Kurzy ATAC

Poradna

Vybrané dotazy z on-line poradny, která je nedílnou součástí námi pořádaných kurzů.

Rybí tuk

Rybí tuk je bohatým zdrojem omega-3 mastných kyselin, které jsou pro lidské tělo nezbytné. Tyto kyseliny jsou klíčové pro správnou funkci mozku a srdce, podporují zdraví očí a mohou pomoci snížit riziko některých chronických onemocnění, jako je srdeční choroba nebo artritida. Rybí tuk také obsahuje vitamíny A a D, které jsou důležité pro zdraví kostí, zraku a imunitního systému.

Přestože rybí tuk má mnoho zdravotních přínosů, je důležité ho konzumovat s mírou. Příliš mnoho rybího tuku může vést k nadměrnému příjmu vitamínu A, což může být toxické. Navíc některé ryby mohou obsahovat nebezpečné látky, jako je rtuť, takže je důležité vybírat ryby a rybí tuk z bezpečných zdrojů.

Dobry den, pane Jelinku,
chci se zeptat ohledne vitaminu A v tehotenstvi.
Cetla jsem knihu od Sally Fallon - The Nourishing Traditions, Book of Baby and Child Care a ta prave studie o skodlivosti vitaminu A vyvraci. Naopak varuje pred nedostatkem tohoto vitaminu - muze vest v vyvojovym vadam plodu, k potratu. Autorka doporucuje konzumaci jater, rybiho tuku pro optimalni vyvoj plodu. Zajimalo by me, kde je pravda, pripadne na zaklade, ktere studie se vitamin A dle vas nedoporucuje. Pro uplnost uvadim info z knihy.
Moc dekuji.

zde je citace z knihy:
VITAMIN A AND FETAL DEVELOPMENT
The U.S. Food and Drug Administration (FDA) and other government agencies warn pregnant women to avoid foods like liver and cod liver oil, claiming that too much vitamin A from these foods can cause birth defects.
The claim that intakes of vitamin A over 10,000 IU per day can increase the risk of birth defects can be traced back to a 1995 paper published by a group of researchers at Boston University.
The researchers followed almost twenty-three thousand women over the course of their pregnancies and found that women who consumed more than 10,000 IU vitamin A during the first trimester gave birth to offspring with a greater risk of certain types of birth defects.
However, the study had some serious flaws. Most of the vitamin A came from mltivitamins. The authors did not distinguish between various food sources—and most “food” vitamin A comes from fortified breakfast cereals—so the cause of the birth defects may well have been something else in the multivitamins or in the cereals. Three groups of experts wrote to the journal questioning the authors’ classification of the types of defects.
Most importantly, the authors may have underestimated the rate of certain types of birth defects in the group with low vitamin A intake. The rate of total birth defects among the twenty thousand women consuming less than 10,000 IU was only 1.5 percent; by contrast, the generally accepted background rate is 3-4 percent. The rate of defects among the three thousand women consuming more than 10,000 IU of vitamin A was 3 percent—on the lower end of normal.
The most serious objection to this study is the fact that it conflicts with all the other evidence. For example, a 1990 study conducted in Spain found that among twenty-five thousand births, doses of vitamin A over 40,000 IU per day carried a 2.7-fold higher risk of birth defects, but doses of vitamin A up to 20,000 IU or between 20,000 and 40,000 IU both carried a 50 percent lower risk of birth defects compared to no supplementation.
A 1996 study of over five hundred thousand births found that the children of women supplementing with at least 10,000 IU of vitamin A in addition to a multivitamin had a lower risk of birth defects than those of women who did not supplement, although the association could not be distinguished from the
effects of chance.
A 1997 study of fifteen hundred births found no relationship between birth defects and use of vitamin A supplements, fortified breakfast cereals, organ meats or liver.
A 1999 prospective study of three hundred eleven mothers who consumed between 10,000 and 300,000 IU of vitamin A in the first trimester and a similarly sized group that did not supplement with vitamin A found no evidence of an increased risk of major malformations with increasing dose. The
median dose was 50,000 IU.
The supplemented group as a whole had a 50 percent lower risk of major malformations than those who did not supplement, and there were no major malformations in offspring born to mothers consuming
more than 50,000 IU.
The preponderance of the evidence clearly favors the view that 20,000 IU of supplemental vitamin A per day during pregnancy is safe and may even reduce the risk of birth defects.

Problematika doporučených denních dávek (= referenčních hodnot příjmu) je trochu nešťastná, protože je vztahována ke zprůměrované populaci, čímž odsouvá bokem požadavky jedince jako metabolické individuality. Výsledkem v praxi jsou pak situace, kdy každá studie prokazuje trochu něco jiného a tyto rozpory jsou ve svém významu navíc zvětšovány odlišnými interpretacemi. U takových studií je třeba navíc rozlišovat i situace, kdy se hodnotí přesně definovaný příjem dané látky (což je možné realizovat pouze skrze užívání doplňků stravy), nebo se sleduje podíl živin ve stravě, kde není možné definovat konkrétní hodnoty, protože nikdy nevíme, jaké množství sledované látky se v potravinách nachází (vždy můžeme hodnotit pouze nějaký průměr, který je navíc silně orientační).
U vitamínu A osobně nevidím problém v jeho předávkování ve smyslu negativních dopadů na zdraví (takové situace jsou poměrně vzácné a prakticky téměř vždy se vztahují k nevhodné manipulaci s doplňky stravy), jeho vyšší dávky v průběhu těhotenství se ale zřejmě podílejí na růstu plodu (rodí se větší děti, což je z pochopitelných důvodů zdrojem porodních komplikací). I tuto informaci ale můžeme rozporovat, protože se ukazuje, že za tímto dopadem mohou stát i vyšší dávky ostatních mikroživin, což je obecně problém užívání především multivitamínů. Faktem je, že v posledních dvou dekádách se výrobci suplementů řídí nařízením legislativy, která je přesvědčena, že vyšší dávky vitamínu A v průběhu těhotenství jsou rizikové, a toto zakotvila do zdravotních tvrzení, která u doplňků stravy mohou/musí být prezentována.
Z hlediska principů vývoje je jasné, že se budou průběžně objevovat názory postavené na nových studiích, obecně ale platí, že na legislativní úrovni vždy trvá delší dobu, než dojde k jakékoli (výraznější) změně - obzvlášť jedná-li se o situace, které mají spojitost se zdravím populace.

Dobrý den,
měla bych dotaz ohledně rybího tuku z hlediska problematiky těžkých kovů a dalších škodlivin v některých rybách... Jaké škodlivé látky se mohou v rybím tuku vyskytovat? Jak zhodnotit kvalitu daného rybího tuku jako doplňku stravy?
Děkuji

Do tuku zvířat se nejčastěji ukládají rezidua antibiotik, derivátů ropného průmyslu, toxické prvky...tomuto se není možné vyhnout, na stranu druhou je zbytečné si s tímto dělat starosti, protože v doplňkové výživě je nastavený poměrně přísný systém kontrol kvality používaných surovin (málokdy se stane, že nějaká šarže kontaminovaných produktů "proklouzne", a pokud už k tomu dojde a zjistí se to, má to za následek výrazně negativní reklamu pro výrobce).
U doplňků stravy s rybím tukem kvalitu jako spotřebitel nezhodnotíte, protože výrobce má zákonnou povinnost při schválení daného produktu pro prodej doložit Státnímu zdravotnímu ústavu mikrobiologickou analýzu, neexistuje ale garance, že všechny šarže daného produktu takto kontroluje. Ve výsledku tak sice systém kvality nějak nastavený je a má svoje pravidla, na stranu druhou se jedná pořád pouze o systém, který je možné občas obejít.
Jedním ze zajímavých ukazatelů kvality rybího tuku je snaha výrobce deklarovat původ ryb, často se jako ekologicky čisté oblasti prezentují hlubokovodní prostředí Atlantiku, i když i to je v dnešní době z důvodu zamoření oceánů plasty silně relativní...

Na dotazy odpovídá

Mgr. Martin Jelínek
lektor kurzů

Více o Martinu Jelínkovi