Vybrané dotazy z on-line poradny, která je nedílnou součástí námi pořádaných kurzů.
Tady neexistují jasně definované hranice, resp. množství konzumovaného masa, o kterém by bylo možné tvrdit, že škodí či je ještě bezpečné. Maso vykazuje prozánětlivé vlastnosti, důvodem jeho omezování je snaha snížit zánětlivé reakce v těle, o kterých se debatuje jako o jedné z řady spolupříčin vzniku degenerativních onemocnění (nejen) mozku. Záleží pak na konkrétní situaci u jedince, v jakém rozsahu jeho příjem budete korigovat. Neplatí ale pravidlo, že ideální situace je stav vegetariánství - existuje spousta situací, kdy je výhodné, aby maso/ryby naopak byly součástí stravování. Některé studie poukazují na to, že je dostačující množství masa 2x100 g týdně, což ale berte s určitou rezervou, protože záleží na konkrétní situaci zahrnující mj. i věk, pohlaví a fyzickou aktivitu jedince.
Ve vztahu k zánětlivému působení masa samozřejmě platí, že vliv má i jeho kvalita, a to nejen původ, ale i způsob jeho zpracování.
Eikosanoidy jsou látky, které vznikají z polynenasycených mastných kyselin, konkrétně eikosapolyenových kyselin (= kyseliny mající 20 uhlíků, z řečtiny eikosi = 20). Tyto se dále dělí na dvě skupiny:
1. Prostanoidy, kam patří prostaglandiny, prostacykliny a tromboxany,
2. Leukotrieny.
Každá z těchto skupin plní v těle specifické funkce. Pro tvorbu fyziologicky významných eikosanoidů jsou důležité především omega-3 a omega-6 tuky. Protože jsou tyto skupiny MK součástí stravy, je vznik jednotlivých typů eikosanoidů závislý na kvalitě jídelníčku, a to konkrétně na poměru omega-3 a omega-6 tuků. Zjednodušeně se tak prezentuje skutečnost, že na základě poměru O3 a O6 dochází v těle k produkci eikosanoidů s prozánětlivým účinkem (při převaze O6) nebo naopak s protizánětlivým účinkem (při převaze O3).
V situaci poškození diverzity střevní mikrobioty může docházet k menší tvorbě vitamínu K2. Na tomto procesu se spolupodílí celá řada různých druhů mikroorganismů (včetně např. Escherichia coli), není to ale doménou jednoho nebo dvou specifických druhů. Od toho se odvíjí i ne úplně úspěšná snaha řešit situaci nedostatku produkce K2 ve střevech užíváním specifických probiotik.
V žádném případě chybu neděláte. Faktem je, že ořechy v průměru obsahují vysoký podíl omega-6 tuků, což je ve vztahu k omega-3 nevýhodné, jedná se ale o informaci vytrženou z kontextu. Klíčové je kontrolovat poměr o3 a o6 v celodenní koncepci stravy, kde je na každém z nás, jakou cestou v podobě preferencí jednotlivých skupin potravin budeme kráčet.
Stav pokročilé oxidace u kešu poznáte primárně podle barvy - s rostoucím stupněm oxidace se mění směrem ke žluté. Plísně většinou poznáte pouhým okem - mají bílou, šedou až černou barvu.
Ořechy kupujte nejlépe vážené, ne balené, kde nemáte takový prostor vizuálně zhodnotit jejich kvalitu.
Na dotazy odpovídá
Mgr. Martin Jelínek
lektor kurzů
Výživový poradce, autor sedmi úspěšných knih. Zakladatel vzdělávací společnosti ATAC pořádající kurzy, které spojují moudra východních filozofií s poznatky moderní vědy. Jeho cílem je předávat celostní poznání v oblasti výživy a zdraví všem skupinám populace. Vede kurzy výživového poradenství on-line, podílel se na pořadu České televize Pod pokličkou, je autorem výukového systému ZOF.