Živočisné potraviny

Dobrý den. U onkologických pacientů ketogenní dieta není vhodná, jak píšete. Může tento typ stravování přispět ke vzniku nebo rozvoji rakoviny u lidí, kteří o ní nevědí nebo mají zvýšenou genetickou predispozici, kvůli zvýšenému příjmu živočisných potravin? Vycházím z informací, které jsou uvedeny v knize Čínská studie, která tvrdí, že zvýšené množství živočišných bílkovin zvyšuje riziko rakoviny a dalších civilizačních chorob. Nebo naopak může mít i léčivé účinky, jak tvrdí někteří její zastánci – mizí alergie, exzémy… Děkuji.

Toto je poměrně specifická situace, na kterou neexistuje jednoznačná odpověď. Ketogenní diety jsou výživovým extrémem, navíc ne úplně dobře prozkoumaným. To znamená, že přesně nevíme, jak se organismus v rámci tohoto způsopbu stravování bude chovat v jednotlivých situacích. Na obecné úrovni platí, že přebytek bílkovin, obzvlášť živočišných, skutečně zvyšuje riziko vzniku a rozvoje některých zhoubných onemocnění. U správně koncipované ketodiety by k takové situaci ale dojít nemělo, protože tato je postavena na velmi nízkém příjmu bílkovin.
Není tak prokázáno, že by ketogenní dieta sama o sobě přispívala ke vzniku nebo rozvoji rakoviny u ZDRAVÝCH jedinců. Na stranu druhou některé studie ukazují, že vysoký příjem živočišných tuků může být spojen se zvýšeným rizikem vzniku některých typů rakoviny (prsu nebo tlustého střeva).
Zdravotně prospěšný dopad ketodiety mít mohou, ale jen v některých situacích, navíc není možné tento účinek paušalizovat. Buď proto s těmito experimenty opatrní, dvojnásob to platí u onkologických onemocnění.

Mám několik dotazů:
1) B1 a B2 - v lekci uvádíte jako zdroj převážně živočišné potraviny - nachází se v dostatečném množství v pivovarských kvasnicích?
2) kyselina listová - uvádíte folacin. Ten ale téměř polovina populace není kvůli MTHFR genetické mutaci schopna vstřebávat, proto se doporučuje hlavně u těhotných varianta metylfolátu. Nemělo by se to zmínit vzhledem k možným následkům pro plod?

1. Kvasnice jsou bohatým zdrojem vitamínů B komplexu, záleží ale na tom, v jaké formě i množství je konzumujeme. Tyto látky jsou termolabilní, s jejich zdroji je třeba zacházet opatrně, tabulkové hodnoty obsahu živin tak nemusí být směrodatným ukazatelem.

2. Foláty, folacin či kyselina folová jsou deriváty kyseliny glutamové, které vykazují odlišnou biologickou aktivitu kyseliny listové.
Jejich metabolismus je komplikovaný, obecně se lépe se vstřebává monoglutamát, hůře polyglutamáty. Z těchto důvodů se používá označení "ekvivalent kyseliny listové", který se počítá jako součet monoglutamátu a 0,2 násobku polyglutamátu. Biologická využitelnost B9 je dána poměrem monoglutamátů a polyglutamátů (v průměru se uvádí hodnoty v rozmezí 50 – 70 %), situaci trochu komplikuje i fakt, že využitelnost je vyšší ze živočišných zdrojů, ale obsah kyseliny listové v nich je nižší - z těchto důvodů se doporučují jako dominantní zdroje B9 potraviny rostlinného původu. Doplňková výživa se snaží hledat cesty, jak zajistit látky s nejlepší možnou biologickou využitelností, u B9 jí do karet nahrává fakt, že vysoké procento evropské populace trpí mutací genu pro enzym MTHFR (methylentetrahydrofolát reduktáza), který je klíčový pro metabolismus kyseliny listové a způsobuje zvyšování hladiny homocysteinu, v průběhu těhotenství např. vyšší riziko rozštěpových vad u plodu. Methylfolát je forma B9, která se vstřebává dobře i bez nutnosti zásahu ze strany tohoto enzymu, v doplňkové výživě se postupně stává standardem.