Vybrané dotazy z on-line poradny, která je nedílnou součástí námi pořádaných kurzů.
Během těhotenství je vždy vhodné omezit příjem kofeinu, to platí obecně. Zelený čaj je zdrojem této látky, takže doporučení směřují ke kontrole množství i této tekutiny. Ve srovnání s čajem černým ale zelený obsahuje kofeinu méně, navíc jsou benefitem antioxidační látky, takže není nutné zelený čaj vyřazovat ze seznamu potravin.
Co se týče ovlivnění pohlaví dítěte stravou matky před otěhotněním, neexistuje žádný vědecký důkaz, který by to potvrdil. Pohlaví dítěte je určeno geneticky a je náhodné. Existuje ale řada výzkumů, které poukazují na vztahy a souvislosti s vlivy vnějšího prostředí včetně kvality stravování (obsah energie, zastoupení živin...), tyto ale nejsou průkazné.
S příjmem kofeinu je to složitější - jedná se o stimulační látku, jejíž účinek závisí na fungování receptorů, na které se váže. Každý člověk vykazuje jinou úroveň senzitivity, u zdravých dospělých jedinců se jako bezpečná denní dávka uvádí 300 mg (to odpovídá 5-8 malým šálků). Potíž je v tom, že nemalý podíl populace vykazuje projevy vedlejších účinků kávy už u dávek kolem 50 - 80 mg, pro tyto jsou pak doporučovaná množství nedostižnou metou. U těhotných žen hrozí nebezpečí ze strany zvýšených stresových projevů dítěte, je bezpečnější se kávě v průběhu těhotenství úplně vyhýbat (stejně jako alkoholu).
Problematika doporučených denních dávek (= referenčních hodnot příjmu) je trochu nešťastná, protože je vztahována ke zprůměrované populaci, čímž odsouvá bokem požadavky jedince jako metabolické individuality. Výsledkem v praxi jsou pak situace, kdy každá studie prokazuje trochu něco jiného a tyto rozpory jsou ve svém významu navíc zvětšovány odlišnými interpretacemi. U takových studií je třeba navíc rozlišovat i situace, kdy se hodnotí přesně definovaný příjem dané látky (což je možné realizovat pouze skrze užívání doplňků stravy), nebo se sleduje podíl živin ve stravě, kde není možné definovat konkrétní hodnoty, protože nikdy nevíme, jaké množství sledované látky se v potravinách nachází (vždy můžeme hodnotit pouze nějaký průměr, který je navíc silně orientační).
U vitamínu A osobně nevidím problém v jeho předávkování ve smyslu negativních dopadů na zdraví (takové situace jsou poměrně vzácné a prakticky téměř vždy se vztahují k nevhodné manipulaci s doplňky stravy), jeho vyšší dávky v průběhu těhotenství se ale zřejmě podílejí na růstu plodu (rodí se větší děti, což je z pochopitelných důvodů zdrojem porodních komplikací). I tuto informaci ale můžeme rozporovat, protože se ukazuje, že za tímto dopadem mohou stát i vyšší dávky ostatních mikroživin, což je obecně problém užívání především multivitamínů. Faktem je, že v posledních dvou dekádách se výrobci suplementů řídí nařízením legislativy, která je přesvědčena, že vyšší dávky vitamínu A v průběhu těhotenství jsou rizikové, a toto zakotvila do zdravotních tvrzení, která u doplňků stravy mohou/musí být prezentována.
Z hlediska principů vývoje je jasné, že se budou průběžně objevovat názory postavené na nových studiích, obecně ale platí, že na legislativní úrovni vždy trvá delší dobu, než dojde k jakékoli (výraznější) změně - obzvlášť jedná-li se o situace, které mají spojitost se zdravím populace.
Na dotazy odpovídá
Mgr. Martin Jelínek
lektor kurzů
Výživový poradce, autor sedmi úspěšných knih. Zakladatel vzdělávací společnosti ATAC pořádající kurzy, které spojují moudra východních filozofií s poznatky moderní vědy. Jeho cílem je předávat celostní poznání v oblasti výživy a zdraví všem skupinám populace. Vede kurzy výživového poradenství on-line, podílel se na pořadu České televize Pod pokličkou, je autorem výukového systému ZOF.