Záněty

Dobrý den,
co si představit pod pojmem omezování masa? Je to myšleno například maso 2x týdně? Nebo maso v rozsahu např. 500g týdně? Nebo jak tomu rozumět? Chápu, že někdo žije v extrému, kdy jí maso 2x denně a zároveň ze špatných zdrojů. Je tady faktorem také zda se jedná o maso z velkochovu či bio maso? Že toho Bio masa by mohlo být více než toho konvenčního?
Děkuji.

Tady neexistují jasně definované hranice, resp. množství konzumovaného masa, o kterém by bylo možné tvrdit, že škodí či je ještě bezpečné. Maso vykazuje prozánětlivé vlastnosti, důvodem jeho omezování je snaha snížit zánětlivé reakce v těle, o kterých se debatuje jako o jedné z řady spolupříčin vzniku degenerativních onemocnění (nejen) mozku. Záleží pak na konkrétní situaci u jedince, v jakém rozsahu jeho příjem budete korigovat. Neplatí ale pravidlo, že ideální situace je stav vegetariánství - existuje spousta situací, kdy je výhodné, aby maso/ryby naopak byly součástí stravování. Některé studie poukazují na to, že je dostačující množství masa 2x100 g týdně, což ale berte s určitou rezervou, protože záleží na konkrétní situaci zahrnující mj. i věk, pohlaví a fyzickou aktivitu jedince.
Ve vztahu k zánětlivému působení masa samozřejmě platí, že vliv má i jeho kvalita, a to nejen původ, ale i způsob jeho zpracování.

Dobrý den.
V této lekci na jednom místě uvádíte, že eikosanoidy vznikají z o-3 kyselin a zmírňují záněty a na jiném místě, že přebytek o-6 podporuje vznik látek se zánětlivými účinky - eikosanoidy. Jak to mám chápat?
Dekuji za odpověď.

Eikosanoidy jsou látky, které vznikají z polynenasycených mastných kyselin, konkrétně eikosapolyenových kyselin (= kyseliny mající 20 uhlíků, z řečtiny eikosi = 20). Tyto se dále dělí na dvě skupiny:
1. Prostanoidy, kam patří prostaglandiny, prostacykliny a tromboxany,
2. Leukotrieny.
Každá z těchto skupin plní v těle specifické funkce. Pro tvorbu fyziologicky významných eikosanoidů jsou důležité především omega-3 a omega-6 tuky. Protože jsou tyto skupiny MK součástí stravy, je vznik jednotlivých typů eikosanoidů závislý na kvalitě jídelníčku, a to konkrétně na poměru omega-3 a omega-6 tuků. Zjednodušeně se tak prezentuje skutečnost, že na základě poměru O3 a O6 dochází v těle k produkci eikosanoidů s prozánětlivým účinkem (při převaze O6) nebo naopak s protizánětlivým účinkem (při převaze O3).

K vitamínu K se chci prosím zeptat, zda při špatné mikrofloře a zánětech v tenkém střevě dochází k malé tvorbě vitamínu K2 a je známo, které bakterie to jsou?
Děkuji.

V situaci poškození diverzity střevní mikrobioty může docházet k menší tvorbě vitamínu K2. Na tomto procesu se spolupodílí celá řada různých druhů mikroorganismů (včetně např. Escherichia coli), není to ale doménou jednoho nebo dvou specifických druhů. Od toho se odvíjí i ne úplně úspěšná snaha řešit situaci nedostatku produkce K2 ve střevech užíváním specifických probiotik.

Dobrý den, pane Jelínku,
nedávno jsem byla na přednášce a lektorka upozorňovala na ořechy obecně, že maximum je tak dvě hrsti týdně jelikož u nich převažují omega 6 nad omega 3. Tudíž častá konzumace může pak podporovat záněty v těle. Já osobně ořechy konzumuji přibližně hrst denně, většinou předem namočené. Dělám tedy chybu? Je opravdu u všech ořechů poměr omega 6 a 3 takto nevýhodný? V lekcích toto rozepisujete jen u lískových ořechů, kde se zrovna tato informace potvrzuje, ale je tomu i tak u ostatních ořechů?
Ještě dotaz na kešu ořechy. Jak poznám, že jsou čerstvé, nezoxidované? Jsou vůbec případné plísně okem viditelné? Měl byste nějaký tip, kde zakoupit kvalitní ořechy?
Děkuji za odpověď.

V žádném případě chybu neděláte. Faktem je, že ořechy v průměru obsahují vysoký podíl omega-6 tuků, což je ve vztahu k omega-3 nevýhodné, jedná se ale o informaci vytrženou z kontextu. Klíčové je kontrolovat poměr o3 a o6 v celodenní koncepci stravy, kde je na každém z nás, jakou cestou v podobě preferencí jednotlivých skupin potravin budeme kráčet.
Stav pokročilé oxidace u kešu poznáte primárně podle barvy - s rostoucím stupněm oxidace se mění směrem ke žluté. Plísně většinou poznáte pouhým okem - mají bílou, šedou až černou barvu.
Ořechy kupujte nejlépe vážené, ne balené, kde nemáte takový prostor vizuálně zhodnotit jejich kvalitu.