Zelenina

Dobrý den,
mám podezření, že mé zažívací potíže by mohly mít souvislost s množstvím vlákniny ve stravě. Inklinuji k vegetariánské/veganské stravě. Při tvorbě jídelníčků v aplikaci a sledování množství vlákniny jsem zjistila, že splním limit i s docela (pro mě) malým množstvím zeleniny, do toho převaha celozrnných obilovin a už je toho moc. Je řešení zařazovat tepelně upravenou zeleninu, loupané obiloviny, bílou mouku, pro odlehčení zažívání? (tam zase narážím na vysoký GI a nálož)... Jak se dá tento problém řešit u veganů?
Děkuji

Jakmile ve stravě snížíte podíl živočišných potravin, automaticky vzroste objem rostlinných zástupců. Pokud jsou v takové situaci navíc základem stravy průmyslově nezprocesované suroviny, které obsahují podstatně větší podíl vlákniny, je přirozené, že vzroste i množství vlákniny v jídelníčku. Trávicí trakt bude vždy na nadbytek vlákniny reagovat po svém, tomu není možné se vyhnout. Je potřeba tak stravu upravovat způsobem, kdy budete mj. sledovat i obsah vlákniny v celodenním režimu, a pokud reakce trávicího traktu naznačí, že jste překročili hranici, je rozumné příjem vlákniny snižovat, a současně její zdroje z důvodu snížení zátěže na trávení důkladně tepelně upravovat. Náročnost tohoto procesu směrem k veganství roste, tzn. o to pečlivěji budete muset vybírat potraviny, které budou tvořit jádro vašeho jídelníčku.

Dobrý den,
chtěla bych se jen pro zajímavost zeptat, zda je dané i procentuelně o kolik živin přichází ovoce či zelenina pokud je a není pěstovaná v bio způsobem :)
Děkuji

Existují sice studie, které se zabývají porovnáním nutriční hodnoty konvenčně pěstovaného a bio ovoce a zeleniny, jejich výsledky ale nejsou jednoznačné (liší se v závislosti na druhu ovoce či zeleniny, půdě, klimatických podmínkách a dalších faktorech).
Obecně je možné říci jen to, že se ukazuje, že bio ovoce a zelenina obsahují vyšší množství antioxidantů, vitamínů a minerálů než konvenčně pěstované plodiny.

Dobrý den,
ráda bych se doptala na Váš názor na příjem cukrů. WHO doporučuje maximálně 50g, optimálně 25g jednoduchých cukrů, to mi ale přijde nereálné. Dvě porce ovoce o 150 gramech už přičtou 30g, nemluvě o zapojení mléčných výrobků, zeleniny a dalších potravin. Chápu, že se jedná o zprůměrovanou hodnotu, ale jednoduché cukry se velice často uvádí jako příčina všech možných zdravotních potíží, přitom 25g cukrů je opravdu hodně nízká hranice.
Děkuji

Aktuální doporučení v oblasti příjmu cukrů jsou strany WHO směřují k max. 90 g za den, z toho 50 g přidaných, uvažuje se množství 50 g snížit na 25 g.
Při kontrole kvality stravování je tak třeba rozlišovat cukry přirozeně obsažené v potravinách, a přidané při jejich zpracování. Faktem je, že ovoce a produkty z něj (šťávy, kompoty, marmelády...) jsou nejbohatším zdrojem přirozeně se vyskytujících cukrů, je proto vhodné kontrolovat podíl této skupiny potravin v jídelníčku. Totéž platí pro kategorii potravin s obsahem cukrů přidaných, kde hrozí podstatně vyšší riziko jejich přebytku. Jedná se o jeden z mnoha smysluplných příkladů a v podstatě i důvodů, proč se vyplácí sledovat nutriční kvalitu stravy, čísla občas umí hovořit jasnou řečí...
25 g přidaných cukrů za den se na první pohled tváří jako nízká hranice, ale v přepočtu se jedná o 6 kostek cukru, což při této vizualizaci dostává trochu jiný rozměr, než abstraktní hodnota. Máte pravdu v tom, že není jednoduché tohoto limitu dosáhnout, obzvlášť dlouhodobě. Na stranu druhou je potřeba si uvědomit, že se jedná o složku ve stravě, kterou ve skutečnosti nepotřebujeme, a která navíc neprospívá zdraví. Toto téma by mělo vést k zamyšlení se nad tím, jak přísně budeme sledovat podíl přirozených a průmyslově zpracovaných potravin ve svém jídelníčku.