve vztahu vlivu potravin na trávení a současně dopadu na metabolismus je tak velmi jednoduchý. Potraviny, které mají uvolňující tendenci (například luštěniny, ovoce, zelenina, houby, mléko, káva, alkohol, sladkosti) způsobují dilataci (rozšíření, roztažení) některých tkání a orgánů. Typickými příklady jsou alkohol, který roztahuje cévy, tuky uvolňující produkci žluči či vláknina uvolňující střevní pochody. Současně tím dochází k uvolňování energie z těla, což v extrému vede k únavě a apatii, tedy pomalosti. V kontextu s tím má uvolňující tendence vliv na termické pochody v těle (takové potraviny obecně ochlazují).

Naopak potraviny se zpevňujícím vlivem (maso, vejce, některé mléčné výrobky, sůl) vedou metabolické pochody k dějům, kdy dochází například ke zvyšování:

  • svalového napětí („zpevňují“ se svaly),

  • tlaku (krevního),

  • hustoty (kostí, stolice).

Moderní věda umí tyto děje biochemicky vysvětlit (poměry vápníku a hořčíku ve stravě, množství bílkovin a jejich struktura, obsah soli ve stravě a z ní vyplývající změna poměrů mezi sodíkem a draslíkem aj.).

V tomto duchu to neznamená, že zjednodušené označování schopností potravin ovlivňovat metabolické děje jedním nebo druhým směrem je ve srovnání s racionálním pojetím moderní vědy dobře nebo špatně. Je to prostě pouze jiný úhel pohledu. Pokud tedy chceme na realitu nahlížet celostním způsobem, je naopak nešťastné se jakémukoli systému hodnocení vyhýbat.

Energetické tendence

Aby klasifikace kvality stravy z pohledu jin a jang byla kompletní, je potřeba ještě uvést, že existují i potraviny, které jsou z hlediska jejich vlivu na metabolismus označovány jako harmonizující, někdy bývá používán pojem neutrální. Jedná se o obiloviny, konkrétně jejich celá zrna. „Energetická neutralita“ tady znamená, že jejich konzumace (samozřejmě po důkladné tepelné úpravě) neodvádí metabolické děje žádným extrémním směrem (k jin nebo jang). I toto je samozřejmě relativní, je potřeba vždy vycházet z individuality jedince. Na obecné úrovni je ale v rámci snahy vše škatulkovat a třídit do systémů a tabulek tato forma energetické „neutrality“ nejblíže realitě.

Jakmile se s významy obou pojmů sžijeme, bude velkou výzvou je začít uplatňovat v praxi.

Velmi často se prezentují názory, že cílem každého člověka by na obecné úrovni měla být rovnováha. Víme, že strava má zásadní vliv na to, jaké metabolické pochody v těle budou probíhat. Podle toho, jaké potraviny budou v našem jídelníčku zastoupeny, v jakých množstvích, vzájemných poměrech a současně i způsobu jejich kulinářské úpravy, se bude měnit i jin a jang charakteristika stravy.

Výsledný pokrm či celý stravovací režim nám pak nabídne následující možnosti:

  1. Vést chování těla i mysli směrem k jin (bude celkově uvolňovat),

  2. Vést chování těla i mysli směrem k jang (bude mít zpevňující dopad),

  3. „Oscilovat“ kolem potenciální rovnováhy.

A v tomto okamžiku vzniká otázka, jakou cestou se vydat. I přesto, že homeostatické systémy v těle mají za úkol udržovat zdravou vyváženost, disponují současně i pružností (flexibilitou). Jít v oblasti stravy za každou cenu cestou absolutní rovnováhy ve smyslu dominantní konzumace neutrálních potravin (celých zrn obilí) nemusí být proto v běžném životě vždy výhra. Hlavním cílem je nastavit stravu tak, aby vedla k přizpůsobení těla i mysli aktuální či déletrvající situaci.

Typickým a snad možná trochu i extrémním příkladem jsou sportovci. Čím vyšší mají zátěž, tím více se odklání od pomyslné rovnováhy. Tomu je třeba přizpůsobit i stravu. Obecně tak například platí, že aerobní (vytrvalostní) sporty mají přirozenou potřebu většího podílu uvolňujících potravin ve stravě ve srovnání s anaerobně zatěžovanými jedinci. Z pohledu jin a jang je to velmi jednoduché – aktivita na nižších tepových frekvencích nevyžaduje výrazné zpevnění (koncentraci). Je tak kontraproduktivní jít proti této formě přirozenosti. Každý na první pohled pozná rozdíl mezi postavou maratonce a sprintera nebo kulturisty, který je kromě způsobu tréninku dán i odlišným stravováním. Rozdíl ve stravování vytrvalostně a silově zaměřených sportovců je zjevný na první pohled. U anaerobních sportovců vždy najdeme vyšší podíl slaných variant pokrmů (jang = zpevňujících) a bílkovin (jang = zpevňujících) včetně živočišných skupin potravin (jang = zpevňujících).

Podobným způsobem tak můžeme manipulovat se stravou v jakýchkoli jiných situacích: Zrychlovat či zpomalovat metabolismus, vést systémy k rovnováze za účelem vyřešení zdravotních komplikací apod. Jediné, co k tomu potřebujeme, je otevřená mysl a přirozený, ničím nedeformovaný a nezkalený přístup k pozorování všeho v naší realitě.

Zmiňovanou rovnováhu je ale potřeba respektovat vždy. Jakmile ve stravě převáží podíl jin nebo naopak jang potravin, vždy se tento extrém projeví na chování těla a tím i samotném zdraví. Těmito extrémy je typická nejen naše populace, v podstatě se týká celého tzv. „moderního“ způsobu stravování:

Energetické tendence

Grilované steaky, hamburgery, svíčková na smetaně, pečivo se sýrem nebo šunkou – to jsou všechno typické pokrmy se silným jang (zpevňujícím) dopadem, které má tolik lidí v oblibě a jež v celkovém součtu za celý den převažují.

Opakem jsou typicky uvolňující pokrmy typu croissantů, toastů s marmeládami či medem, müsli tyčinek, cereálií s mlékem, pečiva s máslem, sladkých palačinek, slazených nápojů, piva apod.

Oba extrémy odvádí celý metabolismus od rovnováhy. U přebytku jin můžeme čekat zátěž na slinivku a krevní glykémii, u jang je to nejčastěji střevní trakt. Protože tělo má přirozenou tendenci mít jakékoli odklony skrze homeostatické regulační systémy pod kontrolou, běžně se většina lidí stravuje tak, že oba extrémy ve stravě kombinuje. Při přebytku jin potravin automaticky dostáváme chuť na jang pokrmy, a naopak. Výsledkem je nepřiměřená zátěž na metabolismus a z ní vznikající civilizační choroby.

Podobně, jako přistupuje moderní věda k hodnocení reality, kdy je potřeba získat určité vzdělání, abychom vše správně pochopili, je i u tendencí jin a jang nezbytně nutné mít správné know-how. To ale není podmíněno akademickým studiem, nýbrž každodenním pozorováním a hodnocením každé maličkosti, se kterou přijdeme do kontaktu. Západní ani východní úhel pohledu nejsou ty jediné nekompromisně správné. Jsou pouze dílčími úhly pohledu na realitu, které by měly být nedílnou součástí celostního způsobu uvažování. Toto respektujeme i při výuce v našich kurzech. Výuková hra ZOF, na které se studenti učí vytvářet stravovací režimy, zvládne vyhodnotit i tyto energetické tendence. Jsou při snaze nastavit pomocí stravy pomyslnou rovnováhu metabolismu jedním ze základních úhlů pohledu, které bychom se měli naučit pravidelně používat.

Co říkají o studiu naši absolventi

Petra Glogarová

Velké poděkování patří panu Mgr. Jelínkovi za odborně vedený kurz, profesionalitu, ochotu a vstřícný přístup ke všem klientům. Všem, kteří se zajímají o problematiku zdravého životního stylu, návštěvu kurzu a čtení knih vřele doporučuji.

Ing. Eva Kusová

Světu zdraví, fitness a wellness se věnuji již několik let. Své znalosti prohlubuji studiem jednotlivých výživových kurzů. Výživa ve sportu prostřednictvím kurzů Atac mě oslovila, jelikož se sportovní aktivity staly mým neodmyslitelným způsobem relaxace, odpočinku i profesní praxe. Jednou z nejdůležitějších dovedností Poradce pro výživu je schopnost přemýšlet komplexně v souvislostech vedoucími k vytyčeným cílům. Právě tuto způsobilost oceňuji na kurzu nejvíce. Děkuji Martinu Jelínkovi za jeho osobitý přístup a pohled na danou problematiku a jedinečný kurz v jeho podání.

Bc. Jana Jílková

Za svůj život jsem si prošla x kurzy, a tak mohu srovnávat. V každém z předešlých kurzů mi něco chybělo a až tenhle předčil má očekávání. Opravdu nepřeháním. Nemám jedinou věc, kterou bych na tomto kurzu vytkla. Pan Jelínek byl úžasný lektor a průvodce kurzem. Kvitovala jsem poradnu a sdílení dojmů s ostatními účastníky kurzu. Dalším benefitem bylo potkávání se 1x měsíčně a možnost ujasnění si nejasností. Úžasná byla i aplikace ZOF pro tvorbu jídelníčků. Velmi oceňuji neomezený přístup do kurzu, protože ještě dnes se na nějaké kapitoly ráda znovu podívám a i do poradny na zajímavé dotazy a odpovědi. V praxi nyní využívám velmi cenné informace, které jsem se v kurzu dozvěděla. Tímto bych proto chtěla touto cestou panu Jelínkovi moc poděkovat!