Vstřebatelnost

Dobrý den, s jakým dalším vitamínem je dobré brát vitamín D, kvůli vstřebatelnosti?
Děkuji.

Vstřebatelnost vitamínu D ovlivňuje vitamín K2. Pokud střevní mikrobiota nevytváří dostatek této látky, je vhodná podpůrná suplementace.

Dobrý den.
V rámci rostlinných zdrojů vápníku se začíná skloňovat kadeřávek, pak-choi a brokolice. Jaký na tyto potraviny z pohledu vápníku máte názor? Počítal jsem objem vstřebatelného vápníku u brokolice a vychází lépe než u kravského mléka. Také už upouštím od doporučování máku jako kvalitního zdroje, protože jeho vstřebatelnost je reálně velmi nízká, jak je uváděno například zde: https://www.evahajkova.com/cs/jaka-je-absorbce-vapniku-z-rostlinnych-zdroju-vyjadreni-k-maku , a zároveň hrozí vysoké zatížení kadmiem.
Děkuji

Vstřebávání minerálů ze stravy je nejen složitý problém, ale především v oblasti číselného vyjádření silně relativní. Do procesu vstupuje příliš mnoho faktorů, aby bylo možné smysluplně vyjádřit úroveň využitelnosti každého prvku, buďte tady proto opatrní nejen na přejímání jakýchkoli hodnot, ale především na jejich uplatňování v praxi. Míra využitelnosti kalcia je obecně z rostlinných zdrojů podstatně nižší, než z živočišných, je proto potřeba u rostlinné stravy investovat více snahy do zefektivnění celého procesu. V základu se jedná o snižování podílu vlákniny a vyhýbání se vyšším koncentracím dalších antinutričních složek, smysl má ale i udržovat rovnováhu s přijatým Mg, pečovat o funkci střevního mikrobiomu, který se v nemalé míře na metabolizaci vápníku podílí, zajišťovat dostatek kalciferolu či podporovat metabolismus pohybovou aktivitou. Čím vyšší podíl rostlinných potravin (a tedy zdrojů vápníku) ve stravě máme, tím vyšší nároky klademe na organismus v oblasti aktivace adaptačních mechanismů, které mají za úkol udržovat rovnováhu. Extrémem v tomto směru je veganská strava, kde má smysl řešit každý "detail", jelikož praxe ukazuje, že skutečně má problém se zajištěním dostatku vápníku se všemi jeho důsledky.
Těžké kovy u citovaných zdrojů potravin neřešte, tento faktor podléhá kvalitě půdy a způsobu pěstování plodin, nemá smysl jej paušalizovat.

Dobrý den.
V lekci říkáte, že tekuté formy vitamínů nemají vyšší vstřebatelnost než prášky. Jsou na to nějaké studie? Jde hlavně o v tucích rozpustné vitamíny jako vitamín D. V případě tablety musíte užít i nějaký tuk, aby se vitamín správně vstřebal, v případě vitamínu rozpuštěného v oleji - tedy v kapkách, toto odpadá.
Děkuji za odpověď.

Problematika vstřebávání živin je komplexní problém, protože do procesu zasahuje celá řada faktorů - chemická forma látky, její vazba na látky podporující vstřebávání, kombinace doplňku s jídlem či užívání nalačno, věk uživatele, jeho metabolický profil a zdravotní stav...
Dále je rozdíl, zda simulujete podmínky v laboratoři (in vitro) nebo se snažíte vypozorovat u živých systémů (in vivo) rychlost a úroveň vstřebávání živin ze stravy či suplementů na základě jejich uvolňování do krve.
Obecně platí, že tekuté formy doplňků se vstřebávají rychleji, než tabletové (z důvodu časové náročnosti desintegrace) - tato informace ale neznamená, že se vstřebávají lépe či ve vyšším množství, řeší pouze rychlost.
Tabletové formy suplementů se obecně doporučují užívat v kombinaci s jídlem, kde ve vztahu k obsahu látek rozpustných v tucích je pravděpodobné, že součástí stravy je i určitý podíl tuků, což se pozitivně odrazí i na vstřebávání těchto látek. Na první pohled se tak může zdát, že tekutá forma je výhodnější (zcela určitě je ale rychlejší) - typickým příkladem jsou tekuté formy s kalciferolem. To je ale pouze teoretická informace vycházející z hodnocení situace v podmínkách in vitro.