Střeva

Dobrý den, pane Jelínku,
používám na zahuštění tapiokový škrob nebo synovi dělám puding s tapiokových perel, s tím, že je to škrob prospěšný pro střeva. Na internetu píšou že obsahuje rezistentní škrob a někde že neobsahuje z důvodu zpracování. Je tedy vhodnější používat bramborový škrob, když budu chtít podporovat střevní bakterie? A je pravda, že když uvaříme ovesné vločky, rýží nebo brambory a necháme vychladnout a budeme konzumovat za studena zvýší se tak příjem rezistentního škrob? Aplikace ZOF mi to nespočítá je tedy jistější používat bramborový škrob nebo šťávu ze syrových brambor?
Děkuji za odpověď

Tapiokový škrob obsahuje minimum rezistentního škrobu z důvodu technologického zpracování suroviny. Pokud cílíte na prebiotický vliv stravy, použijte buď škrob bramborový (úplně nejvýhodnější je lisovaná bramborová šťáva), nebo zaměřte pozornost na komplexnost ve volbě potravin bohatých na vlákninu.
Tepelná úprava mění strukturu škrobu, po zchlazení potraviny je obsah rezistentního škrobu vždy vyšší. V tomto směru je tak výhodnější konzumovat tepelně upravené potraviny za studena, v praxi se toto pravidlo ale uplatňuje velmi sporadicky. Z toho důvodu jsme funkci počítání rezistentního škrobu ve vztahu k tepelným úpravám stravy do aplikace ZOF ani nazadávali, nemá širší praktické uplatnění.

Dobrý den,
jak/kdy dochází k zauzlení střev? Jak se tomu vyhnout?
Předem děkuji za vaši odpověď a zdravím.

Při zauzlení střev (ileus) dochází ke zpomalení nebo zástavě posunu tráveniny v trávicím traktu. Tato neprůchodnost bývá způsobena nejčastěji dvěma faktory:
1. Prvním je mechanická překážka - větší množství tráveniny, cizí tělesa, nádory, případně srůsty a kýly.
2. Druhým jsou poruchy střevní motility, nejčastější příčinou jsou záněty.
Dostupnou prevencí ve vztahu k jídlu je řešit stravu na úrovni obecně známých pravidel racionálního stravování, tzn. pravidelnost, přiměřená velikost porcí, vyhýbání se vysoce průmyslově zpracovaným potravinám, adekvátní příjem vlákniny. Zásadní význam má pravidelná pohybová aktivita, která stimuluje střevní motilitu.

Dobrý den, pane Jelínku.
Zajímalo by mě, jaké jsou odlišnosti v trávení fruktózy a řepného cukru. Proč někomu může fruktóza kvasit ve střevech a cukr to nedělá?
Děkuji za odpověď.

V dané situaci zálěží na několika faktorech, které mohou mít vliv na projevy trávení. Je třeba rozlišovat:
- množství požitého cukru,
- jeho formu - čistá (např. v nápojích) vs. vázaná na další složky (v potravině),
- složení stravy,
- aktivitu (diverzitu) střevní mikrobioty.
Proces vstřebávání fruktózy je složitější, než u glukózy (cukry se vstřebávají skrze odlišné enzymatické reakce). Řepný cukr (sacharóza) je složena z glukózy a fruktózy, při požití stejného množství tohoto cukru ve srovnání s čistou fruktózou jako sladidlem tak trávicí trakt dostane poloviční podíl fruktózy. Od toho se mohou ve specifických situacích odvíjet i reakce trávicího traktu.
Dále je otázkou, co přesně máte na mysli pod pojmem "kvasit". Fruktóza (ovocný cukr) je standardně obsažena v ovoci, které je bohaté na rozpustnou vlákninu. Tato absorbuje vodu ve střevech, při konzumaci většího množství ovoce tak může dojít k pocitům plnosti až nadýmání (nejedná se ale o "kvašení ve střevech").