Poradna

Vybrané dotazy z on-line poradny, která je nedílnou součástí námi pořádaných kurzů.

Psychosomatika

Psychosomatika je obor, který se zabývá vztahem mezi psychikou a tělesným zdravím. Tento termín odkazuje na to, jak mohou psychické faktory ovlivnit fyzické zdraví a naopak. Například, stres a úzkost mohou způsobit nebo přispět k různým zdravotním problémům, jako jsou bolesti hlavy, vysoký krevní tlak, srdeční choroby, diabetes, kožní stavy, astma a artritida. Na druhou stranu, chronické fyzické nemoci mohou vést k depresi nebo úzkosti.

V kontextu výživy, psychosomatika může hrát roli v tom, jak se lidé rozhodují o tom, co jíst, a jak jejich tělo reaguje na určité potraviny. Například, některé osoby mohou jíst více nebo méně, když jsou pod stresem, což může vést k nadváze nebo podvýživě. Emocionální stres může také způsobit nebo zhoršit zažívací problémy, jako je syndrom dráždivého tračníku nebo žaludeční vředy. Naopak, zdravá výživa může pomoci zlepšit náladu a snížit stres a úzkost.

Dobrý den.
Mám takový dotaz ohledně psychosomatiky a stravy. Jaký máte názor na to, že člověk muže jist všechno na co má chuť a to i dejme tomu nezdravé věci, ale zase nepřejídat, od všeho málo? Myslím si, že pokud člověk bude nějakým způsobem se omezovat v jídle (vymaže z jídelníčku všechnu “špatnou stravu”), tak potom právě muže skončit s většími požití a psychickými nemoci.

Jelikož psychosomatika zkoumá vliv emocí na tělesné pochody, ve vztahu k jídlu tady vždy platí, že dlouhodobá konzumace potravin, které nám nechutnají, skrze tvorbu "negativních" emocí nežádoucím způsobem ovlivní řadu metabolických pochodů (nejčastěji trávicí trakt). Takto je možné somatizovat různé zdravotní komplikace (např. poruchy trávení), proto by měl být jídelníček zastoupen dominantně potravinami (recepty), které nám skutečně chutnají (obecně tady platí, že nikdo - pokud ovšem nemusí - nebude dlouhodobě jíst jídlo, které mu nechutná). Vzhledem k tomu, že neexistuje jasná definice zdravé a nezdravé potraviny, obtížně se tady definují jakákoli pravidla. Na stranu druhou jsme bytosti řízené a ovládané emocemi, stav naší mysli tak vždy rozhoduje o tom, jak budeme vnímat realitu. To znamená sami sebe máme možnost přesvědčit, že tzv. "nezdravé" potraviny nechceme jíst nejen z racionálních důvodů (obsah nežádoucích látek), ale i proto, že nám prostě nechutnají (pokud se takto rozhodneme). V takové situaci pak už jen záleží na tom, jak nastavíme koncepci jídelníčku, aby vykazoval všechny potřebné nutriční charakteristiky (což při troše snahy lze). Jakmile ale toto budete vnímat jako omezování, tak z psychosomatického pohledu budete kráčet špatným směrem. Je třeba se tak naučit se svojí myslí pracovat ve prospěch vlastně definovaného cíle - není problém, aby se v jídelníčku nacházelo menší množství (potenciálně) nezdravých potravin (tělo je dokáže metabolizovat a při dodržování pravidel střídmosti zvládne bez větších problémů eliminovat jejich nežádoucí účinky), současně je ale realizovatelné udržovat metabolismus a zdraví v zóně optimálního fungování jen s potravinami, o kterých jsme přesvědčeni, že patří mezi tzv. "zdravé".

Na dotazy odpovídá

Mgr. Martin Jelínek
lektor kurzů

Výživový poradce, autor sedmi úspěšných knih. Zakladatel vzdělávací společnosti ATAC pořádající kurzy, které spojují moudra východních filozofií s poznatky moderní vědy. Jeho cílem je předávat celostní poznání v oblasti výživy a zdraví všem skupinám populace. Vede kurzy výživového poradenství on-line, podílel se na pořadu České televize Pod pokličkou, je autorem výukového systému ZOF.

Více o Martinu Jelínkovi